Ivo Pospíšil Ordine dei libri (cronologico)

Monografie se zaměřuje na ruskou literaturu a její vývoj, počínaje díly zakladatelů slavistiky a Karamzinovým přínosem k novoruské literatuře. Zkoumá vliv „cizinců“ na ruské písemnictví, včetně významných autorů jako A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij a M. Gorkij, a také české pohledy na literaturu druhé poloviny 20. století (např. V. Rasputin, J. Vodolazkin). Dále se věnuje roli Rusů a východních Slovanů v meziválečném Československu, včetně osobností jako Alfred Bem a Valerij Vilinskij. Monografie se dotýká i období stagnace, kdy se objevovaly diskuse s hodnotovými posuny, které ovlivnily další vývoj ruské literatury. Zmiňuje také českou literárněvědnou rusistiku a polemiku o panslavismu, často mylně spojovanou pouze s Janem Kollárem. Důležitým tématem je terminologie ruské literatury a její univerzalita v kontextu české recepce od 19. do 21. století. Vzhledem k aktuálnosti česko-ruských vztahů je tato monografie výzvou k hlubšímu zkoumání ruského fenoménu v různých kontextech, což by mělo přispět k lepšímu porozumění minulosti a současnosti. Tento svazek si klade za cíl obohatit diskusi o ruské literatuře a jejím významu.

(vzájemnost – nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze). Monografie Český a slovenský kulturní a politický prostor soustřeďuje soubor analýz, které se týkají klíčových, často delikátních témat česko-slovenského vztahu. To, co je hybnou silou této kolektivní monografie, je snaha prohloubit zkoumání česko-slovenského vztahového paradigmatu v různých oblastech, zejména však na poli kultury a literatury. K tomu směřovaly všechny tyto texty brněnských slovakistických bádání, jež od samého počátku nahlížely česko-slovenské relace jako nikoli idylické, ale naopak často kontroverzní, plné napětí a protikladných akcentů vzájemnosti, nevzájemnosti, sbližování, integrace i rezistence. Z tematiky upozorňujeme na kapitoly o české a slovenské rezistenci proti tzv. konsolidačnímu procesu, o slovenských krajanských spolcích v České republice, o literatuře biedermeieru, o knize Alberta Pražáka o Hviezdoslavovi, o česko-slovenském vztahu očima ruského emigranta, o vztazích českých a slovenských historiků, z dávnějších dějin o postavě Jana Kollára a o českých a slovenských humanistech 16. století.

Předkládaná publikace obsahuje soubor studií, většinou na česko-slovenské srovnávací bázi, které autor napsal od poloviny 90. let minulého století. Jejich společným jmenovatelem je česko-slovenský vztah ve sféře literatury, kultury a politiky nikoli jako idylický. Ale naopak plný napětí, vstřícnosti a nevstřícnosti, rezistence i expanze, vzájemnosti i nevzájemnosti. Autor vychází z toho, že oba národy se v podstatě neznají: neznají ani svou minulost, ani současnost, vytvářejí si o sobě často falešné představy, a to autor cílí hlavně na akademickou obec i v souvislosti s kultivací slovakistiky na Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity, spisovatele, kritiky, kulturní činitele a politiky. Ukázat tento vztah v napětí i nezbytném vývoji byl cíle studií, např. Slovenský literárněvědný trojúhelník, Česko-slovenský vztah očima ruského emigranta, Dominik Tatarka, Kvázimemoáry aj. které současně zachycují pohyby v společnosti české, slovenské, středoevropské i evropské v posledních více než dvaceti letech.

