Vůbec první kniha v domácí literatuře věnovaná mistrovství světa v kopané v Itálii 1934 a stříbrnému úspěchu Československa. Publikace s řadou fotografií nabízí zajímavý, čtivě zpracovaný obraz tehdejšího světa, fotbalu i společnosti. Vedle kopané si všímá politických, sociálních a kulturních reálií, stejně jako dobových perliček, skandálů nebo kuriozit. Čtenářům přitom určitě neunikne řada paralel a podobností s dobou pozdější i zcela nedávnou.
Kniha přináší podrobný pohled na fotbal během Protektorátu Čechy a Morava, vycházející z pečlivých rešerší a doplněná dobovými fotografiemi. Zaujme nejen fotbalové fanoušky, ale i zájemce o historii protektorátní společnosti. Hlavní kapitoly zkoumají vztah říšských a protektorátních úřadů ke kopané, přičemž se zaměřují na rozdíly v přístupech Úřadu říšského sportovního vedoucího v Berlíně a Úřadu říšského protektora v Praze. Dále se věnují postojům nacistických vůdců, jako byli Adolf Hitler a Josef Goebbels, k fotbalu, a analyzují dopady rasové legislativy a projevy aktivismu, kolaborace a rezistence ve fotbalovém prostředí. Kniha přináší příběhy hráčů a činovníků, kteří byli popravení nebo zahynuli v koncentračních táborech. Detailně popisuje loajalitu s Říší v protektorátní kopané a zpřístupňuje fakta z vyšetřovacích spisů osobností spojených s fotbalem. Stručnější kapitoly sledují osudy klubů a hráčů, přibližují dobové reálie a kuriozity a zmiňují politické zákulisí. Obsahuje také údaje o hospodaření svazu a dopady válečných událostí na fotbal. Faktografická příloha shrnuje statistiky ČSF a tabulky ligy, divizí a poháru. Obrazovou část tvoří cca 120 černobílých fotografií.
Víte, kde začínal Edvard Beneš s fotbalem? Co ho na hřišti zdobilo a čím vynikal? Jaké měl vztahy s legendami jako Jan Košek, Jindřich Baumruk a Jan Starý-Jenny? Jakých mistrovství a turnajů se zúčastnil? Jak vzpomínal na první robinzonádu v Čechách a jak skončilo derby, v němž skóroval? Kdo mu zlomil holeň a proč se úraz řešil až v Českém svazu footballovém? Proč s fotbalem skončil a kam chodil na zápasy během mírové konference ve Versailles? Jak fandil Celticu Glasgow a Anglii? Co mu věnovali červenobílí k „abrahámovinám“ a jaká byla jeho reakce při novoročním obědě? Jakou roli hrál fotbal v jeho diplomatických vztazích, například s Milanem Hodžou či Jiřím Stříbrným? Jak pomohl prezidentu Pierru de Coubertinovi a proč podporoval olympiádu v Berlíně? S kým se setkával na kurtech a které daviscupové reprezentanty trénoval? Jaká utkání navštívil při mistrovstvích světa v hokeji? Tato sportovní biografie představuje Beneše jako hráče juniorky a celoživotního člena SK Slavia Praha, zkoumá jeho vztah k dalším sportům a souvislosti fotbalu s politikou a diplomacií. Autor Zdeněk Zikmund se věnuje mezinárodním vztahům a žurnalistice.
Objevná, výpravná a v naší literatuře výjimečná monografie provází čtenáře dobou, kdy se nerozhodovalo na hřištích, nýbrž v sekretariátech, prohry se přičítaly nešvarům minulosti a výhry třídnímu uvědomění. Přibližuje osudy fotbalistů v soukolí politických procesů, represí a perzekucí, pátrá v myšlení politruků. Rozebírá hru v područí studené války a ideologie.Fotbalový příběh začíná dnem únorového převratu, kdy vznikl – jako první ve sportovním prostředí vůbec – akční výbor Československé associace footballové, který obsadil sídlo ústředí ještě před tím, než se Klement Gottwald vrátil z Hradu. Pokračuje za nejhrubšího stalinismu, v období sjednocené sokolské tělovýchovy 1948–1952. Vrcholí za tělovýchovy státní 1953–1956, kdy dochází k dílčím reformám. Všechno v kulisách temné doby, na pozadí politických procesů a třídní justice.Dílo volně navazuje na autorovu knihu Bican proti Hitlerovi. Fotbal v Protektorátu Čechy a Morava (PROSTOR 2020) a umožňuje tak srovnání postupu obou totalit, nacismu a stalinismu, při zneužití, politizaci a ideologizaci nejpopulárnějšího odvětví sportu v období světové a později studené války.
Bican proti totalitám je soubor textů, který se zaměřuje na problematiku totalitarismu a jeho dopad na společnost a jednotlivce. Autor Zdeněk Zikmund analyzuje historické a politické kontexty, ve kterých totalitní režimy vznikaly a fungovaly, s důrazem na jejich ideologické základy a praktiky. Kniha se zabývá různými formami totalitních systémů, včetně jejich vlivu na kulturu, vzdělání a každodenní život občanů. V rámci textu jsou prezentovány klíčové postavy, které se postavily proti totalitním režimům, čímž ilustrují odvážné snahy o svobodu a lidská práva. Zikmund se věnuje nejen historickým událostem, ale také filozofickým a etickým otázkám spojeným s odporem vůči tyranii. Kniha obsahuje analýzy a reflexe, které čtenářům umožňují lépe pochopit komplexnost totalitních systémů a jejich dlouhodobé následky na společnost. Celkově se jedná o důležitý příspěvek k diskuzi o svobodě, odpovědnosti a morálních dilematech, které vyvstávají v kontextu totalitních ideologií.
