Tomáš Halík thematisiert aktuelle Herausforderungen wie Missbrauchsskandale, Klimawandel und künstliche Intelligenz. Er skizziert das Ideal eines Papstes für Suchende, Raphael, und diskutiert mit ihm die Lage des Glaubens. Halík entwirft eine Vision einer ökumenischen Kirche der Menschlichkeit und bietet ein Bekenntnis der Hoffnung.
Miałem sen. Na balkonie bazyliki świętego Piotra w Rzymie stał nowo wybrany papież, wyjaśniając tłumom sens swojego imienia – Rafael, oznaczającego „Boży lek” lub „Bóg uzdrawia”. Tak zaczynają się Listy do papieża, najnowsza książka ks. Tomáša Halíka, teologa, filozofa i psychoterapeuty. Adresatem listów jest „papież z krainy snów”, a znaczenie jego imienia ma inspirować do poszukiwania nowych dróg oraz zwiastować przemiany w Kościele. W dwunastu listach autor porusza palące problemy współczesnego Kościoła: przyczyny kryzysu, wewnętrzną siłę religii, wolność i odpowiedzialność, tradycjonalizm, progresizm, tożsamość, apostolskość oraz eschatologiczne kwestie zbawienia. Ks. Halík zaskakuje przenikliwością sądów i świeżością spojrzenia, proponując odważne poszukiwanie nowych dróg do Źródła wiary. Poszukujący nie potrzebują hierarchii ani patriarchalnego władcy, lecz ojca duchowego, który szanuje ich dojrzałość i autonomię. „Papież wszystkich poszukujących” z mojego snu to figura, która wspiera i inspiruje, a nie kontroluje.
Kniha Dopisy papeži rozvádí některé myšlenky autorova Odpoledne křesťanství a tvořivě navazuje na výzvu papeže Františka k synodální reformě křesťanství. Předkládá vizi křesťanství, které překračuje samo sebe ve vztahu k ostatním náboženstvím, k lidem duchovně hledajícím mimo tradiční náboženství i k spoluodpovědnosti za společenské i přírodní prostředí. Katolická církev musí vyjít z úzké konfesionální podoby („katolicismu“) k široce otevřené „katolicitě“ (všeobecnosti) a přitom neztratit, nýbrž nově a hlouběji pochopit svou identitu. V knize Dopisy papeži autor volí výsostně dialogický žánr: dvanáct dopisů adresuje fiktivnímu papeži Rafaelovi. Jeho jméno „Boží lék“ či „Bůh uzdravuje“ i podtitul knihy naznačuje její poselství: v době globálních krizí je třeba probudit terapeutickou sílu víry.
Advents- und Weihnachtspredigten voller Hoffnung
Was ist der wesentliche Kern der Weihnachtsbotschaft? Tiefgründig und bewegend bringt uns Tomáš Halík die spirituelle Bedeutung der biblischen Geschichten von der Erwartung und Ankunft des Erlösers nahe. Im Zentrum steht die Sehnsucht des Menschen nach Hoffnung und Freude in dunklen Zeiten – und die Antwort, die Gott darauf gibt. Ein erbauliches Buch für die besinnliche Zeit des Jahres.
Teksty rozważań popularnego czeskiego kapłana i duszpasterza, ks. Tomasza Halika, ilustrowane dziełami światowego malarstwa. Pomogą nam dogłębnie wniknąć w tajemnice naszej wiary i modlitewnie przygotować się do Wielkanocy. Słowom medytacji towarzyszą poruszające sceny Wielkiego Tygodnia, ukazujące dramatyczne zwroty akcji, które były udziałem naszego Zbawiciela w ostatnich dniach Jego ziemskiego życia. „Droga krzyżowa była ważnym wsparciem w naszej chrześcijańskiej formacji, odprawialiśmy ją potajemnie w lasach niedaleko Pragi, łącząc się z cierpieniami chrześcijan całego świata. Właśnie im, licznym chrześcijanom, którzy także dziś są niesłusznie prześladowani, chciałbym zadedykować tekst tej modlitwy” (ks. Tomáš Halik). Ks. prał. Tomáš Halík (ur. 1948 w Pradze) jest wykładowcą na Uniwersytecie Karola w Pradze. W czasach reżimu komunistycznego potajemnie otrzymał święcenia kapłańskie z rąk biskupa Aufderbecka w Erfurcie (Niemcy wschodnie), następnie pełnił posługę w „Kościele podziemnym”. Papież Jan Paweł II mianował go doradcą Papieskiej Rady ds. Dialogu z Niewierzącymi (1990); Benedykt XVI nadał mu tytuł prałata honorowego Ojca Świętego (2008). Został uhonorowany licznymi wyróżnieniami międzynarodowymi w tym Nagrodą Templetona (2014). Doktor honoris causa z teologii uniwersytetów w Erfurcie i Oksfordzie. Jego książki zostały przetłumaczone na 19 języków.
