Jindřich Dejmek Libri

Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy je už profesně i lidsky vyzrálý politik s přehledem po složité mezinárodní situaci jmenován prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie. Kniha přináší chronologický obraz "mnichovské krize", druhého československého odboje a budování poválečné republiky, dosud roztříštěný v obrovské literatuře a faktografii, a sjednocuje ho dramatickým politickým příběhem osobnosti, která se stala spolutvůrcem i obětí českých dějin.

Biografie druhého československého prezidenta je rozdělena do dvou částí. Předkládaný první díl čtenáře seznamuje s osobností Edvarda Beneše mezi léty 1884–1935, tj. v době, kdy Edvard Beneš postupně stoupá českou společností a politikou až k prezidentskému úřadu. Čtenář má tak příležitost seznámit se s výjimečným politickým životopisem mimořádně pracovitého a cílevědomého studenta, učitele i politika, pro něhož se vznik, rozvoj a obrana novodobého československého státu stalo životním posláním.

Sborník se zabývá citlivým tématem - Benešovými dekrety. Kromě analýz Václava Pavlíčka, Jindřicha Dejmka a Jiřího Weigla najdeme ve sborníku mj. text Mnichovské dohody, dekrety presidenta republiky z roku 1945, mezistátní smlouvy mezi ČSSR, SRN a Rakouskem a Česko-německou deklaraci.

I ROZMAZLENÉ HOLKY SI ZASLOUŽÍ ŠANCI NA LÁSKU Chloe Madisonová měla díky zazobaným rodičům všechno, na co si vzpomněla: drahé oblečení, exotické dovolené, byt na prestižní adrese a nos nahoru Dokud jí jednoho rána nevytáhla z postele banda nerudných chlápků od FBI. Jak se ukázalo, máma s tátou ke svému bohatství nepřišli tak docela legální cestou Od bezdomovectví Chloe dělí jen dobrá vůle kamarádek a poslední „dar“, jenž dostane od matky: adresa dědičky kondomového impéria a rádoby herečky Nicole Brantleyové, která právě shání osobní asistentku. Sešup od královny večírků k holce pro všechno je pořádně strmý. Práci pro arogantní Nicole by Chloe snad ještě zvládla, jen kdyby jí situaci neustále nekomplikovali muži – neodbytným expřítelem s miliardami na kontě počínaje a tajemným sexy údržbářem konče. Chloe přitom touží jen po tom, po čem každá mladá žena v New Yorku: po skutečné lásce. A možná trošce zaopatření ___ VAROVÁNÍ: Tahle kniha je plná nepředvídatelných zvratů, výbušné sexuální chemie a scén, u nichž se budete křenit, až vás rozbolí čelist. Čtěte pouze na vlastní nebezpečí!

Monografie asi dvou desítek českých, slovenských i zahraničních historiků poskytuje první moderní komplexní rozbor mírových smluv po „Velké“ (první světové) válce z let 1919-20 v české a slovenské historiografii. Všímá si jak jejich výrazného podílu na dotvoření „nové“, meziválečné Evropy v rámci tzv. post-versailleského systému, tak jejich vlivu dlouhodobého včetně aspektů ekonomických a sociálně modernizačních. Druhá část pak připomíná faktory, které usilovaly o destrukci tohoto systému. Součástí knihy je i nástin dalšího osudu post-versailleského uspořádání po roce 1945 a bohatá bibliografie k relevantním tématům.

Pro oblast československé diplomacie – specifické a významné složky státní správy – doposud slovník tohoto druhu neexistuje, a zvláště údaje pro komunistické období jsou v běžných encyklopediích až na výjimky nedostupné. Tato kniha tedy zaplňuje existující mezeru a představuje užitečnou příručkou nejenom pro potřeby vlastního ministerstva zahraničních věcí, ale zvláště pro zájemce z řad novinářů, historiků, pedagogů a další širší veřejnosti. Slovník zahrnuje všechny klíčové osobnosti československé zahraniční služby, tedy vedle ministrů (a samozřejmě i státních tajemníků) také přednosty (ředitele) jednotlivých sekcí v období 1919–1948 a náměstky v době po roce 1949, dále všechny vyslance (pro období do padesátých let), resp. velvyslance. Úvod podává přehled o organizačním vývoji ministerstva zahraničních věcí od jeho vzniku. Slovník tak představuje nepostradatelný základ pro další studium dějin československé diplomacie.

