Ondřej Šebesta Libri

Kniha představuje životní osudy jedné advokátky, osmi advokátů a jednoho advokátního koncipienta. Každému z nich postavilo dvacáté století, ve kterém žili, do cesty nejednu životní křižovatku. Osudovou volbu, kudy dál: zda se přizpůsobit režimu a jako mnozí jiní podlehnout strachu o sebe a své blízké, nebo odvážným bojem za právo a spravedlnost se totalitě vzepřít. Každý z těch deseti se vydal správným směrem. S vědomím vlastního ohrožení i tušením trýznivých obětí. Někteří strávili desítky let v komunistických kriminálech, jiní museli navždy opustit advokacii a jeden z nich byl dokonce v zinscenovaném politickém procesu odsouzen k trestu smrti. Všichni ohrozili své rodiny i své blízké. Nikdo z nás, kteří žijeme v 21. století, by s nimi neměnil. O to víc je třeba vážit si jejich statečných činů i rozhodnutí. Kniha je součástí projektu Advokáti proti totalitě, kterým Česká advokátní komora v roce 30. výročí listopadové revoluce 1989 připomíná principy, na nichž je advokacie postavena: nezávislost, mlčenlivost a samospráva. Osudy advokátů, na které je advokacie právem hrda, nesmí být nikdy zapomenuty. Jako zdvižený ukazováček musí připomínat, že boj proti totalitě nekončí ani v době veskrze demokratické.

O anekdotě praví moudrá encyklopedie, že se jedná o řecký výraz pro texty předávané ústně nebo z nějakých důvodů nezveřejněné. Je to zpravidla krátké humorné vyprávění, které zesměšňuje nějakého člověka, dobu či situaci. Nepochybujeme o tom, že v tomto ohledu byly tzv. totalitní anekdoty naprosto dokonalé. V komunismu se jim dařilo jako hrachu v Mičurinově pařeništi – a to i přes to, že vládnoucí režim byl kdykoliv ochoten zavřít prostořeká ústa i s jejich majitelem. Politickému vtipu to však nemohlo ublížit. Možná i_ proto, že smích byl zaručeným receptem na přežití v komunistickém bezčasí.

JUDr. Petr Toman, LL.M., předseda redakční rady Bulletinu advokacie, spolu s Ondřejem Šebestou připravili knihu vzpomínek kolegů a kolegyň, kteří už něco pamatují a v advokacii prožili svůj život nebo jeho velkou část. Jejich kniha Nestoři české advokacie, která vychází za podpory České advokátní komory, představuje nepřebernou mozaiku životních i profesních osudů těch, kteří se věnovali advokacii a prožili v ní život v dobách temnějších i veselejších. Nám všem přináší ucelený pohled na dobu několika posledních dekád. (zdroj: http://www.bulletin-advokacie.cz/nestori)

Tato knížka má být odpovědí na to, zda si mohou zachovat své kouzlo židovské anekdoty, aniž by se odehrávaly v Haliči na přelomu 19. a 20. století nebo za první republiky v Maiselově ulici. Zda můžeme někdy opustit klasické onikání a zda se místo hebrejských slovíček mohou objevit i silnější výrazy. Zkrátka, zda židovské anekdoty přežily rok 2000.

Una grande occasione si presenta al giovane avvocato Caspar Leinen quando viene nominato difensore d'ufficio di un omicida reo confesso: può finalmente esercitare la professione che ama, indossare la toga ed entrare nell'austero tribunale del Moabit, a Berlino. In un primo momento sembra che si tratti di una causa di routine: dopo una vita tranquilla e interamente dedicata al lavoro in fabbrica, l'irreprensibile italiano Fabrizio Collini ha ucciso con un colpo di pistola un ricco industriale ottantenne noto in tutto il Paese, Hans Meyer. Quello che l'avvocato Leinen ancora non sa è che in questa storia nulla è come appare. Mentre l'imputato si chiude nel silenzio, rifiutando ogni difesa, Leinen scopre che la vittima era il nonno di un suo amico dei tempi del liceo. Benché il ricordo di quell'uomo ricco e potente, ma anche affettuoso e gentile, sia ancora vivo nella sua memoria, il giovane avvocato decide di non rinunciare all'incarico e di cercare in tutti i modi di far luce sul movente. Solo scavando nel passato di Meyer, Leinen riesce a trovare una traccia che lo riporta a un episodio accaduto in Italia durante la seconda guerra mondiale. Da qui avrà inizio un dibattimento teso e serrato che metterà i protagonisti, ma anche i lettori, davanti ai sottili e incerti confini della giustizia.

