Alžběta Dvořáková (bohemistka) Libri

Liška Stopotvorná žije v borovém lese za městem. Každý pátek navštěvuje zvěrolékaře Artura a fenku Ajšu, kteří jí zachránili život. Jednou objeví neobyčejný leknínový list, který ji odnese na daleké místo, kde žijí kapybary a tukani a kde roste strom Velikán, jehož semínka mají kouzelnou moc. Kdo semínko z Velikána sní, nějak se změní. Chytrý bude geniální, z hezkého se stane překrásný, rychlého nedožene ani vítr. Jenomže semínko si může vybrat i jinou vlastnost. Někdo možná nerad ráno vstává nebo se bojí výšek. Třeba se nechce dělit nebo je trochu ctižádostivý. Stopotvorná odmalička toužila mít citlivější čenich než její sestra Matylda. Dostane ho? A co vy? Co kdyby semínko spadlo do dlaně vám, riskli byste to?

Rozmazlený pražský kocour Herkules se se svou mladou paní a jejím mužem přestěhují do starého statku za vesnicí, kde se mu ani trochu nelíbí. V zarostlé zahradě se seznámí s toulavou kočkou Komtesou a vyslechne si její vyprávění o kočičích strašidlech, která se v jeho novém domově ukrývají. Zpočátku se zdráhá jejím varováním uvěřit, ale brzy se přesvědčí, že Komtesa mluví pravdu. Kočičí duchové působí obyvatelům domu velké škody a vinu vždycky svalí na Herkula. Rozzlobený kocour se strašidlům rozhodne postavit.. Knížka je určena zejména dětem mladšího školního věku.

Pohádková knížka vypráví o bytostech, které přicházejí na svět ze snů lidí a zvířat, o netopýrech, kteří na půdě vychovávají svá mláďata a ochotně se ujmou i jednoho malého dráčka, o dvou sourozencích na letních prázdninách, o jejich dědečkovi, který kdysi býval pilotem dopravního letadla, a o zvláštním tvorovi, jenž se jmenuje Medrysous. Knížka je určená dětem mladšího školního věku. Alžběta Dvořáková je spisovatelka a lektorka. V Portále vyšly její knížky Nanukova dobrodružství, Herkules a strašidla a Herkules na zámku.

Napínavý příběh se strašidelnými prvky je volným pokračování knížky Herkules a strašidla. Hlavními hrdiny jsou opět kocour Herkules a kočka Komtesa, kteří se tentokrát se svými majiteli Martou a Janem přestěhují na zámek, kde Marta restauruje staré obrazy. V zámku se však brzy začnou dít prapodivné věci. Vzácné knihy ohrožuje armáda drzých myší, ve studni se začne kazit voda, stará stolička mluví a dožaduje se odpovědí na své hádanky, dračí hodiny začnou samy od sebe jít a postavy na obrazech ožívají. Zdá se, že zámku hrozí nebezpečí, které mohou odvrátit pouze Herkules a Komtesa – a také potkanka jménem Jasmína. Knížka je určena především dětem mladšího školního věku.

Jsme v roce 2030 na předměstí Prahy a do svého světa nás zve lingvistka Kateřina, která se věnuje řeči uměle vyráběných humanoidů. Nahrává do jejich mozků soubory starých textů, z nichž se humanoidi učí mluvit. Kateřina patří do čtyřčlenného týmu, který se v malé dílně věnuje i canoidům (robotickým psům) a feloidům (robotickým kočkám). Vytváření nových tvorů je naplňující práce, ale má svá úskalí. Tvorové bez duše bývají nevyzpytatelní... Poutavý a vtipný příběh plný nečekaných zvratů se odehrává v blízké budoucnosti a klade otázky spjaté s probíhající proměnou vztahu lidí ke zvířatům.

