Alois Jirásek Ordine dei libri (cronologico)

Nejznámější pražské legendy převyprávěné pro mladší děti.

Im späten 17. Jahrhundert sehen sich die Choden, die an der bayrisch-böhmischen Grenze leben und besondere Freiheiten genießen, zunehmend der Repression durch den mächtigen Grundherrn Lamminger ausgesetzt. Dieser versucht, ihre Unabhängigkeit mit kleinen Angriffen zu untergraben, was zu einem offenen Aufstand führt. Während der Anführer der Choden beim Kaiser um ihre Rechte kämpft und verhaftet wird, eskaliert die Situation vor Ort. Der Aufstand wird blutig niedergeschlagen, und der Anführer prophezeit Lamminger unter dem Galgen sein baldiges Ende.

Dedykowane E. Jelínkovi. Napisano w roku 1891.Wstępem opatrzył Miloš ŘezníkPierwodruk: "Květy", 1891 r.Wyd. książkowe: Al. Jiráska, "Sebrané spisy", t. XII: Z různých dob. Povídky i obrázky, díl II (Praga 1892).Konsultacja historyczna Miloš ŘezníkIlustracje Aleksandra Miloch

Druhé pokračování Starých pověstí českých Aloise Jiráska převyprávěných pro mladé čtenáře do moderního jazyka přináší příběhy datované počátky křesťanství v našich zemích až po začátek doby pobělohorské.

Dvě historické novely (z časů Jiříka z Poděbrad a z rokoka), patřící k nejčtivějším dílům Aloise Jiráska. Na čtenáře z nich dýchne idylická atmosféra dávných dob, příběhy jej osloví zralým vypravěčstvím, živými postavami, spádným dějem a půvabnými milostnými motivy.

Povídky o válkách a osudech lidí na Náchodsku v 18. století.Výbor obsahující osm autorových válečných povídek byl uspořádán se záměrem přiblížit kus historie Náchodska. Proto je kniha doplněna historickým a literárněhistorickým komentářem.

Hlavní postavou je mlynář Libor, osvobozený od poddanství, avšak stále nucený svítit panstvu lucernou na cestě k zámečku. Lucerna symbolizuje jeho ponížení, což ho naplňuje nenávistí. Když se ohlásí kněžna, toužící po změně ze života ve městě, mlynář je požádán, aby ji přivítal spolu se svou schovankou Haničkou. Libor odmítne splnit příkaz vrchního porazit starou lípu, což ho dostává do konfliktu. Kněžna, překvapená jeho odporem, si přeje setkat se s ním a využívá jeho povinnosti, aby mu nařídila svítit jí na cestě. Během cesty si povídají, kněžna ho přesvědčuje, aby šel do města, což se mu však nelíbí. Muzikanti se rozhodnou navštívit kněžnu a učitelský mládenec chce požádat o místo vesnického učitele. Hanička se schová do kmene lípy, stává se její součástí. Když se mlynář dozví, že vrchní chce pokácet lípu a odvést Haničku, rozzuří se na kněžnu, kterou obviňuje z úmyslu. Spěchá k lípě, kde se hádá s vrchním, ale kněžna se postaví na jeho stranu. Hanička se objevuje a příběh končí šťastně, když kněžna rozbije lucernu jako symbol poroby a uděluje učitelskému mládenci místo.

Pověsti jsou zestručněny a převyprávěny moderním způsobem, epický příběh však zůstává zachován. Současnému pojetí odpovídají i lehce pitvorné, často humorné ilustrace. Dětem bude tato verze jistě bližší, než klasický Jirásek.

Tento svazek je věnován žánru, který se na přelomu 19. a 20. století na několika textech vyhranil ve vývojově podstatný soubor se specifickým místem v dějinách českého dramatu a divadla. Vedle novoromantické pohádky Zeyerovy s rysy lumírovské poetiky je prezentován text Jiráskův, v němž se prolínají tradiční obrozenské způsoby výstavby sentimentálního dramatu s impulzy divadelní moderny konce 19. století, a konečně text Kvapilův a posléze i Karáskův, blížící se nejvíce soudobé modernistické větvi evropské divadelní kultury. Edice Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč, komentář Dalibor Tureček, Martina Sendlerová a Jiří Kudrnáč.

Dvě novely, které patří k nejčtenějším dílům Jiráskovým. První je obrazem ze života litomyšlských studentů v první polovině 19. století, druhá mistrovsky líčí idylický život na zemanských dvorcích v době správcovství Jiřího zPoděbrad a milostný příběh schovanky Maryly.

