Petr Iljič Čajkovskij Ordine dei libri (cronologico)

Scritto nel 1816, ripreso da Dumas e trasformato in musica dal genio di Cajkovskij, Lo Schiaccianoci di Hoffmann da due secoli continua ad affascinare grandi e piccini. Fritz e Marie, come tutti i bambini, vivono con gioia i giorni del Natale. Un amico di famiglia regala loro uno Schiaccianoci di legno: un oggetto all’apparenza innocuo, ma che darà vita alle più incredibili avventure che i due fratelli abbiano mai vissuto. Durante la notte, in camera di Marie appare infatti lo spietato re dei topi, con sette teste e sette corone, alla guida di un esercito di roditori; Schiaccianoci prende vita e, divenuto generale dei soldatini, dei tamburini e dei pupazzi di marzapane, lo affronta. I due bambini vengono così trasportati in un mondo popolato da topi, fate, soldati, principi e principesse, dove sogno e realtà si legano indissolubilmente. Una favola senza tempo in un’edizione unica, impreziosita dalle originali, caleidoscopiche e coloratissime illustrazioni dell’artista e designer Sanna Annukka, che accompagnano il lettore tra animate battaglie e meravigliose peripezie.

Národní divadlo vydalo publikaci o Čajkovského opeře na libreto Modesta Iljiče Čajkovského podle povídky Alexandra Sergejeviče Puškina. Kniha obsahuje jak obsah opery, tak celý její text, děj se ovšem od puškinovy povídky poněkud liší. Další část, Čajkovskij a Praha, popisuje česko-ruské hudební styky. Kniha obsahuje mnoho fotogafií, kostýmních návrhů, plakáty, scény atd.

Deset přednesových skladeb pro ty, kteří si chtějí pro potěšení druhých i své zahrát něco pěkného. Album je doplněno přílohou se sólovými party.

Edice pro malé čtenáře, ilustrovaná Ludmilou JIřincovou, převyprávěná na motivy klasického baletu Kamilem Bednářem. Medailón napsal Dr. Vladimír Vašut.

Děj povídky, kterou Puškin napsal r. 1833 za svého pobytu ve vsi Boldinu, se rozvíjí kolem mysteriosní trojice karet, přinášejících výhru. Modelem k titulní hrdince, staré hraběnce, jež znala tajemné tři karty a prozradila je po své smrti mladému ctižádostivému důstojníku Heřmanovi, bylaPuškinovi skutečná postava z tehdejších moskevských aristokratických kruhů. Povídka, jejíž námět je v podstatě velmi kuriosní a bezmála anekdotický, působí díky Puškinovu realismu a mistrovství jeho stylu podmanivě, přesvědčivě a životně. S neobyčejnou úsporností a sevřeností děje, příznačnou pro veškerou Puškinovu prozaickou tvorbu, je zde podán poutavý pohled do života soudobé aristokratické společnosti.

Il romanzo in versi Eugenio Onegin fu avviato da Puskin nel 1823 e terminato nel 1831. Negli otto canti che compongono il libro si narra la storia di un giovane dandy, Eugenio, del suo rapporto con la fanciulla, Tatiana, prima rifiutata poi amata e del suo duello, originato da capriccio e leggerezza, con l'amico Lenskij.