Jan Dražan Ordine dei libri

Na počátku bylo… Ale co pak? A co dnes? Když se člověku dostalo prvních pravidel, jak se má chovat, prakticky okamžitě je začal porušovat. Nakolik je pro nás důležitých deset základních přikázání? Jak se měnila v čase a jak si je lidé vykládali? Ano, často po svém. A jak by takových deset základních pravidel vypadalo dnes, v dnešním světě, pro moderního člověka? A není člověk jaksi ustrojen od přírody či od Boha k tomu, aby zkrátka všechny možné zákazy překračoval? Nevelí mu to jeho dinosauří mozek, ať už sám chce, nebo ne? Vypadaly by naše životy, vztahy, rodiny a vůbec všechno jinak, kdybychom se řídili jednoduchými pravidly? A neplatí snad, že jiná země a kultura, jiný mrav? A jak v tom všem proplouvali a proplouvají Češi? Na to všechno a ještě víc se snaží odpovědět matador české psychiatrie Radkin Honzák.

7. říjen 2023. Den, který změnil svět. Bestiální útok teroristů z Hamásu zaskočil Izrael zcela nepřipraven. Největší masakr židovského národa od holokaustu způsobil izraelské společnosti hluboké trauma. Ozvěny minulosti najednou ožily a zásahly Židy na celém světě. Heslo Už nikdy více! nabylo znovu na aktuálnosti. Odpověď Izraele byla drtivá. Gazu proměnil v sutiny a zlikvidoval tisíce teroristů a jejich vůdců, včetně šéfů Hamásu i Hizballáhu. Zároveň se na Západě vzedmula vlna izraelofobního šílenství, která zasáhla především prestižní univerzity i hlavní města. Antisemitismus se často už ani neskrýval. Sedmý říjen se stal dnem, který si budeme pamatovat stejně jako 11. září. Jak to, že Izrael 7. října tak selhal? Jak velké je trauma Izraelců? Co po masakru prožívají Židé? Čeho Hamás vlastně dosáhl? Mohl Izrael reagovat jinak než totální válkou proti Gaze? Proč se Západ zbláznil? Proč západní univerzity nenávidí Izrael? Proč arabské státy protestují proti válce v Gaze méně než Američané a Evropané? Jak to, že se Česko vymyká svou podporou židovského státu? Co bude útok a následný turbulentní vývoj znamenat pro celý region do budoucna? Může Netanjahu opět povstat jako fénix? Zajímají někoho rukojmí? Je možné Hamás zlikvidovat? Lze porazit terorismus? Je dvoustátní řešení mrtvé? Je mír vzdálen víc než kdy dřív? Přední znalci regionu, spisovatelé, reportéři a politologové se snaží nalézt odpovědi na tyto i další otázky a nabízejí svou reflexi 7. října. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt, ale i na jeho souvislosti ve světě, společnosti a době, v níž žijeme.

Unikátní kniha přináší 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které se zabývají klíčovými otázkami začátku 21. století. První dvě dekády přinesly nové problémy, zejména pro euroamerický svět a křesťansko-židovskou civilizaci. Obsáhlý výběr rozhovorů, publikovaných v Týdeníku Echo během šesti let, si zachovává svou naléhavost a reflektuje změny a fenomény této doby. Kniha se zaměřuje na souboj ideologií, konzervativní a progresivistické pohledy, digitální revoluci a přístup k klimatické změně. Rozebírá příčiny vzestupu Donalda Trumpa, důvody brexitu a dopady rozvodu Velké Británie s EU. Také se věnuje postpandemické době, která byla důsledkem čínského viru a jejího vlivu na ekonomiku a společnost. Výběr 25 zahraničních osobností představuje v českém kontextu unikátní soubor, který nemá obdoby. Kniha zahrnuje jména jako Roger Scruton, Edward Lucas, Vladimir Bukovskij, a další, vedle českých osobností jako Robert Kvaček, Petra Čorneje a Karel Schwarzenberg.

Doba, kterou zažíváme, nás vystavuje nesmírné zkoušce. Naše psychické zdraví dostává pořádně zabrat. Záplava negativních informací vyvolává ve spoustě lidí pocity úzkosti a deprese. Společností prostupuje strach, který nejenže působí na naše psychiku, ale zásadním způsobem mění i naše chování a jednání. Strach z neznámého mnohé lidi paralyzuje do té míry, že se začali bát svých blízkých. Skoro jako by se vytratil zdravý rozum, který lidem za normálních okolností pomáhá kormidlovat každodenními situacemi. Všechno se žene do extrémů, kdo nemyslí stejně, je nepřítel. Co se děje s lidskou psychikou, když je dlouhodobě vystavena stresu? Jak se takovému stavu bránit? Jak se nenechat ovládnout strachem? Jak filtrovat informace médií a špatné zprávy? Jak získat odolnost v čase krize? Zkrátka, jak se z toho nezbláznit? Devět významných osobností v podrobných rozhovorech předkládá své odpovědi na tyto otázky a zároveň nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje. Kniha tak přináší plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu celé společnosti a života, které najednou zažíváme. V této knize se sešla unikátní společnost: Radkin Honzák, Václav Cílek, Zbigniew Czendlik, Jan Hnízdil, Margit Slimáková, Karel Schwarzenberg, Karel „Kovy“ Kovář, Martina Viktorie Kopecká, Barbora Janečková

