Karel Hrdina Libri

Rukověť humanistického básnictví je biograficko-bibliografická příručka zahrnující stručné životopisy českých autorů latinské poezie a bibliografii jejich prací pro období od konce 15. století do poloviny 17. století. V letech 1966-1982 byly vydány svazky 1-5. Řada nových zjištění a možnost výzkumu v dosud neprobádaných zahraničních knihovnách…

Kosmas bývá nazýván prvním českým dějepiscem. Jeho slavné třídílné Letopisy české byly napsány latinsky v letech 1110 - 1125 a dodnes si uchovaly neobyčejnou svěžest nejen jako první kronika českého národa, ale také pro svůj bohatý a obrazivý jazyk.

Il Satyricon segna il punto più alto e moderno del romanzo antico, di cuiperaltro costituisce una continua ironica parodia. La narrazione si sviluppaintorno alla storia contrastata e avventurosa di due innamorati, una coppiaomosessuale, più che mai aperta a varietà di incontri e situazioni, e il lietofine neppure si intravede. Ma le vicende del duo (o meglio di un perenne evolubile triangolo) sono per l'autore poco più che un pretesto narrativo. Veroprotagonista è ciò che appare sullo sfondo: una società sfrenata e volgare, incui campeggiano l'arroganza e il cattivo gusto dei "nuovi ricchi"(Trimalchione).

A bitingly comic portrait of the vulgar Trimalchio and his debauched, drunken Roman banquet, from the outrageous Latin masterpiece The Satyricon.

Obsahuje přítisk Ukázky z římské odborné literatury (Bohumil Ryba, 20 stran).

Obsahuje přítisk Ukázky z římské odborné literatury (Bohumil Ryba, 20 stran).

Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Karel Hrdina. Druhé rozšířené vydání.

Román z doby Neronovy. Satirikon či Satyrikon, v latinském originále Satyricon, je dobrodružný román římského spisovatele Petronia. Hlavními hrdiny jsou mladíci Encolpius (ten děj vypráví ze svého pohledu) a Ascyltus, kteří soupeří o mladičkého Gitóna. Místy je doprovází básník Eumolpus. Spolu putují jižní Itálií a zažívají různá dobrodružství, často erotického rázu.

Edice zahrnuje dvě kronikářská sepsání 12. století-Mnicha sázavského a Kanovníka vyšehradského, bezprostředně navazující na Kosmovu kroniku a Druhé pokračování Kosmovo, jak bývá označován soubor kronikářských záznamů, sjednocených koncem 13. nebo počátkem 14. století neznámým pořadatelem. Druhé pokračování Kosmovy kroniky je poprvé publikováno v té podobě, jak se dochovalo v tzv. Dražickém (kapitulním) rukopisu. Edici uzavírá doslov o Pokračovatelích Kosmových a jejich zápisech.