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí Masarykovy univerzity přináší přehled dějin pracoviště od jeho založení v roce 1995 až po současnost, včetně analýzy stavu a výhledu do budoucna. Brožura obsahuje deset příspěvků od členů ústavu a obrazovou přílohu, která ilustruje klíčové osobnosti a významné události z posledních let. Úvodní studie vedoucího Iva Pospíšila se zaměřuje na formování brněnské slavistiky, okolnosti založení ústavu a významné osobnosti jako Sergij Vilinskij, Frank Wollman a další. Aleš Brandner se věnuje aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur, zatímco další studie Iva Pospíšila rozebírají metodologické zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky. Halyna Myronová a Petr Kalina mapují historii a současný stav ukrajinistiky na univerzitě. Pavel Krejčí zdůrazňuje důležitost balkanistiky a jihoslovanských jazyků, zatímco Václav Štěpánek hodnotí výzkum historie, kultury a literatury jihoslovanských národů. Ivo Pospíšil shrnuje historii brněnské slovakistiky a nové směrování sorabistiky. Roman Madecki podrobně popisuje dějiny brněnské polonistiky. Závěrečná studie Josefa Šaura a Iva Pospíšila se zaměřuje na zaměření, perspektivy a úskalí filologicko-areálových studií.

Kniha je impozantním dílem českých i zahraničních slavistů, kteří se zde zamýšlejí nad problémy disciplíny, která kdysi byla rodinným stříbrem českých humanitních věd a zakládajícím oborem řady univerzit.Dodnes význam vědy, která se zabývá slovanskými národy, nepoklesl, spíše naopak, když si uvědomíme, že součástí EU je Polsko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko, před branami EU stojí Černá Hora, Srbsko, možná i další jihoslovanské státy, dnes je to celkem asi 65 miliónů obyvatel: kromě toho východních Slovanů – Rusů, Ukrajinců a Bělorusů - na 200 miliónů a Ruskou federací pokrývají podstatnou část Asie (Sibiř).

Knížka navazuje na předchozí autorův soubor, který vyšel na počátku třetího tisíciletí. Toto vydání obsahuje glosy, komentáře, recenze a eseje, které byly publikovány v různých edicích, včetně internetového časopisu Proudy. Společným jmenovatelem textů je smutek a deziluze, přičemž temné polohy jsou zde silnější než v předchozím svazku. Autor přináší sarkastické komentáře k aktuálním jevům a situacím, jako jsou problémy s obyčejným člověkem, plýtvání potravinami, a historické přesahy. V textu se objevují osobnosti, se kterými se autor setkával, včetně Jindřicha Uhra a Josefa Suchého. Kniha rovněž zahrnuje recenze zajímavých knih, které slouží jako znejistění i útočiště. Poslední část soustřeďuje delší studie, zaměřující se na cyrilometodějskou misi, fikci a nonfikci, a zkoumá spojitosti mezi lety 1914 a 2014. Celkově se jedná o reflexi současného stavu společnosti, proloženou osobními zkušenostmi a literárními úvahami.

Jestli má někdo právo nezatíženě sepsat vzpomínky na český předrevoluční underground, nástup nové vlny i překotné kulturní a celospolečenské změny kolem roku 1989, pak je to právě Ivo Pospíšil. Ten společně s Vladimírem Juráskem sestavil více než třísetstránkovou knihu. Vedle obsáhlé obrazové přílohy složené z často doposud nepublikovaných fotografií budou mít čtenáři možnost nahlédnout za oponu legendárních skupin jako The Plastic People of the Universe, DG 307, nebo Garáž a setkat se s nezaměnitelnými osobnostmi typu Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Mejly Hlavsy, Ester Krumbachové, Jiřího Muchy či Ivana Krále. Jak dodává sám Ivo Pospíšil: „Už je to hodně dávno, co mi Honza Šulc řekl, že jsem asi poslední, kdo ještě nesepsal paměti. Také říkal, že by ty moje mohly to, co se tehdy dělo, ukázat z mého pohledu, že by nemusely být zas až tak moc vážné a vlastně by mohly být dost jiné. Dalo to dost práce, trvalo to dlouho, ale tady jsou.“

Přehled a exkurzy s ukázkami textů z literatury 11.-17. století.