Průvodce z jediné edice průvodců psané českými autory pro české čtenáře představuje krásy Litvy. Když budete projíždět zdejší pozvolnou, nepříliš dramatickou, avšak uklidňující krajinou, budete mít často pocit, jako byste jeli neustále lesem. Co chvíli se zaleskne hladina některého z tisíců jezer a jezírek. A v neposlední řadě Litva znamená i moře…

Když oznámil kandidaturu na post prezidenta, mnozí se ušklíbali. Brali to spíše jako vtip. Mladý lékař byl znám jen velice úzkému okruhu lidí díky svým aktivistickým vystoupením. Marek Hilšer však překvapil všechny. Prezidentem se sice nestal, ale s minimem peněz a bez podpory stran či velkých podnikatelů dokázal ve volbách získat půl miliónu hlasů. Jeho tvář se dostala do povědomí a za půl roku se stal senátorem. Marek Hilšer otevřeně vypráví o tom, proč se rozhodl vstoupit do politiky, zamýšlí se nad stavem české společnosti, mluví ale také velmi upřímně o sobě, o své rodině, o složitých vztazích s rodiči, o emigraci a o návratu po listopadu 1989 zpět do rodného Chomutova. Nabízí unikátní pohled do zákulisí prezidentských voleb z první ruky. Přibližuje první zkušenosti z parlamentu. Jeho život je ovšem vedle politiky také lékařský výzkum. Specializuje se na nádory mozku, učí studenty, jezdí na lékařské mise do Afriky. Když se nevěnuje politice nebo vědě, patří kromě ženy a dcery k jeho největším vášním lezení po skalách a tango, za kterým jezdí do vyhlášených klubů po Evropě. A aby toho nebylo málo, stal se ještě včelařem. O tom všem vypráví v knížce.

Dubaj - nejlidnatější město Spojených arabských emirátů, jedna z nejnavštěvovanějších metropolí světa, kterou proslavil luxus, okázalé bohatství či monumentální stavby, které posouvají hranice možností. Turista zde však najde také klidné uličky navozující typickou atmosféru Orientu. Vydejte se spolu s průvodcem za poznáváním místa označovaného jako „Paříž Blízkého východu“, „Perla Zálivu“ či „Město zlata“.

Kniha k 25.výročí založení organizace Člověk v tísni, rozhovory s 25 osobnostmi, které významně ovlivnili směřování organizace nebo na ni nabízejí zajímavý pohled. Dvojice novinářů a publicistů Jan Pergler a Jan Dražan vedli rozhovory s Jaromírem Štětinou, Tomášem Pojarem, Petrou Procházkovou, Janem Urbanem, Igorem Blaževičem, Sanjivem Surim, Šimonem Pánkem a dalšími.

Průvodce poutavě a přehledně informuje o nejvýznamnějších turistických cílech Slovinska.

Stojíme na prahu velké proměny. Neklid zažíváme všude kolem sebe. Co nám ta proměna přinese a kdy přijde, se můžeme jen domnívat. Je dobré si ale uvědomit, že podobné předěly zažívali lidé tisíce let před námi. Ne vždycky musí znamenat katastrofu. Toto přesvědčení Václava Cílka vystupuje z této knížky jako poselství. Tahle knížka je jedním velkým putováním. Putováním časem, dějinami, světem… Známý geolog a esejista nás provede krajinami svého srdce, krajinami z kamene i myšlenek. Navštívíme jeskyně i dávné civilizace, skalní města i indiány, krásy Čech i Jeruzalém... Podíváme se, kam se ubírá moderní společnost i jaký vliv na ni mají nové technologie. Zamyslíme se, kam se za poslední léta posunula společnost česká. Ale také kde a v čem dnes můžeme hledat krásno a klid. A jak to všechno může souviset. Souvislosti jsou často nečekané a netušené. V otevřeném rozhovoru s novinářem Janem Dražanem vypráví Václav Cílek poutavě, moudře, s nadhledem i humorem o věcech, kterými se léta zabývá. Stejně tak o svém životě. Vzpomíná, jak chodil do černošské školy nebo jak v dolech málem odpálil spolužáka. Ohlíží se za jednou dlouhou kapitolou svého života, protože – jak sám říká – chce se dívat hlavně dopředu.