Slavomíra Ferenčuhová Libri

Kniha se zaměřuje na historii sociologie města a přináší nové interpretace klasických děl z 19. a 20. století, spolu s přehledem dosavadních teorií města. Mapuje aktuální debaty v oblasti mezioborových urbánních studií, které mění pohled sociálních vědců na města. Kromě mezinárodního kontextu vývoje sociologie města za poslední století nabízí také analýzu historie urbánních studií v českém prostředí a zkoumá propojení české sociologie s mezinárodními trendy. Umožňuje sledovat otázky, které si kladli výzkumníci v různých historických a geografických podmínkách, a jak chápali města. Kniha je zajímavá nejen pro sociology města, ale i pro ty, kdo se zajímají o vývoj sociologie obecně, zejména v kontextu bývalého Československa. Oslovuje také odborníky z dalších oborů zabývajících se teorií města. Může být užitečná pro studenty a začínající badatele, kteří chtějí přispět k urbánním studiím. Kniha se ptá, jak se formovala sociologie města ve 20. století, jak autoři klasických prací vnímali město, a jak se teorie města vyvíjela s městy samotnými. Zkoumá také, zda sociologie města stále existuje, nebo ji nahradila mezioborová urbánní studia, a jak se vztahuje k mezinárodním teoriím. Vyšla ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

Kniha obsahuje devět textů, jejichž tématem je společenská změna sledovaná skrze studium městského prostoru, proměn jeho organizace, mechanismů jeho utváření i forem správy. Vedle témat městské mobility či diferenciace a segregace urbánního prostoru řeší především problematiku významů vkládaných do míst jejich uživateli. Proměny významů, jež jsou prostorům přisuzovány v průběhu každodenních mezilidských setkání i obecných mocenských či politických vyjednávání, jsou důležitým projevem sociální změny v (urbánním) prostoru - místa zůstávají, ale pro každou další generaci mohou znamenat cosi jiného. Někdy jejich důležitost postupně klesá až - podobně jako dopravní trasy starého industriálního města - tiše zaniknou. Jindy může být asanace ulic, náměstí či čtvrti hlasitým projevem nového společenského řádu. Autoři a autorky jednotlivých statí dohromady zastupují široký badatelský záběr od historie, přes sociologii a antropologii až k sociální geografii. Kniha je proto určena odborníkům a zájemcům o interdisciplinární studium města.

Město - zdánlivě samozřejmý pojem, který je však v odlišných vědních disciplínách často užíván v nestejných významech. Někdy odkazuje k materiální struktuře ulic, parků a náměstí, jindy označuje způsob života, "kulturní formu", "společenství" či "pouhou" administrativní jednotku, nebo je vymezeno jako protiklad venkova. Tuto mnohoznačnost publikace Město: proměnlivá ne/samozřejmost sleduje. Obsahuje deset textů, které představují různé odborné přístupy k problematice města zakotvené v odlišných společenskovědních disciplínách. V první části knihy naleznou čtenáři kapitoly věnované vybraným konceptuálním a metodologickým problémům spojovaným se studiem města, druhý oddíl přináší pohled na proměny současného evropského města i několik originálních případových studií z českého prostředí. (proměnlivá ne-samozřejmost)

Podnázev: Urbánne plánovanie v sociológii mesta a prípad (post)socialistického Brna. Kniha predstavuje urbánne plánovanie z perspektívy sociológie mesta. Snaží sa zistiť, prečo sa mestské plánovanie ako predmet skúmania v sociológii objavuje len zriedka, poukázať na jeho prepojenia s urbánnou sociológiou a ponúka argumenty pre jeho skúmanie ako zvláštnej oblasti poznania a myslenia o meste. Ako kľúčový problém potom predkladá vzťah medzi historickými premenami plánovania miest - jeho princípov, ideí a praxe - a sociálnymi zmenami. Túto otázku následne rieši na príklade plánovania mesta Brna v období štátneho socializmu a po roku 1989. Predložená analýza plánovacích koncepcií pripravených pre mesto Brno v rokoch 1951, 1966, 1973, 2002 a 2007 je základom pre diskusiu o doterajších poznatkoch o plánovaní miest v (post)socializme v mestách v strednej a východnej Európe. Poukazuje totiž nielen na zmeny, ale i na kontinuitu v ideách, praktikách či projektoch pripravovaných pre Brno od polovice 20. storočia dodnes. (urbánne plánovanie v sociológii mesta a prípad (post)socialistického Brna)

Publikace nabízí pohled na město obyčejné, každodenně prožívané, a tím utvářené a reinterpretované, naplněné lidským jednáním, komunikací a vztahy. Nabízí také pohled na obrazy města, které jsou odrazem a předlohou naší každodennosti současně. Autory všech statí zajímá město soudobé, jeho podoby a možnosti jeho prožívání. Do popředí zájmu se však dostal důraz na prožívání času a možnosti jeho uchopení při zkoumání městské sociální reality. Jako obzvlášť inspirující se stal především pro ty, kdo se zabývali mobilitou a technologiemi spojenými s cestováním.

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.