Qual è la giusta pena per chi elimina accidentalmente un serial killer? E l’imputazione corretta per una moglie che uccide un marito spietato e violento? Dove sono i limiti del diritto alla difesa se la linea del silenzio può lasciare impuniti gli autori di uno stupro di gruppo? Sono questi alcuni degli interrogativi intorno ai quali ruotano i nuovi racconti di Ferdinand von Schirach, avvocato penalista che da anni si trova al centro di clamorosi casi giudiziari o di strabilianti vicende custodite finora dal segreto professionale. Forte di una scrittura asciutta e laconica, ma non per questo priva di una forte empatia verso molti dei protagonisti delle sue storie, Von Schirach ci conduce in un labirinto di violenze e inganni dove la verità mostra sempre più di una faccia, se non un volto dai tratti ambigui e sfuggenti. Crimini efferati che per un bizzarro gioco della sorte trovano compensazione al di fuori dei tribunali e del dibattito pubblico. Innocenti perseguitati da una giustizia assurda, che solo al termine del proprio cammino riesce a emendare errori dagli effetti devastanti. E talvolta, no - nostante i molti sforzi compiuti, l’inevitabile resa di fronte all’imperfezione dell’esperimento umano che sfugge alle briglie della razionalità.

Říká se, že opravdu dobré anekdoty jsou buď nemravné, na zavření a nebo jdou na tlouštku. Pokusíme se v třetím knížce anekdot tento mýtus vyvrátit. Nepoužijeme žádné opravdu sprosté slovo, nebudeme se posmívat politikům (byť by se nám hodně chtělo) a slibujeme váženým čtenářům, že pouhým čtením na váze nepřiberou. Do tohoto výběru jsme mimo jiné zařadili i anekdoty z pracovního prostředí. Podobnost sekretářek či manažerů s vašimi kolegy je čistě náhodná. Pokud se tam někdo z vás pozná, pak platí staré přísloví: „Nemá smysl rozbít zrcadlo, máš-li křivou hubu!“ Najdete zde i anekdoty mírně nekorektní a škodolibé, ale i ty patří k životu, jehož těžkosti nám právě humor pomáhá překonávat. Z vlastní zkušenosti vím, že nejbrutálnější anekdoty si mezi sebou vyprávějí naši hendikepovaní spoluobčané a nejčastěji vtipy o sobě sbírají policisté a blondýnky, tak jaképak pokrytectví!

Malé národy se brání těm velkým často vtipem, i utlačovaní někdy bojují proti utlačovatelům humorem a manželé či manželky pod pantoflem po hospodách baví své přátele historkami o svých ženách či mužích. Tak nějak vznikají manželské anekdoty, kterým rozumí a směje se nejen ten, kdo sám ochutnal radostí manželského chomoutu, ale i ti, které to teprve čeká a zatím se úspěšně brání. Snad se na nás nebude laskavý čtenář zlobit, že jsme mezi manželskými tématy nemohli vynechat ani manželské či nemanželské postele jako častý zdroj všeobecného veselí.

Kde jinde hledat cenné rady na cestu než u autora, který již třikrát abvolvoval pěší pouť do Santiaga de Compostela. Kromě poutavého a vtipného cestovního deníku najdete v druhé části knihy podrobný návor, jak na to. Co si zabalit do batohu, jaké si pořídit vybavení, kde spát, co jíst, jakou aplikaci si nahrát do mobilu a mnoho dalších zkušeností, které se vám budou hodit, pokud se také hodláte vydat na cestu. A jestli jste o tom zatím neuvažovali, tak po přečtení této knížky zaručeně začnete.

Coelhova knížka Poutník (1987) a americký film The Way (2010) s Martinem Sheenem v hlavní roli nesmírně zpopularizovaly pouť do Santiaga de Compostela. Ročně dorazí do cíle u katedrály sv. Jakuba kolem čtvrt milionu poutníků z celého světa. Tato kniha jednak zachycuje zážitky tří českých poutníků, ale její druhá část doslova tvoří „návod k použití“. Čtenář se dozví, co by měl mít s sebou, jak se na cestu připravit, jak se cestou spí, kde a co se obvykle jí, podle čeho se orientovat a spoustu dalších užitečných a praktických rad. Jedná se o nedocenitelnou pomůcku nejen pro lidi, kteří se na pouť chystají (což autor všem doporučuje), ale rovněž o zajímavou mozaikou zážitků, jež deníkovou formou přibližuje, jaké to je, když člověk vystoupí z „kolejí“ všedního života.