Eliška Merhautová Ordine dei libri (cronologico)

Citáty z Džibránova díla ukazují snahu o propojení Východu a Západu, touhu po vnitřní svobodě člověka. Ve svých úvahách se zasazuje i za osvobození ženy a zabývá se vztahem ženy a muže. Milovníci Džibránova díla jistě nebudou tímto výborem z jeho myšlenek zklamáni.

Ze souboru příběhů z pera významné orientalistky, překladatelky a autorky na nás dýchne kouzlo dalekého Orientu: krásné a důvtipné ženy, věrní a oddaní rádcové, moudří mniši, stateční princové. V některých příbězích jako by čtenář poznával staré známé - pohádky, které si pamatuje z dětství, avšak s jinými aktéry a v jiném prostředí; podobně v bajkách hraje úlohy mazané lišky šakal. To vše je nevyvratitelným důkazem, že navzdory nesmírné vzdálenosti zeměpisné i časové vyrůstá lidová moudrost z jediného univerzálního základu.

Ve zkratkovité podobě se nám zde podávají hluboce filosofické názory na svět, umění, lásku, přátelství, smrt - prostě na život se všemi jeho aspekty, a čtenář v nich často může najít řešení svého problému. Je to moudrost nadčasová, která osloví každého, kdo má zájem o hlubšípoznání života a jeho projevů.

Východiskem pro tyto rozhovory byla otázka: "Jaká je budoucnost lidstva?", říká ve své předmluvě dr. David Bohm. A pak pokračuje: "Tato otázka je nyní životně důležitá pro každého, poněvadž je naprosto zřejmé, že moderní věda a technika daly nesmírné možnosti destrukci."

Nejslavnější z děl oblíbeného libanonského spisovatele a malíře. Básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, 1923; Zahrada prorokova, 1933; a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil.... celý text

Dopo alcuni anni trascorsi in terra straniera, Almustafa (ovvero l'eletto di Dio), sente che è giunto il momento di fare ritorno all'isola nativa. In procinto di salpare egli affida al popolo della città di Orphalese un prezioso testamento spirituale: una serie di riposte intorno ai grandi temi della vita e della morte, dell'amore e della fede, del bene e del male. Pubblicato a New York nel 1923, "Il Profeta" viene subito accolto con grande favore di pubblico soprattutto presso i giovani, i quali vedono in Gibran un maestro di saggezza. A distanza di tanti anni l'interesse è rimasto immutato: silloge che abbraccia i problemi fondamentali dell'esistenza, il capolavoro del poeta libanese è anche libro di notevole fascino. Il clima sospeso e rarefatto, il ritmo incantatorio di una scrittura lirica di presa immediata, incisiva e visionaria, l'incontro tra due opposte culture, l'orientale e l'occidentale, sono la cifra di uno stile inconfondibile.