Výbor z korespondence přináší 111 chronologicky řazených dopisů. Přispívá k bližšímu poznání Jiráskovy osobnosti a díla, okolností a důvodů vzniku některých prací, vztahu k přátelům i názoru na odpůrce a různá kritická hodnocení. Je určen nejen literárním historikům, ale i čtenářům, kteří Jiráska a jeho dílo milují. Doslov seznamuje s celkovým rázem a obsahem zejména těch dopisů, které nejsou ve svazku obsaženy.

Jiráskův román Husitský král je mimořádné dílo české historické literatury. Přes tradované předsudky, že Jirásek Jiřího z Poděbrad idealizoval, líčí Jirásek Jiřího z Poděbrad jako pragmatického, tvrdého a vlastně nepříliš úspěšného panovníka – má pro něj tvrdou kritiku zabrutální potlačování Českých bratří a předkorunovační slib, že bude potlačovat každou víru než podobojí – kritiku projevil vytvořením vynikající komicko-tragické figurky dvorního šaška Palečka, tajného zastánce Českých bratří, a vylíčením naprostého krachu Jiříkovy politiky. Jiříkovi neodpustí ani to, že se snaží dohodnout jak s německým císařem, tak s papežem. Přesto dokáže Jirásek Jiřího pochopit a věří, že jeho snaha byla dobře míněná a víra upřímná.

Jiráskův román Husitský král je mimořádné dílo české historické literatury. Přes tradované předsudky, že Jirásek Jiřího z Poděbrad idealizoval, líčí Jirásek Jiřího z Poděbrad jako pragmatického, tvrdého a vlastně nepříliš úspěšného panovníka – má pro něj tvrdou kritiku zabrutální potlačování Českých bratří a předkorunovační slib, že bude potlačovat každou víru než podobojí – kritiku projevil vytvořením vynikající komicko-tragické figurky dvorního šaška Palečka, tajného zastánce Českých bratří, a vylíčením naprostého krachu Jiříkovy politiky. Jiříkovi neodpustí ani to, že se snaží dohodnout jak s německým císařem, tak s papežem. Přesto dokáže Jirásek Jiřího pochopit a věří, že jeho snaha byla dobře míněná a víra upřímná.

Bratříci se rozdělili. Jedni táhnou po vedením Jiskry z Brandýsa na zrádný Kežmark a spišská města. Pobera a Kozici táhnou k Lučenci proti Maďarům. U Lučence dochází k rozhodujícímu střetnutí. 20-30 tisíc Uhrů proti 500 bratříkům, ale v poslední chvíli dorazí Jiskra a bratříci vítězí.

Posmrtné souborné dílo českého klasika obsahuje Básně z mládí, Povídky z hor (první Jiráskova próza, obrázky ze života lidu tam u nich na Hronovsku), Petr Kmínek (povídku z prostředí českého maloměsta), Povídku z archivu a Jiráskův projev ze dne 20. srpna 1911, který pronesl z okna vily "Vesna" ke slavnostnímu průvodu o jeho šedesátých narozeninách v Hronově.

První vydání. Několik črt a povídek jejichž děje jsou spjaty s určitými historickými událostmi po roce 1848. "Husaři" se váží k maďarské revoluci r. 1648, "Sobota" k polskému povstání r. 1863, "Host" k válce 1866, "Na hranicích" k německo-francouzské válce r. 1870. Poslední a nejdelší povídka "Na Ostrově" líčí dobu nezahaleného nástupu a agrese nového němectví u nás v letech osmdesátých a zápas o udržení české půdy.

Vybrané hry I : Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč.

2. díl Hejtmanská sláva Husitský král V cizích službách Ze zlatého věku v Čechách Zámecký hejtman skály Felice Tankredo Psohlavci

Sbírka knižně dosud netištěných prací A. Jiráska. Výbor obsahuje beletristické obrázky a feuilletony, menší i delší stati, črty, vzpomínky a pozdravy.

Román o českém národním obrození líčí, jak se toto období projevovalo na venkově a posléze i v Praze.