Wierz mądrze. Wierz dojrzale Co to oznacza: być dziś chrześcijaninem? Trzy książki o wierze poza schematami. Cierpliwość wobec Boga Jedna z najważniejszych książek teologicznych. Nagrodzona przez Europejskie Stowarzyszenie Teologii Katolickiej. Swoiste wyznanie wiary ks. prof. Toma Halka i zaduma nad dojrzałą wiarą oraz pułapkami myślenia religijnego. Czas pustych kościołów Niezwykle odważna książka ks. prof. Toma Halka. Czy puste kościoły w czasie pandemii to przyszłość chrześcijaństwa? Próba odpowiedzi na pytanie, w jakim kierunku zmierza Kościół i nasza cywilizacja. Popołudnie chrześcijaństwa Opus magnum ks. prof. Toma Halka. Głęboka psychologiczna, socjologiczna i teologiczna analiza kryzysu we współczesnym Kościele, a także wyzwanie rzucone naszej religijności. Czy na naszych oczach umiera chrześcijaństwo? Tom Halk - czeski duchowny, socjolog i filozof, najbardziej przenikliwy współczesny teolog. Laureat Nagrody Templetona.
Płomień, który rozświetla mrok Pandemia, kryzys ekonomiczny, wojny Jak wierzyć w kochającego Boga i Jego bliskość, kiedy wokół rozsypuje się świat? Czy Wcielenie naprawdę coś zmienia? Gdzie szukać Bożej obecności? Bóg jest niewysłowioną tajemnicą, ale chce stać się zrozumiałym dla ludzi. Kazania ks. Tomasa Halika są próbą uchwycenia tej tajemnicy i podzielenia się nadzieją na to, że nasze życie z Bogiem wciąż ma sens. Ewangelia na jedną z niedziel mówi: nawet jeśli wokół was ludzie będą umierać ze strachu, wy nie dajcie się owładnąć lękowi: nabierzcie ducha i podnieście głowy (Łk 21,28). W ciemności już pojawia się światło, którego mroki nie pochłoną.
Tomáš Halík, einer der bedeutendsten religiösen Autoren unserer Zeit, präsentiert sein wichtigstes Werk, an dem er jahrelang gearbeitet hat. Er analysiert die gegenwärtige Lage des Christentums und der Kirchen, kritisiert Klerikalismus, Isolationalismus und Provinzialismus in der Gesellschaft. Halík zitiert Papst Franziskus: „Wir leben nicht in einer Ära des Wandels, sondern erleben den Wandel einer Ära“ und erläutert die Auswirkungen dieses Wandels auf den Westen. Sein Fazit: Das Christentum befindet sich in einem „Mittagstief“, das die Gesellschaft lähmt und eine wesentliche prägende Kraft vermissen lässt. Halík zeigt Wege zu einem reiferen Christentum auf, das seine Bestimmung für die Welt erfüllt und eine neue, leidenschaftliche Spiritualität entfacht. Er skizziert eine dritte Aufklärung und eine neue Epoche des Christentums, die über die Grenzen des Kirchlichen hinausgeht und den Glauben als Lebensart in den Mittelpunkt stellt. Halík betont, dass nicht Strukturen, sondern eine neue Beziehung zur spirituellen Dimension des Glaubens die künftige Vitalität der Kirche fördern wird. Die gegenwärtige Krise könnte der Schlüssel zu einer neuen, „nachmittäglichen“ Epoche des Christentums sein, die echte universale Geschwisterlichkeit fördert. Ein wichtiges und lesenswertes Werk.
Ježíš nás nezve na svou cestu kříže proto, abychom ho oplakávali, nýbrž abychom změnili své smýšlení a jednání. Chce nám odejmout srdce kamenná a dát nám srdce z masa, srdce skutečně lidská, schopná odvahy k lásce.
Kniha navazuje na soubor postních a velikonočních kázání pronesených v pražské akademické farnosti v době první vlny pandemie koronaviru a vydaných pod názvem Čas prázdných kostelů. Také během druhé vlny nákazy hovořil autor často pouze před kamerou, která jeho promluvy zprostředkovávala stále širší „virtuální farnosti“. Její okruh zahrnuje pravidelné návštěvníky bohoslužeb i množství lidí v chrámových lavicích nezabydlených, ale poctivě hledajících odpovědi na důležité otázky, které se týkají místa a smyslu lidské existence v současných proměnách světa. Autor literárně zpracoval kázání na neděle a svátky druhého nejvýznamnějšího okruhu liturgického roku, doby adventní a vánoční. Vznikl tak soubor teologicko-filozofických esejů, nabízejících porozumění duchovnímu smyslu biblických příběhů o očekávání a příchodu spasitele, o lidské touze po naději a radosti v temných dobách a o Boží odpovědi.
Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti. Současnou krizi církve představuje autor jako přechod do nové etapy dějin křesťanství. Hledá cestu, která by křesťanství vyvedla z jeho dosavadních institucionálních i mentálních hranic, pomohla mu překonat nostalgii po jeho premoderní podobě i jeho novověkou formu jednoho ze světonázorů. Předkládá vizi křesťanství budoucnosti jako ekumenického společenství, schopného nově a hlouběji porozumět vlastním zdrojům i aktuálním problémům doby. Církev a její víra je křesťanská, nakolik je velikonoční: umírá a vstává z mrtvých. Jsou mnohé podoby víry na osobní rovině i na cestě církve dějinami, které jednou musí odumřít. Někdy věřící při odumírání navyklé podoby víry procházejí velkopáteční temnotou, pocitem, že je Bůh opustil. Ale kdo v těchto temných nocích vytrvá, dřív nebo později může zakusit světlo velikonočního rána, proměnu své víry.
Wiara poza utartymi scenariuszami Czy puste kościoły w czasie pandemii to zapowiedź przyszłości chrześcijaństwa? Czy wymuszony post od Eucharystii jest przejawem Bożej pedagogiki, a może uderzeniem w podstawy naszej wiary? Czy współczesnego człowieka dotyka kryzys poczucia bezpieczeństwa, również bezpieczeństwa religijnego? Jaką postawę przyjąć wobec tych wyzwań? Ksiądz Tom Halk wybitny czeski teolog, filozof i socjolog w swoich kazaniach z okresu pandemii daje słuchaczom nadzieję i wprowadza ich krok po kroku w głębię tajemnicy Zmartwychwstania. Przygotowuje na czas, kiedy jako wierzący wszyscy będziemy musieli z większą odwagą i zaufaniem wstąpić do obłoku tajemnicy i żyć wśród paradoksów oraz nowych wyzwań. Książka odważna a zarazem przepełniona wrażliwością. W okresie kwarantanny, kiedy pisałem te kazania i wypowiadałem je do kamery przed pustymi ławkami, miałem więcej czasu na zastanawianie się nad światem, Bogiem i sobą samym. Myśl o możliwości bliskiej śmierci nie budziła we mnie strachu, tylko potrzebę rekapitulacji, obrachunku. Dlatego w tych kazaniach widoczna jest potrzeba uświadomienia sobie, w jakim kierunku zmierza nasza parafia, moja teologia, moje życie, co tworzy prawdziwe jądro mojego życia: co dla mnie oznacza być chrześcijaninem. Tom Halk
Impulse für einen Glauben, der Zukunft hat
Wir brauchen starken Wein, nicht lauwarmes Wasser, sagt Tomás Halík und plädiert für eine Erneuerung der Kirche. Die aktuellen Herausforderungen sieht er als Chance, Althergebrachtes zu überdenken. Seine Vision: Kirche als freier Raum für das schöpferische Wirken des Heiligen Geistes und Christen, die einen Gegenentwurf zur Konsumkultur bieten. Aus seinen Worten strahlt Authentizität und Lebendigkeit. Beides tut uns als Kirche gut! Jedes Zitat ist individuell und typografisch abwechslungsreich gestaltet.
Tato knížka je pozvánkou představit si svět očima víry – víry Ježíšovy, víry v Ježíše. Nechce čtenáři nasadit růžové brýle ani vnucovat jednoduché návody a černobílé odpovědi. Spíše naznačuje, jak barevný a složitě bohatý je náš svět, pokud má Bible přece jen pravdu – pokud je Ježíš pravda. V sedmi kapitolách, v každé vždy po třech menších oddílech, zve tato knížka ke zkoumání skrytých kořenů i vnějších podob a ovoce křesťanské víry: Kdo je Ježíš? V čem se liší od Buddhy nebo Mohameda? Proč křesťané nazývají Bibli Písmem svatým a Božím slovem? A co Bible říká o zlu ve světě – a o zlu v lidském srdci? K čemu křest, k čemu církev? A proč jsou víra a myšlení vlastně partnery? Na tyto a další otázky hledá knížka odpovědi, které jistě neosvětlí všechno, uvádějí však na cesty, po kterých se dá jít s otevřeným srdcem a s rozumem v hrsti. Totiž na cesty biblické důvěry, že nebe – a milující Bůh – přece jen existují. Anebo si to zkus aspoň představit…
Gott als Geheimnis zu erfahren und im Glauben mit diesem Geheimnis zu leben: Das ist der große Leitfaden, der sich durch das Leben und Schreiben Tomás Halíks zieht. Sein neues Werk nimmt diesen Leitfaden auf und verknüpft ihn mit seinen zentralen Themen. Auf diese Weise taucht der Leser noch tiefer ein in die Gedanken eines der wichtigsten und meist gelesensten geistlichen Schriftsteller unserer Zeit. Zugleich liefern die Themen spirituelle Impulse und Anstöße, die den Alltag bereichern. Für sein neues Werk hat er die Schlüsselpassagen seines Gesamtwerks ausgewählt und neu zusammengestellt. Viele seiner sprachgewaltigen Texte erscheinen hier erstmals in deutscher Sprache. Ein Buch, von dem Halík sagt: Ich bekenne mich zu einem Glauben, der die Prüfung des Feuers, die Kritik der atheistischen Philosophen und zahlreiche Krisen durchging. Streiten und Ringen mit Gott sind innerhalb der Welt des Glaubens möglich, und nur dort. Wenn uns angesichts des Bösen Zweifel und Empörung schütteln, dann helfen uns keine spitzfindigen Theorien weiter; andere Götter sind unzuverlässig, nichtig; und die Leugnung Gottes hilft auch nicht viel weiter. Doch der lebendige Gott ist Ansprechpartner für solche Fragen. (Tomás Halík)
