Stanislav Mareš Ordine dei libri (cronologico)

Průzkumné síly byly za druhé světové války klíčovou složkou tankových divizí Wehrmachtu. Tyto vysoce mobilní divize nezbytně potřebovaly kvalitní zpravodajské informace z bojiště a motorizované jednotky velikosti praporu tyto informace poskytovaly. Průzkumné jednotky byly vybavené nejrůznějšími obrněnými vozidly a motocykly, a často operovaly daleko před frontou s cílem prozkoumávat terén, pozorovat nepřátelské pozice a odhadovat nepřátelské síly. Zajišťovaly tedy důležité informace potřebné před jakýmkoliv obrněným útokem. V druhé polovině války, kdy se Německo soustředilo na strategickou obranu, se obrněné průzkumné jednotky stále více zapojovaly do bojových operací, a často dokonce držely určité části bojové linie. Zároveň se začaly uplatňovat modernější prostředky, motocykly byly postupně vyřazovány a na jejich místo nastoupily speciálně konstruované obrněné transportéry (Schützenpanzerwagen). Tato bohatě ilustrovaná publikace Thomase Andersona obsahuje původní německé archivní materiály, bojová hlášení a doposud nepublikované snímky, a líčí tak celou historii průzkumných jednotek tankových divizí.

Jádro knihy spočívá v hořké parafrázi známých Erbenových a Halasových veršů, kterým realita emigrace dává nejenom nostalgický, ale hlavně sarkastický přídech. Skladba českého exilového básníka, žijícího od r.1968 v Austrálii, vypovídá o osudu a pocitech člověka, donuceného opustit svou vlast.

Quando fu pubblicato, nel 1966, "A sangue freddo" suscitò una serie di polemiche di carattere letterario ed etico-sociale. L'autore venne accusato, tra l'altro, di voyeurismo cinico, per aver voluto registrare 'oggettivamente' un fatto di cronaca nera, anzi di violenza gratuita, avvenuto nel cuore del Middle West agricolo: lo sterminio brutale di una famiglia da parte di due psicopatici. L'idea del romanzo-reportage, del romanzo-verità, del romanzo-al-registratore, se da un lato riportava in primo piano il mito dell'imparzialità cronachistica, della realtà come tale, afferrabile soltanto mediante un linguaggio depurato dell'io narrante, dall'altro denunciava l'importanza della forma romanzo a riflettere metaforicamente una realtà contradditoria e complessa come quella della società americana degli anni sessanta. Nel libro, la visione puntuale delle dinamiche della vicenda, ottenuta grazie all'assidua frequentazione dei colpevoli, giustiziati dopo un processo durato sei anni, è filtrata e riscattata attraverso una così sapiente e originale elaborazione stilistica, che questo testo del polimorfo e dotatissimo scrittore costruisce ancor oggi un termine di riferimento di ogni problematica 'oggettualistica', non soltanto narrativa.

S podtitulem Noví američtí básníci vydal ČS ve výběrové řadě KPP. Z anglických originálů uspořádali, přeložili, předmluvou a poznámkami o autorech opatřili Stanislav Mareš a Jan Zábrana.Sbírka zahrnuje v abecedním pořádku tato jména: John Ashbery, Gregory Corso, Robert Creeley, Alan Dugan, Robert Duncan, Irving Feldman, Lawrence Ferlinghetti, Allen Ginsberg, Donald Hall, LeRoi Jones, X.J. Kennedy, Galway Kinnel, Denise Levertovová, John Logan, Robert Lowell, Michael McClure, James Merrill, William S. Merwin, Howard Nemerov, Louis Simpson, William D.Snodgrass, Gary Snyder, Philip Whalen, Richard Wilbur.

Útlá knížka povídek (Králové v dešti, Z andělů každý, Tolik bronzu, Bláznovi je špatně, Čas milosti, Legenda mého věku) nového autora (nar. 1934). Jejich hrdiny jsou vesměs mladí lidé ve všedních životních situacích a jejichpůsobivost je především v pronikavých průhledech do lidských niter a ostré kresbě prostředí a nálady.

Povídky významného anglického spisovatele, jejichž určujícím momentem je hledání smyslu lidské existence. Tři povídky – Pod zahradou, Návštěva u Morina, Objev v lese –, jejichž určujícím momentem je hledání smyslu lidské existence. Představují základní rysy Greenovy tvůrčí podoby, ať vyprávějí o pohledu zestárnuvšího člověka na minulost, o setkání s oblíbeným spisovatelem, který přestal nábožensky smýšlet, anebo o dětské výpravě za hranice rodné vesnice a objevení neznámého světa. První z povídek spojuje svébytným způsobem fantastický dětský sen a skutečnost či zbytečnosti náboženství v životě člověka a třetí je otřesnou vizí světa, který prošel strašlivou katastrofou. Pozn. Josef Škvorecký

Román amerického spisovatele o příslušnících početného rodu Tussiů. Doslov Josef Škvorecký

Kamenáč Bill je obdobou našeho barona Prášila. Australský spisovatel, který se touto knížkou představuje českému čtenáři poprvé, ve vyprávění jeho neuvěřitelných příběhů vychází zřejmě z lidové vypravěčské tradice, ale zmnožuje ji vlastní, bohatě rozkvetlou a vynalézavou fantazií. Poznámku napsal Lubomír Dorůžka.

Výbor z díla amerického básníka, který chtěl lidi učit hledat a nalézat krásu i v každodenním životě a své básně, v nichž uplatňoval vzácnou schopnost zvukomalby, přednášel v nejrozmanitějším prostředí a bezprostředně tak jimi působil na široké vrstvy lidové.