Historický obraz z druhé polovice XVIII.století. Roku 1628 přišel na statek “na Skalce” nový sedlák. Byl jím Jíra Skalák, který se zúčastnil selského povstání na Opočensku. Po neúspěchu povstání byl tělesně potrestán. Nakonec uprchl a usadil se na statku na Náchodsku, kde si založil rodinu. Dějiny šly dál, ale rod Skaláků i přes všechny útrapy stále žil na “skalce”. Vlastní děj se odehrává v polovině 18.století, za vlády Marie Terezie. Jednoho zimního dne dorazí “na skalku” dva jezdci a žádají nocleh. Jsou to mladý kníže Piccolomini a jeho sluha. Kníže si najednou povšimne Skalákovy dcery Marie a pokusí se ji znásilnit. Marii se však podaří uprchnout. Na útěku se ovšem těžce zraní. V tom na statek dorazí Mikuláš Skalák, který knížete napadne. Pranici ukončí Baltazar Uždan, voják z pluku dragounů královny Marie Terezie, který náhodou jede kolem. Skaláci musí ještě téhož večera ze statku uprchnout, protože jim hrozí smrt za napadení knížete...

Soubor tří Jiráskových her - Vojnarka, Otec a Lucerna.

Soubor čtyř povídek a novel přináší příběhy různých postav, které se setkávají v zájezdní restauraci. Mezi nimi jsou rozšafný myslivec, hornista Svída, svobodomyslný malíř Rys a ušlápnutý kantor-hudebník Vojna. Svída a Vojna hledají zaměstnání, zatímco Rys má lepší postavení a nabízí své malířské služby. Při veselém hovoru si všimnou krásné dívky s jejím starým společníkem. Rys požádá Vojnu, aby složil skladbu, kterou pak zahrají pod okny dívky. Ta se na okamžik objeví, ale je rychle odehnána. Ráno se starý pán snaží zjistit, kdo byli hudebníci, a zjišťuje, že se jedná o vrchního na zámku v Zahořanech, který je nadšený z jejich hudby a nabízí Vojnovi a Svídovi práci na velkém honu. Rysa však odmítá. Všichni kromě Rysa odjíždějí na zámek, a Vojna se během cesty zamiluje do neteře vrchního. Další příběh se zaměřuje na vzpomínky starého učitele, který vypráví o životě učitelů na venkově. Novela "V pekle" se zabývá vojenským životem a tragickými událostmi spojenými s "bramborovou" válkou, kde dva králové, pruský Fridrich II. a rakouský Josef II., vedou válku, zatímco dva vojáci, Češi z nepřátelských armád, filosofují o nesmyslnosti jejich boje.

Obsahuje historické povídky Mezi proudy, Proti všem, Tčevská hranice, Bratrstvo a Kronikář svého lidu.

ALois Jirasek zpracoval příběh Plšků z kroniky "U nás" na žádost Jana Jakubce jako samostatnou povídku, jež však nebyla za jeho života otištěna. Vázán rozsahem, zkrátil, eventualně vypustil některé pasáže, typické pro své umění, zejména pak zkrátil podstatně závěr příkladný nejenpro Plška, ale všechen náš lid. Proto při vydání, netísněni místem, vybrali jsme Plškův příběh přímo z kroniky v podstatě nezkrácený.

Výbor povídek o válkách v různých dobách líčí i osudy prostých lidí, kteří válkami trpí.

Obsahuje tři povídky: Kozák a Turek, Na samotě, Za vokalistu,

V trilogii Mezi proudy Jirásek pojímá již husitství jako hnutí masové, lidové. Nelíčí zde proto na prvním místě jednotlivce, ale masu lidu, v níž hnutí vzklíčilo a vzrostlo.

Knižní vydání Jiráskovy historické hry o 5 jednáních, která se odehrává v Jirchářích a v bytě Mistra Jana Husa roku 1410. Doslov napsal Antonín Dvořák.

Tři povídky a skizza ze života českého lidu v době rokoka. Radostnou a smavou dobu nejlépe vystihuje "Zahořanský hon", kde tři náhodně se sešedší umělci, přišlápnutý kantor-hudebník, nadaný malíř a obratný myslivec-aranžér panských honů, bojují svorně v přiměřeně ladném rokokovém milostném příběhu proti zámeckému vrchnímu, v němž je ztělesněna tupost panských úředníků. - Povídka "Učitelský" vystihuje osud celého kantorského stavu v nedávné době (30. léta 19. stol.) a toho učitelského pokolení, které tolik přispělo k hudební slávě českého jména. Chudé bylo živobytí začínajícího "pomocníka", který často trpěl pod různými principálkami i pod rozmarnými nápady církevní a šlechtické vrchnosti a jen hudbou v kostele a při vesnických zábavách si přivydělával, aby nemusel chodit na stravu po číslech. - Obrázek z bramborové války "V Pekle", kreslí osudy tří císařských vojáků, kteří se dostanou posádkou do zapadlého pekelského mlýna v údolí Metuje.

