È raro che un libro riesca come questo a esibire una tale gamma di registri, di storie, di ispirazioni. C'è un erotismo festoso; c'è un'assoluta passione per la vita, per le sue sorprese; c'è voglia di denaro e di successo come ansia di riconoscimento; c'è la tristezza della vita come delusione e solitudine; c'è una festa di immagini e di poesia.
Ve vzpomínkovém vyprávění Jiří Menzel popisuje své dětství a formující kulturní zázemí pražské měšťanské rodiny; studium na FAMU a okolnosti svého rozhodnutí pro film navzdory tomu, že jeho původní láskou bylo divadlo; realizaci svých nejslavnějších snímků, jako byly Ostře sledované vlaky a Rozmarné léto v době filmové „nové vlny". Za první z nich získal Jiří Menzel Oscara a stal se jedním z „mužů roku 1968", a proto je popis následujícího období, dusných sedmdesátých let, bizarním příběhem o boji proti tuposti a neschopnosti nadřízených a stranicko-úřednického aparátu, o handlech a kompromisech. Memoáry jsou dovedeny do roku 1988, na práh obnovení svobody v Československu. Díky propojení autorova osobního a profesního života s historicko-společenskou realitou dostává čtenář do ruky také část historie české společnosti v poválečném období. Osobněji laděné vzpomínky jsou obsahem monografických podkapitol, v nichž na učitele (především na Otakara Vávru), kameramany, herce, filmové kritiky, postavy „filmové diplomacie". Nejde tu (jen) o příslovečné veselé příhody z natáčení; Jiří Menzel poskytuje zejména vhled do geneze a utváření své tvůrčí metody, svých názorů na film a přesvědčení o tom, jak se má dělat. Jako červená nit se pak celým textem táhne jednoduchá maxima: Chci dělat filmy tak, aby se líbily lidem a aby na ně lidé rádi chodili.
Výjimečná kniha představuje filmového režiséra Otakara Vávru (*28. února 1911) z několika pohledů. V úvodu o něm píše držitel Oscara Jiří Menzel jako o svém učiteli - připomíná Vávrovu režisérskou dráhu a dobu, s níž se musel vyrovnávat. O Otakaru Vávrovi jako o své životní lásce vypráví režisérka a Vávrova manželka Jitka Němcová. Kapitola V běhu času uvádí výběr z dnes už těžko dostupných článků a rozhovorů od roku 1935 do současnosti. Hodnocením Vávrovy tvorby se v této mimořádné publikaci zabývají studie Pavla Taussiga a Jana Jaroše. Kompletní filmografie a souhrnná bibliografie. Množství unikátních fotografií. Vydání této knihy podpořila RWE Transgas.
S lehkým humorem a laskavým pochopením líčí poměry na české vesnici prostřednictvím tragikomického příběhu prostoduchého vesnického sirotka, který se málem stane obětí hamižnosti pražského funkcionáře, který zatoužil po jeho domku. Scénář nejúspěšnějšího českého filmu osmdesátých let.
Autor: Když před více jak rokem vyšla předchůdkyně této knížky, nalezl jsem v sobě dost drzosti, abych jeden exemplář daroval našemu milému panu prezidentovi s věnováním: ...kniha patří podle mne k takovým jaké já čtu na záchodě. Má tu výhodu, že ji můžete otevřít na kterékoli stránce a číst jen tak dlouho, jak se vám chce.
Otakar Vávra podhaluje ve svých vzpomínkách stará přátelství S Hugo Haasem, Adinou Mandlovou, Zdeňkem Štěpánkem a mnoha dalšími osobnostmi české meziválečné kultury. Svým „podivným životem“ zanechal v české kinematografii stopu, která hned tak nezmizí. Počátkem šedesátých let jako profesor FAMU zásadním způsobem ovlivnil celou generaci mladých filmařů, které od té doby říkáme česká nová vlna. Otakar Vávra vždycky věděl, jak vycházet s mocnými tohoto světa, aby nepřišel o možnost své filmy realizovat. Musel přitom podstoupit řadu kompromisů. A Podivný život režiséra je krom jiného také svědectvím o ceně těchto kompromisů.
Chaplinův vlastní životopis, zredigovaný a doplněný jedním z největších českých obdivovatelů grotesky Ondřejem Suchým, který knihu doplnil studií, v níž zachycuje Chaplinův vztah k Československu i mnoho zajímavých faktů, která vyšla najevo v poslední době.
Rozhovor s Jiřím Menzelem vypovídá o jeho názorech na český film, herce, českou společnost.
Kniha světově proslulého filmového a divadelního režiséra a herce je souborem fejetonů komentujících všední i méně všední situace a události soukromého i veřejného života. Vtipně a přiléhavě ji ilustroval karikaturista Miroslav Barták, čímž vznikla kniha, která rozesměje i pohladí po duši.
Kniha obsahuje tři literární scénáře, jejichž filmové podoby přinesly naší kinematografii filmového Oscara. Literární předlohy tří snímků, které se natrvalo zapsaly do dějin českého i světového filmu - Obchod na korze (1965), Ostře sledované vlaky (1967) a Kolja (1996).
