Sofie Alexejevna Volkonská Ordine dei libri

Kniha přináší autentické svědectví autorky, která v roce 1919 opustila sovětské Rusko a vzápětí se nebezpečně vrátila pro svého uvězněného manžela. Ve svém vyprávění líčí složité peripetie spojené s návratem do vlasti, dočasný pobyt v zemi zmítané chaosem a občanskou válkou, snahu o záchranu muže a každodenní život obyvatel „Sovdepie“, jak byl nový sovětský stát sarkasticky označován. Před čtenářem se odvíjí dobrodružství autorčina vnitřního odhodlání, pramenícího z hlubokého citu k blízké osobě, a její niterný boj s nepřízní osudu. Osobní příběh je rámován mozaikou cizích osudů a mrazivými obrazy viděného, které načrtávají podobu společnosti, v níž bylo možné takřka cokoli. Skotský spisovatel John Buchan označil knihu za nejživější obraz chaosu panujícího v Rusku 20. let. Autorka, kněžna Sofie Volkonská, byla emancipovanou ženou, vystudovanou lékařkou, která se účastnila druhé balkánské války a první světové války jako ošetřovatelka. Po emigraci se s manželem usadila ve Francii, kde nemohla vykonávat svou profesi, a živila se jako řidička taxislužby či turistická průvodkyně. Zemřela v roce 1949.