Edward Ward Ordine dei libri (cronologico)

Více než čtyři dekády se vzdušné síly SSSR mohly pyšnit úctyhodným arzenálem. Demokratické státy se právem obávaly stíhaček, bombardérů i bitevníků s rudými hvězdami, které svými výkony často převyšovaly technologicky pokročilé západní typy. Konstrukční kanceláře jako Mikojan-Gurjevič, Suchoj, Tupolev, Jakovlev či třeba Antonov zanechaly v dějinách letectví velmi hlubokou stopu a řada z jejich strojů slouží dodnes. Seznamte se s legendárními i méně známými konstrukcemi, které se mohly směle měřit s těmi nejlepšími západními letouny.

V červnu 1940 se zdálo, že je Luftwaffe neporazitelná. Německé bombardéry rozsévaly zkázu po západní Evropě a další na řadě byla Velká Británie. Královské letectvo se ale vzepřelo a nepřátelský příval zastavilo. Nesmrtelnou slávu si tehdy vydobyly spitfiry a hurricany, za pozornost ale stojí i řada dalších britských stíhaček, které se uplatnily v následujících letech, kdy se válka postupně přesunula nad Německo. Prozkoumejte s námi všechny archaické dvouplošníky, jednomístné stroje, které Albionu umožnily vybojovat vzdušnou nadvládu, i skvělé dvoumístné letouny bojující hlavně v noci. A samozřejmě jsme nezapomněli ani na námořní stíhačky nebo na první zástupce proudového věku!

Když Luftwaffe 22. června 1941 rozsévala zkázu na všech dosažitelných letištích Rudé armády, málokdo z německých pilotů asi tušil, že právě probouzejí spícího obra. Sověti sice utrpěli zdrcující ztráty, které by každé jiné letectvo na světě totálně rozložily, ale z každého úderu se dokázali vzpamatovat. Z učilišť v následujících měsících a letech přicházeli vycvičení piloti, zatímco továrny chrlily tisíce nových strojů. Tato encyklopedie vás provede světem lavočkinů, jakovlevů, iljušinů, tupolevů i řady dalších typů, které Rudé armádě umožnily vyhnat okupanty ze svého území, a nakonec se zásadním způsobem podílet na vítězství ve druhé světové válce.