Edice dokumentů vztahujících se k činnosti československé zahraniční politiky v čase probíhající druhé části pařížské mírové konference (červenec 1919 - červen 1920).

Autor sleduje vývoj vzájemných vztahů od vzniku Československa a mírových smluv, které rekonstruovaly Evropu po roce 1918, přes různé pokusy o mezinárodní bezpečnost ve 20. letech až po postupný odklon Velké Británie od podpory poválečné podoby střední Evropy ve druhé polovině 30. let. Detailně analyzuje zejména britskou politiku appeasementu, vrcholící podpisem britského ministerského předsedy N. Chamberlaina pod Mnichovskou dohodou. Jindřich Dejmek využil pro svoji práci velké množství širší veřejnosti doposud neznámých úředních pramenů z československého MZV i z britské Foreign Office.

Kniha pracovníka Historického ústavu AV ČR podrobně rozebírá problémy, jež musela řešit čs. zahraniční politika v době mezi německou remilitarizací Porýní a mnichovskou dohodou, kdy v čele Ministerstva zahraničí stál historik Kamil Krofta. Autorův výklad je založený na dlouho nepřístupných dokumentech z AMZV a vrcholí vyčerpávajícím popisem osudových zářijových dnů roku 1938.

Tato publikace se snaží postihnout základní rysy dějin této země, jejíž historický vývoj má ostatně nejednu významnou paralelu s historií českou. Výklad dějin Norska je doveden až do současnosti, kdy tento stát zůstává moderní prosperující demokracií, v níž se střídají vlády pravého a levého středu a jejíž ekonomickou i sociální prosperitu zajišťuje mimo jiné další úspěšná exploatace ropy a plynu, díky níž má Norsko čtvrtý nejvyšší HDP na jednoho obyvatele na světě.

Pro oblast československé diplomacie - specifické a významné složky státní správy - doposud slovník tohoto druhu neexistuje, a zvláště údaje pro komunistické období jsou v běžných encyklopediích až na výjimky nedostupné. Tato kniha tedy zaplňuje existující mezeru a představuje užitečnou příručkou nejenom pro potřeby vlastního ministerstva zahraničních věcí, ale zvláště pro zájemce z řad novinářů, historiků, pedagogů a další širší veřejnosti. Slovník zahrnuje všechny klíčové osobnosti československé zahraniční služby, tedy vedle ministrů (a samozřejmě i státních tajemníků) také přednosty (ředitele) jednotlivých sekcí v období 1919-1948 a náměstky v době po roce 1949, dále všechny vyslance (pro období do padesátých let), resp. velvyslance. Úvod podává přehled o organizačním vývoji ministerstva zahraničních věcí od jeho vzniku. Slovník tak představuje nepostradatelný základ pro další studium ději

U příležitosti stého výročí vzniku samostaného československého státu vznikla publikace, kterou zpracoval kolektiv renomovaných českých a slovenských historiků. Zachycuje dějiny republiky od první světové války (tedy ještě před jejím ustanovením) až do rozpadu federace v roce 1992 (s nastíněním následujícího vývoje obou nově vzniklých států). Text knihy je doprovázen mnoha fotografiemi a rozsáhlou bibliografií.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

Devátý svazek edice Dokumenty československé zahraniční politiky obsahuje kromě úvodních článků a přehledů (autorem edičního úvodu je J. Dejmek) prvních 488 dokumentů (zahrnujících období od 4. června 1920 do 31. května 1921).

Třináctý svazek edice Dokumenty československé zahraniční politiky obsahuje kromě 265 dokumentů (zahrnujících období od 1. srpna 1937 do 31. prosince 1937) ještě tři dodatky, seznam všech publikovaných dokumentů roku 1937 a osobní rejstřík z obou dílů.Edice je realizována v rámci výzkumného projektu ÚMV ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR v Praze s grantovou podporou MZV ČR.K vydání připravil Jindřich Dejmek.

