Radek Fukala Ordine dei libri (cronologico)

Turecké nebezpečí a vývoj v Nizozemí patřily na počátku 17. století k nejdůležitějším událostem své doby, avšak pouze do okamžiku, kdy čeští protestantští stavové provedli roku 1618 defenestraci. Tato pražská demonstrativní reakce na snahu Habsburků o absolutismus, centralismus a rekatolizaci uvolnila mohutnou lavinu nahromaděných problémů v celé Evropě. Tehdy začala třicetiletá válka – strastiplný konflikt, o kterém již bylo tolik napsáno. Na pozadí celoevropské válečné vřavy se odehrávalo velké množství dramatických událostí. Třicet let bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybralo svoji daň. Každodenní boj o přežití zákonitě poznamenal smýšlení všech. V průběhu těchto nešťastných let se transformoval jejich postoj ve společenském, politickém, ekonomickém, kulturním a v neposlední řadě také vojenském ohledu. Třicetiletá válka změnila Evropu. Barvité líčení tohoto neuskutečněného snu o odplatě seznamuje čtenáře s krutým průběhem války, velkými postavami neustále se přelévajících střetnutí a s nadějemi i osudy českých, moravských a slezských emigrantů.

V období švédské fáze třicetileté války sehrávala řeka Odra velmi důležitou úlohu pro znepřátelené armády, a to jak na pomořanském území u jejího ústí, tak po obou březích proti proudu přes braniborskou Novou Marku až do nitra zemí Koruny české. Už na konci Dánské války správně vyhodnotilo císařské velení v čele s Valdštejnem možný směr švédského úderu a proti hrozícímu nebezpečí bezodkladně rozvinulo veškeré vojenské aktivity k obraně pomořanského a meklenburského pobřeží, aby znemožnilo vylodění nového protivníka.

Velké povstání Bohdana Chmelnického představuje neskutečně krvavý a zničující konflikt druhé poloviny 17. století. Svým průběhem a důsledky ovlivnil vnitropolitický vývoj Polsko-litevské unie a změnil mocenskou rovnováhu v celé východní Evropě, protože moskevský stát začal na pozvolném úpadku Rzeczpospolité a rozdělení ukrajinského území výrazně profitovat, rozšířil svůj vliv dále na západ a čím dál výrazněji zasahoval do evropského dění. V tom je také aktuální zajímavost těchto dramatických událostí pro dnešního čtenáře, prožívajícího současné válečné události na Ukrajině. Autor prostřednictvím historických příběhů z bojišť a politických jednání objasňuje nejen Chmelnického povstání, ale také analyzuje předchozí vývoj kozáckého hnutí. Zároveň bortí zažité stereotypy historického myšlení, do jisté míry zkreslené slavným románem Ohněm a mečem Henryka Sienkiewicze a filmovým dílem Jerzyho Hoffmana. Kniha obsahuje velké množství doprovodných ilustrací a unikátních map zachycujících bitvy a vojenská tažení.

V roce 2021 uplynulo 500 let od smrti opavsko-ratibořského vévody Valentina Hrbatého, a tedy od vymření vedlejší větve královské dynastie Přemyslovců po meči. Zatímco první tři generace vévodů z tohoto rodu jsou velmi dobře známé, ty následující unikají vědeckým studiím a zatím nezaujímají právoplatné místo v širším povědomí. Jejich politický význam sice od druhé poloviny 15. století klesal, řada z nich se ale nadále účastnila politického života v zemích České koruny, zejména ve Slezsku i v rámci církevních struktur i mimo tyto oblasti. Příslušníci těchto posledních generací po sobě zanechali mnoho stop, a to jak v písemných pramenech, tak v oblasti reprezentace moci v podobě hradů, kostelů či náhrobků. Edice Opavská historická sympozia/Svazek 2

„Říkám pravdu. Vítězství u Peterwardeinu a dobytí Temesváru jsou dva zázraky, jež lze mnohem lépe potvrdit než ty z dávných časů.“ Francouzský vyslanec nepřeháněl, když použil tato slova o tažení císařského vrchního velitele Evžena Savojského proti osmanské říši v roce 1716. Následná bitva svedená s Turky u Bělehradu navíc dokázala, že princ Evžen má na zázraky patent. Tím dalším byl jeho odhad evropských poměrů v čase končící války o španělské dědictví a vlekoucího se konfliktu známého jako velká severní válka. Tehdy totiž přinutil pozvolna se vzpamatovávající osmanskou říši k válce, přesvědčený, že tak na dlouho zbaví habsburské soustátí dávného nebezpečí „machometánských psů“. Jeho tažení tak přineslo jedinečnou ukázku toho, co to znamená, když válku vede geniální voják bez vměšování politiků.

Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 1618–1648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II. Adolfa, do něhož vkládalo protestantské obyvatelstvo značné naděje. Mezi malou obcí Lützen a Lipskem se 16. 11. 1632 střetly švédské síly s císařskou armádou pod velením Albrechta z Valdštejna. V této klíčové polní bitvě padl švédský panovník jako hrdina se zbraní v ruce. Výsledek střetnutí však byl nerozhodný.

Třicetiletá válka 1618–1648. II. díl 1630–1648: Pod taktovkou kardinála Richelieu. Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter. Toto bouřlivé období je úzce propojeno také s českou minulostí, protože v konečném výsledku, ve Vestfálském míru, bylo neblaze rozhodnuto v neprospěch české otázky a pobělohorského exilu. Předložená publikace je určena pro poučenou čtenářskou obec. Autor se v ní snažil barvitě zachytit a stručně charakterizovat klíčové problémy a události tohoto dramatického a zajímavého období.