Příběh o vůli překonat ztrátu řeči po cévní mozkové příhodě. Bývalou letušku postihuje po návratu z letní prázdninové cesty do Londýna cévní mozková příhoda, jejímž následkem je těžká afázie. Hrdinka zůstává uzavřená ve vlastním duševním světě, bez možnosti komunikace s okolím, ve velmi vážné životní situaci – před riskantní těžkou operací. Přestože operace dopadne výborně a hrdinka dokonce může krátce po zákroku opustit nemocnici a vrátit se domů, její soupeření s afázií v této chvíli vlastně teprve začíná. Za vydatné pomoci svého muže, dcer, přátel a s vynaložením velkého úsilí se hrdinka pomalu začíná uzdravovat.

«La ferrovia sotterranea» è il nome con cui si indica, nella storia degli Stati Uniti, la rete clandestina di militanti antischiavisti che nell’Ottocento aiutava i neri a fuggire dal Sud agli stati liberi del Nord. Nel suo romanzo storico dalle sfumature fantastiche, Colson Whitehead la trasforma in una vera e propria linea ferroviaria operante in segreto, nel sottosuolo, grazie a macchinisti e capistazione abolizionisti. È a bordo di questi treni che Cora, una giovane schiava nera fuggita dagli orrori di una piantagione della Georgia, si imbarca in un arduo viaggio verso la libertà, facendo tappa in vari stati del Sud dove la persecuzione dei neri prende forme diverse e altrettanto raccapriccianti. Aiutata da improbabili alleati e inseguita da uno spietato cacciatore di taglie, riuscirà a guadagnarsi la salvezza? La ferrovia sotterranea è una testimonianza scioccante – e politicamente consapevole – dell’eterna brutalità del razzismo, ma si legge al tempo stesso come un’appassionante storia d’avventura che ha al centro una moderna e tenacissima eroina femminile. Unico romanzo degli ultimi vent’anni a vincere sia il National Book Award che il Premio Pulitzer, è un libro che sembra già destinato a diventare un classico.

Podtitul: První čtení, to nic není / Knížka pro začínající čtenáře přináší příběh malamutího štěněte Nanuka, které se má brzy vypravit na návštěvu za svými psími prarodiči za polární kruh. Nanuk si však při setkání s ježkem poraní tlapku a cesta se odkládá. Štěně se však v noci rozhodne vypravit se na sever samo. Při své cestě zažije úspěch i nezdar, pozná strach z neznámého světa, ale také si najde nového kamaráda. Když doputuje k cíli, setká se i se svou malou hodnou paní a její maminkou, které se vypravily ztracené štěně hledat a správně vytušily, kam ho stesk přivedl. Knížka je členěna do krátkých kapitolek, přizpůsobená začínajícím čtenářům, na konci každé kapitolky jsou zařazeny otázky, motivující k porozumění náročnějším výrazům, rozvíjející nějaký uvedený motiv… Alžběta Dvořáková je bohemistka, překladatelka z angličtiny, spoluautorka knihy Cesta z mlčení.

Pohádky a děti patří k sobě, plné dobrodružství, bojů s draky a osvobozování princezen. Kromě toho se v nich také vaří a hoduje, a to s pomocí kouzelného náčiní, které pohádkoví kuchaři využívají k přípravě bohatých hostin. V této knížce však čarování spočívá v lidském umu a forteli, které mají společné pohádkoví hrdinové i lidé, dospělí i děti. Kuchařský kurz vede Jan Vařečka na hradě Krákoburku, kde se děti naučí připravovat jednoduchá jídla a zacházet s kuchyňským náčiním. Získají tak vztah k potravinám a vaření, posílí svou samostatnost a sebedůvěru. Mgr. Monika Janičatová knížku sepsala podle Vařečkových vyprávění a všechny recepty vyzkoušela s dětmi ve Středisku volného času v Pohořelicích. Postupy a výtvory dětských kuchaříčků zachytila na fotografiích a recepty názorně ilustrovala, přičemž jí pomáhala její dcera Lucie. Díky tomu si mohou děti doma uvařit stejně jako v pohádce.