Anna Kudrnová Ordine dei libri

L'invenzione occasionale è composta da cinquantuno frammenti eterogenei di esperienze e di poetica, di intuizioni e di autobiografia. I titoli dei brevi testi modellano una mappa in movimento, definita di volta in volta dall'occhio del lettore. Attraversando soglie e frontiere diverse, rovesciando le stesse pertinenze di alto e basso, ogni tessera apre varchi tra contesti lontani, devia dal solco per meglio segnarne la traccia. Ed ecco che il racconto dell'insonnia porta all'urgenza di scrivere, i puntini sospensivi alla viltà, l'attrazione per un attore all'autonomia dell'opera d'arte, il trauma dei traslochi all'emancipazione delle donne, le piante alla smarginatura. La scrittura si definisce così come uno strumento paradossale, che afferma perentoriamente proprio quando sembra negare e divagare. Per incidere le apparenze dello stereotipo, per recuperare il vero occultato sotto la patina del verosimile, entra in scena un punto di vista nomade, al tempo stesso vicino e lontano dalla nostra vita quotidiana. Scavare, andare in profondità sotto questa superficie significa, in particolare, ripensare l'immaginario femminile come uno splendido graffito ancora parzialmente sepolto. Oltre il denso strato dell'immaginario neo-patriarcale, della retorica dell'emancipazione o dei buoni sentimenti: da lì si sprigiona L'invenzione occasionale.

Scott Jurek, živoucí legenda amerického i světového ultramaratonu, už měl léta nejlepších výkonů za sebou a cítil, že pomalu pohodlní. Jenže do starého železa se mu ještě nechtělo, a tak se odhodlal podniknout další dobrodružství – největší a nejnáročnější ze všech. S podporou manželky Jenny se rozhodl pokusit o nejrychlejší zdolání „Zeleného tunelu“, 3500 kilometrů dlouhé Appalačské stezky vedoucí z „hlubokého jihu“ Georgie až do Nové Anglie. Jurek si jako velezkušený ultramaratonský harcovník nedělal iluze, že takový podnik bude procházka růžovým sadem, ale realita překonala všechna očekávání. Brutálně upřímný záznam o běžci za zenitem, který se musí při své závěrečné a nejtěžší zkoušce bezmála zničit, aby si dokázal, že je stále tím, kým býval.

Czechoslovakia, October 1937. Europe’s youngest democracy is on its knees. Millions are mourning the death of the nation’s founding father, the saintly Tomáš Masaryk. Across the border, the Third Reich is menacing – and plotting to invade.In the Czechoslovak heartlands, vast crowds have gathered to watch the threatened nation’s most prestigious sporting contest: the Grand Pardubice steeplechase. Notoriously dangerous, the race is considered the ultimate test of manhood and fighting spirit. The Nazis, as usual, have sent their paramilitary elite: SS officers schooled to be Hitler’s most ruthless enforcers. Their mission: to crush – yet again – the “subhuman Slavs”. The local cavalry officers have no hope of stopping them.But there is one other contestant: a silver-haired countess riding a little golden mare…The story of Lata Brandisová is one of the strangest and most inspiring in all sport. Born into privilege, she spent much of her life in poverty. Modest and shy, she refused to accept the constraints society placed on her because of her gender. Instead, with quiet courage, she repeatedly achieved what others said was impossible. The scandal of her first attempt to ride in Pardubice reverberated across Europe. Ten years later, she became her nation’s figurehead in its darkest hour. Then came retribution…

Brendan Brazier je kanadský sportovec, pionýr veganského stravování. Jeho publikace Vegan v kondici se stala kultovní knihou světového vegetariánského a veganského hnutí. Jeho legendární dieta Thrive pomohla celé řadě sportovců k zisku olympijských medailí. Dieta se nezaměřuje pouze na profesionální sportovce, nýbrž i na ty z nás, kteří požadují optimální zdraví a výkonnost nebo jen chtějí předcházet nemocem.