Tento text nepřesahuje rozměr pohledů a přehledů, ale snaží se uvidět ruskou literaturu klasického období poněkud jinak. Představuje sice pouhý sondážní přehled, ale může být takto i metodologickým a výkladovým východiskem většího, zevrubnějšího, snad i hlubšího projektu.

Učební text zahrnuje výklad a interpretaci všech podstatných problémů disciplíny, která se zrodila na konci 30. let 20. století v studii francouzského komparatisty a literárního historika Paula van Tieghema. Najdeme zde partie o genologických koncepcích, žánrové systematice a terminologii, pasáže o novém vývoji a krizi genologie, několik ukázek autorových genologických studií, vyjádření jeho osobního vztahu k disciplíně a výběr odborné literatury.

Podtitul: Vztah práva a politiky (nejen) v časech krize.

Ruská literatura je z teoretického hlediska momořádne inspirativní ve svém specifickém vývoji od středověku po současnost. Na základě výzkumu literární teorie a historie v širším slovanském kontextu autor v několika souvisejících studiích předkládá implicitní obrys koncepce teorie a dějin ruské literatury, nazírané z pozice srovnávacích a žánrových studií na pozadí několika dalších slovanských a evropských literatur.

Učební text obsahuje komplexní pohled na filologicko-areálová studia z hlediska jejich filozofických předpokladů, dějin, struktury, typologie, heterogenity a různých koncepcí, zejména brněnské, která byla budována od poloviny 90. let 20. století, vztahů k jiným disciplínám (genologie, komparatistika, dialog kultur, „nová filologie“) – to vše spolu s několika případovými studiemi. Součástí textu je také speciální partie o areálu střední Evropy a roli Slovanů v něm, slovníček frekventovaných pojmů a rozsáhlý seznam výběrové literatury předmětu.

Sborník věnovaný významným výročím Ruska – bitvě u Poltavy, u Borodina, začátku Velké vlastenecké války s nacistickým Německem a rozpadu SSSR – soustřeďuje příspěvky rusistů z ČR, Polska, Ruska, Ukrajiny a Slovenska, kteří se zaměřili na spojitosti jazyka, literatury, kultury a věd, jež je zkoumají, s historií, politikou a kulturními proudy spolu s civilizační a duchovní úlohou Ruska v Evropě a ve světě. Rozpětí problémů zahrnujících tematiku etiky, charakteru současné ruštiny až po literární zobrazení válečných událostí, perestrojku a kulturní misi Ruska, literární útvary od poezie přes prózu k dramatu a literaturu klasickou, moderní a postmoderní, charakterizuje tento svazek jako nejnovější a nejkoncepčnější příspěvek k problematice minulého i současného areálu Ruska.

Představovala studená válka, respektive její ukončení nějaký zásadní milník ve vedení ozbrojených konfliktů? Právě na tuto ústřední otázku odpovídá předkládaná publikace. Snahou autorského týmu přitom bylo shrnout dosavadní bádání v této oblasti a podat komplexnější obrázek o tom, k jakým změnám v rámci ozbrojených konfliktů v posledních dvou dekádách skutečně došlo a jaké jsou příčiny a důsledky těchto změn.

Monografický učební text podává základní informace z oblasti filologické a literárněvědné metodologie a teorie, ale současně obsahuje i úvahové části diskusního charakteru zabývající se dějinami literární vědy, literární komparatistikou, genologií, areálovými studiemi a pokusy o vytvoření „nové filologie“, stejně jako současným stavem slavistiky.