Štefan Hríb sa pýta troch pozoruhodných kňazov: Marek Orko Vácha, Karel Satoria, Tomáš Halík Kde sa stratil Boh Marek Vácha o tom, ako hľadať Boha v kráse prírody a jej zákonov, o Božom mlčaní a komunikácii s ním, a takisto o základnej otázke: Akého príbehu som súčasťou? Bože, kde si? Karel Satoria o tom, ako si uvedomil, že je schopný len zbožných fráz, a tak odišiel hľadať Boha do ticha trapistického kláštora, a tiež o svojom mystickom zážitku. O islame a spoločnom Bohu Tomáš Halík o tom, že treba mať odvahu hľadať pravdu aj v islame a iných náboženstvách a o hlbokej spiritualite, ktorá si vyžaduje zbaviť sa strachu z cudzieho. Štefan Hríb o knihe: Tieto rozhovory sú to najhlbšie, čo som za posledné roky zažil. Marek Orko Vácha, Karel Satoria a Tomáš Halík vo mne dlho doznievali a všetci traja niečím jemne zahýbali. Ale pozor, nie je to intelektuálska kniha. Traja kňazi tu neodhaľujú svoje pevné názory, ale našu krehkú realitu. Preto mi nasvietili Boha trochu inak, než je to bežné v kostoloch či sekulárnych arénach. Je to iný Boh a aj iný svet, než na aký sme si zvykli. Je nádejnejší a omnoho krajší.
In his previous works, the best-selling Czech author and theologian Tomas Halik explored the relationship between faith and hope. In this new book, he delves into the connection between faith and love, reflecting on St. Augustine's statement, "I love you: I want you to be," and its significance for contemporary Christian practice. Halik argues that since God is not an object, love for Him must manifest through love for others. He urges Christians to engage actively and lovingly with nonbelievers, advocating for acts of servitude rather than isolation from secular modernity. Additionally, Halik critiques the pursuit of material success, emphasizing that love should transcend being a private virtue in today's society. He examines the future of Western society, marked by a divide between Christian and secular traditions, and encourages Christians to view themselves as partners with nonbelievers. Halik's accessible style presents profound insights on religious themes, linking spiritual and theological topics with a thoughtful analysis of contemporary issues. This work is both a spiritual reflection and a theological exploration, appealing to both general readers and scholars interested in the interplay of secularism and Christianity in modern life.
Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší. Díky jeho fotografiím navštívíme nejposvátnější místa světa, pohlédneme do očí svatým mužům ve Váránasí, zakukleným kajícníkům při obřadech ve španělské Andalusii, staneme se svědky dobrovolného ukřižování věřících během pašijových her na Filipínách, spočineme ve ztišené meditaci s buddhistickými mnichy, rakouskými premonstráty či pražskými kapucíny… Vojtěch Vlk však nechce předvést divákům exotickou směs kuriozit ze vzdálených světů, nepředkládá cestopis či encyklopedii náboženství, nýbrž spíše inspiruje k hlubšímu pohledu na náš svět a náš vlastní život.
In welchem Verhaltnis stehen Glaube und Zweifel? Stehen sie sich unversohnlich gegenuber? Oder sind sie aufeinander angewiesen? Kann der Atheismus den Gottglauben herausfordern oder sogar bereichern? Die Antworten von Tomas Halik und Anselm Grun erwachsen nicht einer distanzierten Sicht auf glaubenslose Zeitgenossen, sondern der personlichen Beobachtung der Zwiespaltigkeit im eigenen Herzen. Dieses Buch raumt Spannungen ihren Platz ein, es wirft einen genauen Blick auf Motive und Haltungen des gegenwartigen Unglaubens in der Welt. Dabei stellt es seine Denkbewegungen zwischen die Pole der Gott-ist-tot-Diagnose Friedrich Nietzsches und der fur den unbekannten Gott sensibilisierenden Rede des Paulus auf dem Areopag Athens. Diese Spannung wird fur heute fruchtbar gemacht. Daruber hinaus bringen die Autoren ihre personlichen, verschiedenen biografische und intellektuelle Kontexte ein und erlauben eine Einblick in ihre eigene Geschichte.
Tomáš Halíks Lebensgeschichte ist von spannenden Ereignissen und Erlebnissen bestimmt: seine Kindheit im Stalinismus, sein Übertritt zum Christentum in einer Zeit harter Verfolgungen der Kirche, der 'Prager Frühling' und die sowjetische Besatzung im Jahr 1968. Nach seiner heimlichen Priesterweihe 1978 arbeitet er elf Jahre in der 'Untergrundkirche'. 1989 beteiligt er sich an der 'Samtenen Revolution', danach am schwierigen Aufbau der Demokratie. Er erzählt von seinen engen Beziehungen zu Persönlichkeiten wie Václav Havel, Johannes Paul II., Frère Roger, dem Dalai Lama. Seine Autobiografie verknüpft Tomáš Halík mit Reflexionen zu grundlegenden theologischen Fragen - und mit Einblicken in seine inneren Krisen und Konflikte.
