Ivan Petrúšek Libri

Stabilita demokracie závisí nejen na institucích, ale i na občanech, kteří se aktivně angažují. Ohrožení demokracie může nastat nejen při kolapsu institucí, ale také při ztrátě podpory mezi lidmi. Bez občanské podpory se demokratický režim oslabuje. Publikace se v první části zaměřuje na analýzu vývoje demokratických hodnot a postojů českých občanů od roku 1990, zatímco druhá část zkoumá způsoby jejich politické participace. Autoři se snaží přispět k diskusi o české demokracii a občanském zapojení, přičemž dlouhodobá perspektiva pokrývá období před a po vstupu do EU. Druhé období je charakterizováno návratem nejistoty a politizace základů demokracie v postkomunistických zemích. Zatímco o institucích víme dost, chybí nám systematické informace o politických postojích občanů a jejich jednání. Ve veřejné diskusi panují předsudky o pasivních Češích, kteří jsou zklamaní z nenaplněných slibů a mladých, jež politika nezajímá. Publikace se snaží poskytnout odpovědi založené na datech. Jaký typ režimu preferují Češi? Jsou ochotni přispět k fungování demokracie a věří, že mohou ovlivnit politiku? Jak se liší různé sociální skupiny v politické participaci?

Popis: Kniha analyzuje postoje českých občanů k sociálnímu státu v delší časové perspektivě (1996‒2006‒2016). Díky tomu mohou autoři systematicky prozkoumat důležité teoretické otázky, které v této knize redukují na pět hlavních výzkumných témat: 1. vývoj postojů k sociálnímu státu; 2. vývoj vztahu mezi socio-ekonomickým statusem a postoji k sociálnímu státu; 3. generační podmíněnost postojů k sociálnímu státu; 4. vývoj vztahu mezi postoji k sociálnímu státu a volebním chováním; 5. vliv korupce a jejího vnímání na postoje k sociálnímu státu. V prvních dvou kapitolách je proto nejprve popsán vývoj sociálního státu na území Česka a na jeho pozadí je představena konceptualizace a základní vysvětlení postojů k sociálnímu státu. Poté ve čtyřech kapitolách autoři postupně analyzují postoje k přerozdělování, daňovému systému, rozsahu a financování sociálního státu. Na závěr se věnují tomu, nakolik jsou postoje k sociálnímu státu ovlivněny představou o rozšíření korupce a nakolik a jakým způsobem tyto postoje ovlivňují volební chování. Podporují čeští občané sociální stát? A podporují jej více nebo méně než před 20 lety? Má stát přerozdělovat příjmy od bohatých k chudým? Podporují sociální stát ve větší míře ti, kteří vyrůstali a žili za komunismu? Jsou postoje k sociálnímu státu vedeny pouze vlastním zájmem?