Kniha zachycuje organizační vývoj a personální strukturu české diplomacie v průběhu tří desetiletí, tedy od vzniku samostatné České republiky až do současnosti. První část mapuje naši zahraniční politiku v období jednotlivých vlád, druhá se detailně zabývá osobnostmi ministrů zahraničí a třetí přináší biografická hesla dalších aktérů české diplomacie – velvyslanců, náměstků ministrů, vrchních ředitelů sekcí Ministerstva zahraničních věcí. V přílohách najdeme přehledné tabulky s vývojem personálního obsazení důležitých postů.

Kniha přináší kritické vydání podstatných částí vzpomínek Jana Šeby (1886-1954), významného účastníka prvního odboje, diplomata meziválečného Československa a jistou dobu i poslance za národně socialistickou stranu. Edici pamětí, jejichž těžiště spočívá v líčení autorových vyslaneckých misí v tehdejší Jugoslávii (1923-1929) a později v Rumunsku …

Sborník přináší v tomto svazku 272 dokumentů k československé zahraniční politice z přelomu let 1918-1919.

Vůbec první česká monografie věnovaná jednomu z tzv. baltských států je prací renomovaného historika, vědeckého pracovníka Historického ústavu AV ČR Jindřicha Dejmka, který se zabývá zejména 20. stoletím. Autor zasvěceně a čtivě provádí čtenáře dějinami Lotyšska a Lotyšů od nejstarších dob po současnost, a to v rámci regionu, neboť samostatnost získali Lotyši až ve 20. století. Vyhnuli se sice údělu svých sousedů – vyhynulých Prusů, přesto pod vládou cizích národů, zejména řádu mečových, respektive německých rytířů a poté německo-baltské šlechty i měšťanstva a sedláků v rámci Livonska, nakonec připojeného k carskému Rusku, často balancovali na pokraji etnického rozplynutí.

Kniha Michala Petříka je originálním příspěvkem do veřejné debaty v naší zemi. Kniha zasazuje Lisabonskou smlouvu do kontextu evropské integrace, přináší autorovo procedurální desatero, analyzuje klíčové pilíře Lisabonské smlouvy, rozebírá další změny, které zavádí Lisabonská smlouva do smluvního uspořádání EU a přináší zajímavé případové studie mezi Laekenem a Lisabonem.

Kniha o tanzanské historii, nenahrazuje podrobnou akademickou syntézu. Snaží se nicméně českému čtenáři prezentovat alespoň základní sumu historických – v zásadě pokud možno až k současnosti dováděných – elementárních procesů a informací, jež vřazuje do širšího kontextu nejen afrického, také do relace východní Afriky s Evropou a dalšími částmi světa. Podobně jako u dalších obdobných svazků této řady je přitom těžiště výkladu pochopitelně položeno na vývoj dějin moderních, tedy období koloniální a „postkoloniání“, jehož obsahem byla a stále je výstavba moderního státu.

Publikace je první samostatnou studií o této významné africké zemi v češtině od šedesátých let. Seznamuje čtenáře s obrysy vývoje osídlení území dnešní Keni před jejím ovládnutím Brity, mj. s významnou svahilskou kulturou a jejími zdejšími středisky. Velkou část výkladu věnuje hlavním rysům britského kolonialismu ve východní Africe od konce XIX. stol. do počátku šedesátých let – díky přírodním podmínkám byla země dlouho považována za možnou sídelní kolonii, jež se mohla stát jakousi „východoafrickou Rhodesií“. Čtenář se může seznámit i s postupným vývojem národně emancipačního hnutí a jeho lídry, mezi nimiž vynikal příští první prezident Keni J. Kenyatta, vzpomenuta je i dodnes diskutovaná problematika revolty Mau Mau. Více než třetinu výkladu pak tvoří popis obrysů vnitropolitického vývoje po získání nezávislosti (1963) a jeho problémů včetně místa Keni ve studené válce, kdy její lídři stáli vždy na straně Západu. Vedle stručné analýzy současné politické situace, komplikované dozvuky nepokojů při předposledních volbách, kniha obsahuje i nástin vývoje vzájemných vztahů s českým prostředím a bývalým Československem.