Texty Tomáše Halíka z let 1989 – 99 – od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve. Jde o souhrn proslovů a úvah člověka, který byl bezprostředním svědkem a do určité míry spoluaktérem událostí, které předcházely, spoluutvářely a následovaly pád komunismu a zrození svobody – a to zejména v jednom sektoru společenského dění, totiž v oblasti, v níž se prolínala kultura, politika a náboženství; člověka, který v sobě spojoval vášeň aktivního účastníka se snahou zároveň reflektovat ono dění očima sociologa a teologa a pokoušel se nabízet vize a podněty pro budoucnost, která se slibně a dramaticky otevírala. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka. Zatímco první díl s názvem „Žít s tajemstvím“ obsahoval hlavně teologicko-filozofické úvahy, v této navazující knize najde čtenář také sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství. Autor se zaměřuje i na otázky vztahu mezi náboženstvími, vztahu české společnosti k víře, vztahu náboženství a politiky, dějinnými proměnami církve a nakonec vztahem víry a humoru. K etice dialogu patří vzdát se monopolu na pravdu. Vzdát se monopolu na pravdu neznamená vzdát se pravdy, nýbrž spíše stát se pravdivější; umět se v pokoře ponořit do hloubky pravdy, zakusit, že je hlubší, širší, dynamičtější než naše rybníčky, které jsme dotud za jedinou pravdu uznávali. Česká zbožnost, zraněná dějinami, je plachá. Těžko ji měřit, těžko ji popsat. Je “zprvu trpká sic”, jako česká réva ve známém dialogu krále Karla s Buškem z Velhartic; má však svoji chuť, jiskru i sílu. Křesťanství patří do politiky – avšak jako kritický protihráč moci, plnící důležitou, ale také nevděčnou a nebezpečnou úlohu proroků: snímat moci auru posvátna, po níž tak ráda sahá, ukazovat – jako Nathan Davidovi –, že i králové jsou jenom lidé a nesmějí se chovat jako bohové.
Žít s tajemstvím – Podněty k promýšlení víry Žít s tajemstvím je kniha bilanční. Autor Tomáš Halík vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval. V tomto prvním díle jsou to především centrální otázky víry, zrající v neustálém rozhovoru s pochybnostmi a nevírou. Tento soubor nabízí rozsáhlý materiál pro všechny, kteří se chtějí lépe orientovat v myšlenkovém světě Tomáše Halíka; tomu slouží též připojená studie Martina Kočího o Halíkově přínosu k soudobé filozofii náboženství. Kniha však může být rovněž užitečná k „duchovní četbě“ – jako bohatý zdroj podnětů k osobní meditaci a k hlubšímu promýšlení místa víry v životě člověka.
Reinhard Marx, nejenom arcibiskup dříve trevírský, nyní mnichovský (od 20. 11. 2011 kardinál), ale i profesor sociálních nauk a společenských teorií na několika německých univerzitách, napsal knihu Kapitál. Záměrně ji tak nazval, protože je sám nejenom jmenovcem Karla Marxe, ale narodil se i ve stejném městě – v Trevíru. V knize, která je jakousi disputací, někdy polemickou, ale místy i uznalou (Karel Marx se v mnohém mýlil, v něčem měl však i pravdu, to z jeho textu vyplývá), zabývá se situací ekonomickou (rozvírajícími se nůžkami mezi bohatými a těmi ostatními, a to v celosvětovém měřítku, situací citovou, rozumovou, stavem víry a jejími vlivy i nevlivy na soudobý život – a v úhrnu a ve výsledku horuje pro návrat etiky a morálky do dnešního světa, protože HDP, rozpočty a další ukazatele na zlepšování kvality života současného člověka zdaleka nestačí, ba absence mravnosti může i při zlepšování ekonomických statistik stejně vést ke katastrofě. Arcibiskup Marx je téměř polyhistor, znale cituje a hodnotí filosofy, ekonomy, politiky, spisovatele.
Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna. Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko- filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe. // Upozornění: Pokud na fotografii nejsou zobrazeny přílohy (CD, brožury, mapy apod.), pak tyto nejsou součástí.
Nesta obra o autor apresenta questões da fé e religião na era pós-moderna. Em vários de seus livros o autor fala do diálogo entre crença e incredulidade, tentando demonstrar que certa crença e certa incredulidade são interpretações diferentes, duas vistas da mesma montanha, a partir de ângulos diferentes, veladas por uma luz de mistério e silêncio. Neste livro ele dá mais um passo ao longo desse caminho. Mostra que o "desaparecimento de Deus" não precisa ser uma mera "noite escura". O autor examina a conexão entre amor e fé, meditando sobre a declaração atribuída a Santo Agostinho - amo, volo ut sis, ou seja, "Eu te amo: quero que sejas" - e sua importância para a prática cristã contemporânea.