Druhá polovina 70. let. Spojené státy americké ještě nestihly vystřízlivět po válce ve Vietnamu. A přece se objevuje cosi nového, co dokáže v době hospodářské krize Američanům rozproudit krev v žilách. V roce 1972 na nešťastných olympijských hrách v Mnichově vyhrává Frank Shorter maratonský běh jako první Američan po několika desetiletích. O pár let později Bill Rodgers, snílek s nediagnostikovanou ADHD, slavně vítězí na Bostonském maratonu. A to vše sleduje mladičký Alberto Salazar, nevyzpytatelný syn kubánských imigrantů, který chce převzít žezlo krále silnic po Shorterovi a Rodgersovi a je pro svůj běžecký sen ochoten (doslova) padnout. Po jejich vzoru nazouvá běžecké boty stále víc obyčejných lidí, po celé zemi vznikají legendární silniční závody. Začíná běžecký boom.

'The most exhilarating history of mountaineering ... a riveting read' Jeremy Paxman

Většina hobíků prý běhá podle toho, jak by chtěli, a ne podle toho, jak by měli. Jinými slovy: když se budeme řídit sami sebou, jsme na nejlepší cestě se příštím půlmaratonem protrpět a další pro jistotu nezkoušet. Návodů, jak zaběhnout půlmaraton co nejrychleji s přípravou dvakrát či třikrát týdně, jsou na trhu spousty. Určitě se někde skrývá i „vědecky“ podložená úvaha o tom, že se to dá zvládnut i s jednodenním tréninkem. Hansonovi přicházejí s něčím totálně nemoderním, neinstantním a zdlouhavým: běhejte šest dní v týdnu. Nežeňte se, nepřehánějte dlouhé víkendové výběhy, nepřekračujte 30 % součtu kilometrů uběhnutých přes týden. Jen tak přivyknete únavě, jen tak vás půlmaraton nezdecimuje. Jen tak se běh stane součástí vašeho života a na dlouhou dobu. Nemoderní kniha, která ale desítky tisíc běžců přivedla k jejich nejlepším výkonům! Včetně tréninkových plánů.

K výročí stého ročníku Tour de France sepsali zkušení novináři a reportéři mozaiku textů poskytujících zasvěcený pohled na různé, nejen závodní aspekty legendární cyklistické akce. Seznámíme se s osudy "Anděla hor", Charlyho Gaula. Dočteme se, jak prožíval Tour domestik Carlos Sastre nebo začínající novinář, ale také o proslulém souboji Laurenta Fignona s Gregem LeMondem v roce 1989. A o tom, jak cirkus zvaný Tour de France jede dál i přes nekonečné dopingové skandály, protože: Le Tour, c'est le Tour.

Druhá polovina 70. let. Spojené státy americké ještě nestihly vystřízlivět po válce ve Vietnamu. A přece se objevuje cosi nového, co dokáže v době hospodářské krize Američanům rozproudit krev v žilách. V roce 1972 na nešťastných olympijských hrách v Mnichově vyhrává Frank Shorter maratonský běh jako první Američan po několika desetiletích. O pár let později Bill Rodgers, snílek s nediagnostikovanou ADHD, slavně vítězí na Bostonském maratonu. A to vše sleduje mladičký Alberto Salazar, nevyzpytatelný syn kubánských imigrantů, který chce převzít žezlo krále silnic po Shorterovi a Rodgersovi a je pro svůj běžecký sen ochoten (doslova) padnout. Po jejich vzoru nazouvá běžecké boty stále víc obyčejných lidí, po celé zemi vznikají legendární silniční závody. Začíná běžecký boom.

I pro ultramaratonský běh nepochybně platí tvrzení italského trenéra Renata Canovy, že „neexistují závody ve vytrvalosti, ale jen v rychlosti“. Nakonec vždy jde o to být co nejdříve v cíli, zvládnout určitou trasu v nejkratším možném čase, případně uběhnout co největší vzdálenost ve stanoveném časovém limitu. Pokud chce ultramaratonec závodit na úrovni těch nejlepších ve svém sportu, už si nevystačí pouze s tím, že naběhá víc kilometrů než ostatní. Jeho trénink by měl být inteligentní, strukturovaný a specifický s ohledem na konkrétní potřeby daného sportovce a závodu, na který se připravuje. Až doposud ultramaratonský běh trpěl nedostatkem ověřitelných a obecně platných informací překračujících rámec individuálních zkušeností jednotlivých závodníků, které by byly uplatnitelné v tréninkových programech založených na vědeckém přístupu. Koopova kniha je tak prvním a zásadním krokem k tomu, aby ultramaratony přestaly být vnímány jen jako delší maratony nebo rychlejší turistika a staly se plnohodnotnou běžeckou disciplínou, která má svá specifika a vyžaduje systematický, cíleně zaměřený trénink.