Jindřich Vacek Ordine dei libri

Vidíme v zrcadle odraz reality, nebo jde o iluzi jako plynutí času? Tři cestovatelé přicházejí do Ill Trefu, města na Yucatanském poloostrově v 16. století, aby zjistili osud předchozí pražské expedice. V městě však začínají záhadné vraždy, které ohrožují všechny. Motivy mohou mít místní křesťanští kolonisté, domorodí Mayové nebo tajemný Machiavelli. Existovalo vůbec město Ill Tref? Bylo založeno Cortésovými lidmi, nebo je to výplod fantazie? Rajmund Kalista, jazykovědec a historik, je se svými kolegy vyslán na Yucatan do roku 1519, aby potvrdil nebo vyvrátil existenci tohoto města a pátral po osudech zmizelé expedice. Jejich poslední vzkaz varoval: „Pozor na yucatanské zrcadlo.“ Po příjezdu do Ill Trefu se seznamují s obyvateli a životem ve městě, ale vraždy komplikují jejich pátrání. Musí spolupracovat při vyšetřování, přičemž okruh podezřelých se stále rozšiřuje a ohroženi jsou i sami členové mise. Co mají oběti společného? Jaké odrazy minulosti se ukazují? Autor mísí fantasy a historickou detektivku, čímž vytváří strhující příběh, který vás pohltí spletitými sítěmi reality a historie.

Píše se 10. duben 1912 a z přístavu v Southamptonu vyplouvá na svou první a poslední plavbu Titanic. Na jeho palubě se nachází britský policejní detektiv Sanders, který má téměř nesplnitelný úkol: mezi stovkami cestujících první třídy se má pokusit identifikovat hledaného zločince. Protože ještě na moři nikdy nebyl a ve společnosti smetánky v první třídě se cítí poněkud nejistý, dá ho kapitán Smith, jehož podpoře se Sanders těší, seznámit se scestovalým badatelem Cedrikem, který se Sandersovi stane vítaným pomocníkem. Tito dva muži začnou pátrat po tom třetím – vrahovi z irských Long Meadows. Příběhu dodává na poutavosti Cedrikovo líčení jeho cest do různých koutů světa.

Bernard a jeho dva přátelé ve 40. letech 19. století ztroskotají na pobřeží Britské Kolumbie, najdou mrtvého indiána z kmene Kwakiutlů, jsou obviněni z vraždy, a aby se zachránili, snaží se případ vyřešit. Do sloupů domu, kde bělochy drží, jsou vytesány výjevy z mýtů, které představují klíč ke zločinu, ale oni jsou k nim slepí. Posléze zjistí, že bloudili v pomyslném labyrintu a že všechno bylo jinak. Autor projevil pozoruhodnou znalost indiánských reálií a knihu doprovodil zasvěceným doslovem, pojednávajícím mj. o příslušném období dějin Spojených států.

Všechny moje toulky jsou knihou pamětí Jindřicha Vacka. Autor v ní vzpomíná na dětství v Plzni, na středoškolská a vysokoškolská studia a zejména na dvanáctiletý pobyt v Bukurešti, kde jako vysokoškolský pedagog prožíval nelítostnou realitu Ceauşeskova režimu i Ilieskův brutální neokomunismus. Značná pozornost je v knize věnována cestám do Lužice, Albánie, Moldavské republiky, Izraele i jinam a setkáním se spisovateli z těchto zemí. Knihu uzavírají autorovy vzpomínky na jeho činnost překladatele – mimo jiné jako první uváděl do Česka překlady izraelské literatury přímo z novohebrejštiny – a nakladatelského redaktora.

V románu Ďáblovo opatství nás autor zavádí do prostředí ženského kláštera, kde dojde ke zločinu. Večerní krajinou putuje krajem sestra Joana de Vilacans v doprovodu své žákyně Agnes, aby ve vzdáleném klášteře vyšetřila případ mnišky, na jejímž těle se objevují stigmata. Pro nepřízeň počasí se obě musí uchýlit do opatství Cobricel, jehož abatyši pojí se sestrou Joanou dlouholeté přátelství. A právě ten večer je abatyše nalezena zavražděná, a k tomu v cele zamčené zevnitř. Jedinou stopou se zdá být tajemný nápis na zdi cely. Kdo abatyši zavraždil? A čí zájmy za vraždou stály? Autor nám na stránkách knihy připraví nejedno překvapení – vždyť překvapením je i to, kdo případ vyřeší.

D'après la croyance des primitifs, les substances minérales participent à la sacralité de la Terre-Mère. Les minerais <> dans le ventre de la Terre, tout comme des embryons. La métallurgie prend ainsi un caractère obstétrique. Le mineur et le métallurgiste interviennent dans le déroulement de l'embryologie souterraine : ils précipitent le rythme de croissance des minerais, ils collaborent à l'oeuvre de la Nature, l'aident à <>. Bref, par ses techniques, l'homme se substitue peu à peu au Temps, son travail remplace l'oeuvre du Temps. Collaborer avec la Nature, l'aider à produire dans un temps de plus en plus rapide, changer les modalités de la matière, voilà une des sources de l'idéologie alchimique. Tout comme le fondeur et le forgeron, l'alchimiste travaille sur une matière à la fois vivante et sacrée ; ses labeurs poursuivent la transformation de la matière, son <>, sa <>. L'auteur a insisté sur les alchimies indienne et chinoise parce qu'elles sont moins connues, mais surtout parce qu'elles présentent sous une forme plus nette leur caractère de technique à la fois expérimentale et <>. Car l'alchimie ne fut pas à l'origine une science empirique, une chimie embryonnaire ; elle ne l'est devenue que plus tard.

Najlepszy izraelski twórca kryminałów z nową trzymającą w napięciu po ostatnie strony książką. Pod przedszkolem znaleziono ładunek wybuchowy. Odkryciu towarzyszy seria trudnych do powiązania zdarzeń: utykający mężczyzna ucieka, telefon z pogróżkami od anonimowej kobiety ostrzega: „Walizka to dopiero początek”. Inspektor Awraham jest zdeterminowany, by rozwikłać zagadkę i ocalić niewinnych.

Sedmá, posmrtně vydaná kniha André Van Lysebetha se nezaměřuje na tělesná cvičení, ale na lidskou mysl. Autor nás v ní seznamuje s takzvanými „mentálními obrazy“, které jsou klíčem k meditaci, umožňující nám lépe čelit každodennímu stresu. O vědecké základy i o pradávné techniky jóginů se opírá jeho výklad, jak se můžeme otevřít nevyčerpatelnému zdroji Života, jímž je síla mysli. André Van Lysebeth propagoval integrální jógu, předpokládající nerozlučné spojení těla a mysli. Jeho četní následovníci najdou v této knize srozumitelný výklad, umožňující jim seznámit se s jógou mysli.