V novém knižním rozhovoru se oba protagonisté pokoušejí stanovit souřadnice duchovní mapy postkřesťanského a postnáboženského člověka dneška, jemuž především je kniha určena. Studentský farář, ale i filozof a zasvěcený interpret současných myšlenkových a náboženských proudů, Tomáš Halík, se spolu se svým interviewerem snaží postihnout základní otázky moderny: Potřebuje tento svět ještě Boha, a je-li tomu tak, jaký je tento Bůh? Je v různosti pohledů na existenci člověka a jeho bytí možné smíření a syntéza? Je dialog mezi různými pravdami víry a náboženství vůbec možný?
V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho.
Lidé, kteří jsou umírajícím nablízku, ať už jako jejich blízcí, nebo jako profesionální pečovatelé, vědí, jak velmi souvisí způsob našeho umírání s celým naším předchozím životem. Chápou, že část života, kterou nazýváme umíráním, je plnohodnotným životem. Nezřídka se od umírajících učí tomu, co to je život a co to je dobrý život, jak důležitým se dokáže čas našeho života stát, když je obzor na dohled. Často chápou možnost být umírajícímu člověku nablízku jako výsadu nebo jako dar, jakkoli to asi v naší společnosti, která si smrt opředla strachem, může znít paradoxně. Většina z nás však takto prožitou zkušenost nemá a hledí na závěr života s nejistotou a obavami.
For all the debate about belief and nonbelief in today’s world—and how everyone becomes pigeonholed by one or the other— Tomáš Halík teaches that God requires us to persevere with our doubts, carry them in our hearts, and allow them to lead us to maturity. For Halík, patience is the main difference between faith and atheism. Faith, hope, and love are three aspects of patience in the face of God’s silence, which is interpreted as “the death of God” by atheists and is not taken seriously enough by fundamentalists.Using the gospel story of Jesus’s encounter with Zacchaeus, Halík issues an invitation to all people who stand (like Zacchaeus did) on the sideline—curious but noncommittal. The fact that Jesus gravitated to the poor and the marginalized means that he also has a special place in his heart for diligent seekers on the margins of the community of believers.
Hoffnung wird besonders intensiv empfunden in Zeiten der Krise, im Leben jedes einzelnen Menschen wie auch von Gesellschaften. Wenn sich manche Hoffnungen als bloße Illusionen erweisen, ermöglicht dies der Hoffnung, sich zu reinigen und zu reifen, »in die Tiefe zu zielen« und sich neu auszurichten – Krise ist auch eine Wiege der Hoffnung. Die Hoffnung ist dann wie ein Spalt, durch den die Zukunft einen Strahl ihres Lichtes in die Gegenwart wirft. In diesem Buch würdigt Tomáš Halík verschiedene Gestalten der menschlichen Hoffnung und zeigt, was in ihnen verborgen sein kann – z. B. wenn in alltäglichen Erfahrungen existenzielle Fragen aufscheinen oder wenn darin die Sehnsucht nach dem Absoluten spürbar wird.
Původně rozhlasové fejetony, jimiž Tomáš Halík oslovoval v letech 2000-2002 své posluchače v ranním vysílání stanice BBC, meditativní úvahy k významným církevním svátkům v průběhu roku (od adventu, přes Vánoce, Velikonoce, Letnice ke Všem svatým a Památce zesnulých), poznámky k historickým událostem (Francouzská revoluce, 11. září 2001) a úvahy k dalším mezníkům duchovního a občanského života (čin Jana Palacha, 25. únor, sv. Cyril a Metoděj, Jan Hus, osobnost svatého Václava) jsou v tomto svazku uspořádány podle ročního koloběhu. Tak vznikla pozoruhodná dokumentární výpověď o morálním půdorysu našeho života, o duchovní a společenské atmosféře na počátku milénia.
Sedm osobností české a slovenské vědy reaguje na přezíravý postoj vůči humanitním a společenským vědám osobně laděnými texty, ve kterých nás seznamují se svými obory a apelují na jejich nezbytnou roli v životě jedince i společnosti. Falešná optika pouhé aplikovatelnosti a bezprostřední užitečnosti poznatků a vědění proměňuje od základu ideu univerzity a ohrožuje existenci mnoha vědních oborů, jež mají za sebou bohatou historii a přispívají k pěstování a tříbení národní a kulturní intelektuální identity. Editoři této kolektivní monografie, Jan Randák a Aleš Novák, se domnívají, že je stále ještě čas zastavit negativní trend podhodnocování humanitních a společenskovědních oborů. Záměrem knihy je upozornit na tento stav, pozitivně ukázat silné stránky těchto disciplín a otevřít diskusi o jejich odpovídajícím celospolečenském – kulturním a duchovním – významu.