Třicetiletá válka 1618–1648: I. díl 1618–1629. Pod vítězným praporem habsburské moci. Třicetiletá válka byla událostí, která s větší, či menší intenzitou zasáhla nejen regiony evropského kontinentu, ale měla ohlas i v zámoří. Základním problémem vojenské konfrontace bylo mocensko-politické střetnutí proti habsburskému univerzalismu a jeho tendencím na ovládnutí evropského kontinentu, a to s prvky absolutismu, centralismu a ideologické unifikace podle španělského vzoru. První díl je věnován předehrám Třicetileté války, českému stavovskému povstání a potvrzení habsburské suverenity na evropském jevišti. Hlavním periodizačním mezníkem je vydání Restitučního ediktu v roce 1629 a ukončení Dánské války.

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je bezesporu jedním z klíčových momentů třicetileté války a neblahým dnem českých dějin. Širší veřejností je často vnímána za národní tragédii s dalekosáhlými následky. Přesto prohraná bitva nemusila ještě znamenat zhroucení veškerého branného odporu v zemích Koruny české, protože existovali stoupenci zvoleného českého krále Fridricha V. Falckého, kteří boří tento tradiční mýtus a kteří byli schopni rozehrát další vojenskou partii proti císaři a jeho spojencům. O některých z nich, o kladných a záporných postavách, o dobrodruzích i hrdinech, o zajímavých problémech a historických událostech se autor snažil podat výklad v předložené knize. Měsíce statečného odporu vojenských skupin bývalé stavovské armády a takřka dvouletá pobělohorská pacifikace Fridrichova kralování byly teprve skutečným koncem zimního království.

Pohnuté, bouřlivé a vyčerpávající vojensko-politické zápolení mezi znepřátelenými nábožensko-mocenskými tábory první poloviny 17. století dostalo záhy od historiků označení třicetiletá válka (1618-1648). Na tento "všeobecný" konflikt autor nazírá jako na komplexní soubor mocensko-politických, dynastických, hospodářsko-obchodních, sociálních, náboženských a vojenských zápasů, kdy nejhorší boje se často odehrávaly na středoevropském kolbišti. Zároveň dodává, že omezení třicetileté války jen na území Svaté říše římské je z hlediska současné historické vědy sotva udržitelné a realitě bude bližší globálnější pohled, a to v kontextu odborných diskuzí o aspektech mezinárodní diplomacie, o říšském patriotismu, stavovství a absolutismu, o konfesionalizaci, o obecné krizi 17. století nebo o militární revoluci

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součást českého státu. Druhý svazek zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.

Přísně tajné! Literatura faktu 2/2012. Další z oblíbené série sborníků věnujících se české i světové historii.

Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této „Velké válce“, jak jí nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejich spojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě. Celá Velká válka s křižáky se odehrála v letech 1409–1411 a měla kromě bitvy u Grunvaldu několik základních etap a dramatických událostí. Vedle hlavní postavy Vladislava II. Jagiella, polského krále a velkoknížete litevského, zde čtenář najde také osudy dalších politiků, vojevůdců a velmistrů. Zvláštní pozornost věnuje autor řádu německých rytířů v Prusku a vnitřnímu vývoji litevského velkoknížectví. S nadhledem hodnotí osudnou porážku křižáků a slavného grunvaldského vítěze.

Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník.

Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. Kniha přináší přehled dějin Slezska v období, kdy byla tato země součástí českého státu nebo jím byla zásadně ovlivňována, to znamená do roku 1740, kdy bylo Slezsko z podstatné části připojeno k Prusku. Přes 400 vyobrazení (barevných a černobílých), fotografie památkových objektů, náhrobků, rekonstrukce a půdorysy staveb, dobové rytiny, archivní materiály a sbírkové předměty.Rodokmeny Slezských Piastovců, Opavských Přemyslovců a Minsterberských knížat (potomků Jiřího z Poděbrad).Obsahuje 12 map. Tabulku vratislavských biskupů. Poznámkový aparát a rejstříky.

Spletité a nesmírně dramatické události dějin třicetileté války změnily skoro celou Evropu. Dlouhá léta bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybrala krutou daň. S jejím doposud neznámým průběhem na některých bojištích, s velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, a především s málo známými osudy českých, moravských a slezských emigrantů v cizích službách nás seznamuje autorovo nově pojaté a nesmírně barvité líčení neuskutečněného snu o odplatě.

Podtitul: Mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523-1603). Evropský rozměr politiky anbašsko-krnovských hohenzollnerových knížat v letech 1512–1603 a hospodářsko-politické i náboženské poměry ve slezských knížectvích.

Životní osudy jedné z nejvýznamnějších a neprávem opomíjených postav tragického bělohorského období, slezského knížete Jana Jiřího Krnovského z Hohenzollernu.

Kniha z edice Přísně tajné ! 1/2004-obsah:Banérův vpád do ČechMord rytíře z LkoušeSlovenský GutenbergVýjimečný život Napoleona BonaparteZa trochu láskySarajevský atentátSpojovací technika ve službách četnictvaMohli jsme se bránit?Celnice smrtiStíhač RAF Jaroslav ŠtěrbáčekDvaadvacet mrtvých u La MornasseZe socialisty fašistouPražské jaro - Itálie - Dubček

Sborník příspěvků Husitského muzea Tábor z roku 2002.

Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.

Přísně tajné! Literatura faktu 4/2001. Ztracené tolary / Vladaři a ruleta smrti / Podivná smrt náčelníka štábu.

Esejistickou formou představuje autor některé osobnosti a příběhy z neklidné a proměnlivé doby z prostředí Koruny české.

Sborník příspěvků z konference Češi nebo Moravané? K vývoji národního vědomí na Moravě, konané dne 28.2.2001 v Brně