Děj románu se odehrává v letech 1905 - 1925. Hliněnou jámu, zapadlou vinařskou dědinu na západním Slovensku, zastihujeme ještě za Rakouska - Uherska, v tzv. idylické podobě, kdy hladinu dnů čeří pouze žabomyší vojny místních obyvatel. Kniha nepostrádá humor a optimismus a je provázena jímavou, naprosto nepatetickou lyričností. Ta vyniká především při líčení vztahu mezi člověkem a přírodou, při kresbě typů i v pojetí vnitřních svárů, které probíhají v každém jedinci.
Dějiny české literatury od konce 19. století do roku 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury.
Překladem si kultura uvědomuje samu sebe – k tomuto závěru dospívá Ján Vilikovský. Opírá se přitom o bohatý materiál z původní i překladové literatury a porovnává současné překlady se staršími verzemi slovenskými i jinojazyčnými. Ve zvláštní kapitole se věnuje rozboru protikladu věrnosti a volnosti, do kterého se v představě čtenářů tradičně zužuje problematika překladu, a dokazuje neopodstatněnost této představy.
V románe Tisícročná včela (1979) stvárnil Peter Jaroš tri generácie liptovských roľníkov a murárov Pichandovcov. Podľa neho ich životaschopnosť zaručila "filozofia práce" ako naša národná filozofia.
Velká Morava. Ve středověkých Uhrách. Pod hrozbou půlměsíce. Reformace a protihabsburská povstání. Vznik moderního slovenského národa. Postupné odcizování se uherského státu. V novém československém státě. Slovensko jako Hitlerův satelit. Komunistická diktatura a její krize. Od normalizace k nové naději. Pád komunismu. Slovenská republika
Dějiny české literatury od konce 19. století do r. 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 4. vydání, ve Fortuně 3.
Mistři je román představující českému čtenáři jeden z vrcholů slovenské prózy z konce 20. století. Autor v něm na osudech tesaře Guldána a jeho tří synů vytvořil obraz trvale platných hodnot, jež procházejí časem, změnami doby i událostí, aniž by cokoliv ztrácely na své podstatě, svém člověčenství.