Zum christlichen Glauben gehört der Mut, die Wunden unserer Welt wahrzunehmen und sie mit dem Glauben zu berühren. Denn wir begegnen Gott überall dort, wo die Menschen leiden. Und auch wenn jemand Christus nicht im traditionellen kirchlichen Umfeld finden kann, ist für ihn noch immer die Möglichkeit gegeben, ihm in den offenen Wunden unserer Welt zu begegnen. In 14 Essays zeigt Tomáš Halík, dass sich ein Glaube „ohne Wunden“ als Illusion erweist. „Das Buch ist eine vom Alltag gesättigte Meditation.“ (forum)
Sborník z konference v Praze 25.-26. 10. 2007. Tématem konference byl přínos významného teologa a religionisty W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství. Součástí sborníku jsou studie filosofa Karla Flossa, teologa a religionisty Ivana O. Štampacha, teologa a religionisty Pavla Hoška, religionisty Zdeňka Vojtíška, teologa, filosofa a sociologa Tomáše Halíka, a religionistů Víta Machálka, Miloše Mrázka, Martina Klepetka a Martina Dojčára. Konferenci a publikaci připravila Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů.
Inmitten der gegenwärtigen Debatte über Glaube und Unglaube lehrt Tomás Halík, dass Gott uns auffordert, mit unseren Zweifeln auszuharren, sie in uns zu tragen und zuzulassen, dass sie uns zur Reife führen. Wer glaubt, muss große Geduld haben können, denn angesichts von Gottes Schweigen sind Glaube, Hoffnung und Liebe drei Aspekte von Geduld. So wie in der biblischen Erzählung der Zöllner Zachäus sein Leben ändert, können auch wir modernen »Zachäuse« uns die Botschaft Jesu zu Herzen nehmen.
A guide that shows how to add spirituality, depth, and meaning to modern day life by nurturing the soul.
Ze života světových náboženství
Podtitul: „Ze života světových náboženství“ Tato kniha svým názvem, částí textu i obrázků poukazuje k osmnáctidílnému cyklu pořadů o pěti světových náboženstvích, který byl vytvořen v letech 2005–2006 a který v druhém pololetí roku 2006 vysílá Česká televize. Pojednává o pěti světových náboženstvích – hinduismu, buddhismu, židovství, křesťanství a islámu – a hovoří o nich s úctou. Jedná o pěti duchovních cestách, které zrály a obstály v dějinných zkouškách mnoha staletí – a ukazuje je jako součást stylu života a myšlení miliard dnešních lidí.
Tomas Halik is a wise guide for the post-Christian era, and never more so than in his latest work, a thought-provoking and powerful reflection on the relationship between faith, paradox, change, and resurrection. As the challenges of cultural secularization and dwindling congregation size confront religious communities across North America and Europe, and the Catholic Church in particular, Tomas Halik is a prophetic voice of hope. He has lived through the political oppression and intolerance of religion that defined Communist Czechoslovakia, and he draws from this experience to remind readers that not only does crisis lead to deeper understanding but also that any living religion is a changing religion. The central messages of Christianity have always seemed impossible, from peace and forgiveness in the face of a harsh world to love and self-sacrifice despite human selfishness to the victory of resurrection through the defeat of the cross. Acceptance of paradox therefore is the way forward, Halik explains. It is a difficult way that offers an unclear immediate future, but it is ultimately the only honest way.
Autor předkládá v šestnácti přednáškách, které pronesl na univerzitách a konferencích v sedmi evropských zemích plody své vědecko-pedagogické práce. Z hlediska filozofie, sociologie a teologie se zabývá otázkami evropské identity, včetně aktuálních problémů ústavy Evropské unie či vztahu Západu a islámu. Toto dílo je nejen originální reflexí západní duchovní kultury, vztahu křesťanství, náboženství a sekulární kultury, nýbrž zároveň naléhavou výzvou k toleranci a spolupráci přes nejrůznější názorové hranice, protestem proti náboženskému i sekularistickému fundamentalismu a fanatismu a pozváním k dialogu mezi vyznavači křesťanské víry a sekulárního humanismu.
Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu.
Kniha představuje úvahy křesťanského teologa, který usiluje o hermeneutiku pojmů hlubinné psychologie v termínech teologie. Kniha vznikla na základě výzvy Junga. White se zabývá psychoanalýzy a postavou jejího zakladatele. Dále je diskutován systém Adlerův, Jungův, ale i romantiků (Carus, Hartman), středověkých (sv. Tomáš Akvinský) a starověkých (Aristoteles) autorů.
Obraz Zachea, jerišského celníka skrývajícího se ve větvích fíkovníku, aby mohl nepozorován sledovat Kristovo počínání a teprve se rozhodnout pro jeho následování, je pro Tomáše Halíka totožný s představou většiny současných lidí, kteří teprve hledají svou cestu v křesťanství, váhají a dychtí zároveň. Smysl své pastorační činnosti spatřuje právě v jejich oslovování. Myšlenka „oslovit Zachea“ Tomáše Halíka zaměstnávala déle. Nakonec si pro její knižní konkretizaci vybral tradiční formu kázání. Vznikla tak pozoruhodná syntéza věčného obsahu Bible s výrazným aktualizujícím dobovým vkladem autorovy osobnosti.