V husitství viděl J. vrchol i střed českých dějin. "Nikdy před tím ani potom nebylo u nás hnutí lidovějšího, ale proto také ne mohutnějšího, kdy jako přímo z hlubin vyvřely u nás síly, že nad nimi užasl celý svět... J. se stal přímo speciálním historikem husitství a vylíčil je v souvislé řadě celé, od prvních jeho záblesků až do jeho konce." (Z. Nejedlý.) Počátky husit. hnutí zachycuje trilogie "Mezi proudy" (zde kap.: Betlemská kaple a Kutnohorský dekret), vrchol podává "list z české epopeje", "Proti všem" (zde osm kapitol, tvořících téměř dvě třetiny celkového rozsahu výboru). "Tčevská hranice" (Z různých dob 11.) vypráví o r. 1432, o Sirotcích, kteří bojovali po boku Poláků s loupeživými křižáky. Tu již je patrný počínající rozklad hnutí: jsou i tací Češi, kteří slouží tomu, kdo líp platí. Křižáci byli poraženi a byla zajata také skupina býv. husitů. Zrádce stihl krutý trest : byli upáleni. "Bratrstvo" (zde z "Tří rapsodií" kap. Bitva u Lučence) podává pád a závěr velkolepého husit. dramatu. Z božích bojovníků, bratří, stali se "bratříci", dnes slouží tomu, zítra onomu. Bratrstvo je monumentem česko-slovenského přátelství už tehdy v době husitské. Oddíly výboru jsou spojeny jednostránkovými historickými charakteristikami.

Povídky: Záhořanský hon, Učitelský, V Pekle, Mudrcové.

Soubor 16 povídek z 1. Jiráskova tvůrčího období (1872-83) ve Spisech dosud neprávem opomíjených, vesměs s náměty z rodného Hronovska, z jeho lesů, náhorních planin, chudičkých polí a samot ve stráních.

Po vylíčení zrození husitství v "Mezi proudy" obrátil se Jirásek hned k vrcholu husitství a píše "list z české epopeje", té největší a nejslavnější, jakou kdy prožily naše dějiny. Poznáváme tu především ony "všechny", proti nimž šel tehdy boj, a Jirásek nepomíjí nic, co by ukázalo, jak mocní to byli nepřátelé. Byl to především papež, tehdy hlava nejen církve, ale s ní i všeho světského křesť. světa, který na jeho pokyn zvedá se i vojensky a jde zničit, vyhubit proklaté husity, dále je to císař, světská hlava téhož světa a stejně zlá a ukrutná. A konečně je to domácí reakce, spolčená s těmito nepřáteli národa. Ano, mocní, přemocní byli ti, proti kterým tehdy šel náš boj. A nesčíslně jich bylo, takřka celý ostatní svět - "všichni". A přece, oč silnější byli "bojovníci za boží pravdu", za nový, lepší svět a život! Silnější právě tou pravdou, za kterou šli a bojovali

Dílo Aloise Jiráska, 'Husitský král I. - II.', se zaměřuje na období husitských válek v českých zemích v 15. století. Příběh sleduje život a osudy postavy Jana Žižky, významného vojevůdce a jednoho z klíčových vůdců husitského hnutí. Autor se věnuje nejen vojenským konfliktům, ale také politickým a sociálním aspektům doby, včetně náboženských sporů a rozporů mezi katolickou církví a husity. Hlavními tématy jsou boj za víru, národní identita a morální dilemata, která postavy čelí v turbulentní době. Kromě Žižky se v příběhu objevují další historické postavy, jako je Jan Hus, který je symbolem reformního hnutí, a různí šlechtici a vojevůdci, jejichž ambice a konflikty ovlivňují průběh událostí. Jiráskovo zpracování je proslulé svým realistickým přístupem a důrazem na historickou věrnost, což čtenářům umožňuje nahlédnout do složitého a dramatického období českých dějin. Děj je protkán osobními příběhy, které ilustrují širší historické kontexty a výzvy doby.

Jiráskova povídka Na Chlumku je vlastně první prací našeho velkého spisovatele, kterou mu doprovodil svými kresbami jeho přítel Mikoláš Aleš. Ilustroval ji v září roku 1888. Poprvé vyšla v roce 1889 v knize Našim dětem.