Kniha v První části „Otázky ústavního soudnictví a ochrany lidských práv“ obsahuje příspěvky českých a zahraničních konstitucionalistů a dalších odborníků, které pojednávají o roli ústavního soudnictví, věnují se rozličným otázkám ústavního práva a detailně reflektují konkrétní významná rozhodnutí a nálezy Ústavního soudu ČR. Příspěvky v Druhé části knihy „Úvahy inspirované osobností Elišky Wagnerové“ vykreslují osobnost jubilující místopředsedkyně Ústavního soudu ČR a přibližují čtenáři široké spektrum jejích současných i minulých aktivit – profesních, publicistických, pedagogických a společenských. Takto širokému záběru odpovídá i okruh přispěvatelů, k nimž nenáležejí pouze profesní kolegové, tedy soudci či advokáti, ale také novináři či osobnosti z oblasti umění. Do Třetí části zařadili editoři životopis Elišky Wagnerové, její bibliografii, přehled nálezů a odlišných stanovisek a fotografickou přílohu, která obsahuje rovněž originální blahopřejné texty význačných českých a zahraničních osobností.

Monografie věnovaná ruskému románu obsahuje následující kapitoly: Některé obecné genologické aspekty; Obecné aspekty teorie, historie a typologie románu; Ruský román: půdorys domácího a cizího; Paradoxy Evžena Oněgina; Románová posedlost podkomořního Alexandra Puškina; Transformace některých evropských románových modelů; Plynutí a událost (K "filozofii" ruského románu); Ruský román, romantismus a realismus a "směrovost" literatury; Transcendence literatury a historicita románu: kořeny a druhá polovina 20. století; Ruský román jako "gotická" spojnice; Cyklizace jako spodní proud ve vývoji ruského románu; Naturální škola jako východisko.

Sborník soustřeďuje příspěvky českých slavistů k 13. mezinárodnímu kongresu slavistů (Ljubljana 15.–21. 8. 2003) ze sféry lingvistiky, literární vědy a historie, kulturní historie a kulturologie. Vychází pod záštitou Českého komitétu slavistů za spolupráce Slavistické společnosti Franka Wollmana a Literárněvědné společnosti AV ČR a s přispěním univerzitních slavistických pracovišť v České republice.

Studie zkoumá žánrové proměny, souvislosti žánru, národní literatury a tvůrčí individuality.

Alle soglie del Duemila, considerare la fantascienza solo come un’ipotesi sui probabili futuri non basta più. Il progresso tecnologico, l’incessante bombardamento dei media, l’avvento dei computer, hanno trasformato in realtà le più apocalittiche delle previsioni. William Gibson, alfiere della new wave letteraria conosciuta come Cyberpunk, descrive proprio questo mondo supertecnologico eppure decadente, miscelando, con gusto quasi cinematografico, la realtà più cruda e la fantasia più sfrenata. L’atmosfera che si respira in "Giù nel ciberspazio" è quella famosa e rarefatta di Blade Runner; un universo popolato da avventurieri e lottatrici, prostitute e mercenari disposti a tutto per il proprio profitto. In questa umanità composita, schiava del sistema televisivo Simstin quanto della droga, emerge una nuova razza di eroe, anarchico e scanzonato: il cow boy della consolle. Solo lui può sfidare il potere delle Zaibatsu, megalitiche compagnie commerciali giapponesi, legate alla Yakuza, e penetrare nella matrice per carpirne i segreti. Questo romanzo, dallo stile crudo e insolito, ci coinvolge in una lotta senza quartiere tra le multinazionali e un manipolo di irriducibili avventurieri per il controllo del mercato nero dell’informatica. Una visione del futuro che è già storia contemporanea.

Czech English, German

Kniha přináší poselství z duchovních světů a nejvýmluvnější podání smyslu lidské existence a naší role v ní. Předmluva Ram Dass, odborná revize překladu PhDr. Marián Dujnič. 1. vydání

Antologie 3x3 English Authors je určena všem, kteří ve studiu angličtiny dosáhli určitého stupně pokročilosti. Jedná se o anglicko-český zrcadlový text tří detektivních povídek známých autorů: G. K. Chestertona, A. C. Doyla a H. G. Wellse. Sestavil a přeložil Ivo Pospíšil.

Srovnávací studie z dějin ruské literatury 20. století.

Pospíšil se zde snaží rozebrat kroniky a jejich význam v české literatuře.