Max Kašparů v rozhovoru s Janem Paulasem; druhé, rozšířené vydání Premonstrátský jáhen, vystudovaný psychiatr a pedagog Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Tehdy, za jedné bezesné noci si vybavil dávno zapomenutý verš Františka Halase: „Proti přitažlivosti zemské, do výšky volím pád.“
Zkušenosti z cest po všech šesti kontinentech Země i z hledání vlastního místa v náboženském a občansko-politickém životě jsou autorovi východiskem pro čtrnáct úvah o stěžejních duchovních a civilizačních problémech naší doby. Na cestě labyrintem dnešního světa, labyrintem vlastního osudu i labyrintem soudobého filozofického a náboženského myšlení autor rozvíjí trvalý dialog víry a pochybnosti jako dvou sester, které se vzájemně potřebují a doplňují.
Pohled hlubinné psychologie a spirituálních tradic na problémy všedního života
podtitul: „Ptal jsem se cest“ Životopisný rozhovor je svědectvím o hledání vlastní cetsy v duchovní životě, ve filozofii i v soudobé společnosti. Rozhovor zavede čtenáře do mnoha různých prostředí: do čapkovské atmosféry rodičovského domu, do studentského hnutí kolem Pražského jara 1968, do světa „podzemní církve“, bytových seminářů a samizdatů v době „normalizace“, do pozadí aktivit kardinála Tomáška kolem roku 1989, do Vatikánu v době přípravy první papežovy cesty do Československa, mezi americké politické myslitele i do ticha indických buddhistických klášterů. (zdroj: halik.cz)... celý text
Mistr zenové meditace nám předává svou osobní zkušenost: mlčení zenu není odpadnutím od křesťanské víry, odklonem od osobního slova k neosobnímu mlčení, ale znamená spíše prohloubení víry a modlitby.
Originální nápad zkoumat vztah mezi vírou a kulturou v soudobé české společnosti prostřednictvím časopisu Studie vznikl, když dr. Tomáš Halík přišel na Lateránskou univerzitu s myšlenkou, která se proměnila v průkopnické dílo v kulturně-historickém, teologickém a duchovně-mravním směru. Halíkova práce je prvním pokusem o hlubší hodnocení časopisu Studie a jeho myšlenkových orientací, zasazeného do širšího kulturního kontextu exilových a domácích samizdatových časopisů. Budoucím kulturním historikům poskytne cenné informace o křesťanské součásti kulturního disentu během komunistické nadvlády. V teologickém směru zkoumá nové pojetí vztahu mezi vírou a kulturou, jak se vyvíjelo v předkoncilových diskusích a bylo rozvinuto Janem Pavlem II. Autor využívá tematické sondy, které odhalují skrytou strukturu kultuálně-náboženského povědomí národa. Halík se zaměřuje na klíčové teologické problémy české existence v době komunistického útlaku a syntetizuje rozptýlené myšlenky v různých studiích. Jeho práce slouží jako zrcadlo pro autoreflexi a jako katalyzátor sebeuvědomovacího procesu, který je nezbytný pro každé společenství. V kontextu svobody po „sametové revoluci“ je Halík tím, kdo dokáže formulovat a zrcadlit kolektivní povědomí společnosti, čímž přispívá k jejímu duchovnímu a kulturnímu rozvoji.
Duchovní směry nového věku
Most men would do almost anything to overcome their three primary problems in relationships with women. Cole has solid solutions for all three. Complete with everyday examples, readers will learn to defeat difficulties and create a satisfying, peace-filled, long-lasting marriage. For years, men have called this Christian bestseller the "sex and money" book, while wives have bought it for husbands in hopes of improving communication. Whatever the motivation, thousands of men have turned their relationships around by applying these time-proven patterns and principles.
Soubor článků, proslovů a úvah z let 1989–91, obrážejících naděje a vize na prahu svobody. S předmluvou O. Mádra.
Soubor úvah pro duchovní cvičení lékařů, sociálních pracovníků a ostatních, kteří se starají o nemocné či působí v oblasti charity, byl napsán v roce 1988 k Týdnu modliteb v prvém roce Desetiletí duchovní obnovy národa; je možné jej použít i jako osobní duchovní četbu, studijní materiál k problematice pastorální medicíny či pracovní podklady pro kazání a přednášky v této oblasti.
Listy, inspirované milostným vzplanutím ke stejně staré spolužačce, nabízejí zajímavé srovnání citového a myšlenkového světa mladičkého studenta s pozdějším slavným autorem.
Soubor textů, uspořádaných do sedmi týdenních cyklů, chce naznačit bohatost, rozmanitost, krásu a hloubku světa křesťanské modlitby – pokladu, z něhož čerpali a do něhož přispívali věřící všech dob. Tato kniha poprvé vyšla v samizdatové edici DUCH A ŽIVOT v roce 1981.
