Eugína Green Libri

První román významného francouzského režiséra a romanopisce Eugena Greena, vydaný v roce 2008, se zaměřuje na „rekonstrukci“ kulturní a duchovní evropské identity po druhé světové válce a na obnovu osobní identity prostřednictvím paměti. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách: v současnosti v Paříži, kde profesor literatury Jérôme Lafargue nečekaně potkává německého profesora Johanna Launera, který hledá pomoc v otázkách své identity. Dále se román přesouvá do roku 1968, kdy Lafargue prožil část svého života s budoucí ženou Janou v Mnichově u Launerova otce, a nakonec se vrací do doby nacistické okupace Prahy a poválečného odsunu, kdy Launerova rodina musela opustit Československo. Vyprávění se vyhýbá psychologii a moralizování, přičemž se opírá o objektivní popisy, stylizované dialogy a deníkové záznamy profesora Lafargua, které reflektují románové dění a kontemplativní bohatství přítomnosti. Minulost má význam pouze ve vztahu k přítomnosti, přičemž klíčovými prvky jsou duchovní „metafory“ a příběhy, které formují identitu postav, jež hledají cestu usmíření mezi zapomněním a traumatizující posedlostí minulostí.