Zdenek Merta Libri

Kniha je poutavým průvodcem pro laiky i zajímavým čtením pro ty, kteří se hudbou zabývají profesionálně. Zdenek Merta je zkušený muzikant – prožil na jevištích koncertních sálů, v divadlech a nahrávacích studiích více než pětačtyřicet let, studoval různé typy škol a jako skladatel se věnoval mnoha žánrům. Jeho vyprávění je unikátní, kombinuje jeho vlastní zkušenosti z rozličných prostředí se všeobecně známými fakty a nachází neobvyklé, často překvapivé úhly pohledu. Do knížky přispělo svými názory a pocity také několik osobností českého showbyznysu i vážné hudby.

Kniha Leo Pavláta, Arne Paříka a Jiřího Fišera přibližuje historii pražského ghetta, pražské synagogy, židovské hřbitovy a Židovské muzeum, jedna kapitola je věnovaná víře a židovským zásadám každodenního života. Český, anglický a německý text. Desítky čb foto, ilustrací.

Básník a filozof Eugen Brikcius vzpomíná na své kamarády a přátele: historiky umění a filozofy, malíře a sochaře, básníky a esejisty. Kniha skládá jedinečný portrét české kultury, hlavně poezie a filozofie, od 60. let minulého století po dnešek. Jsou to: Milan Balabán, Vladimír Borecký, Ivan Dubský, Jiří Gruša, Ivan Havel, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Bohumil Hrabal, Ellen Jilemnická, Ivan Martin Jirous, Svatopluk Karásek, Petr Král, Jiří Načeradský, Karel Nepraš, Jiří Němec, Rudolf Němec, Karol Sidon, Andrej Stankovič, Jan Steklík, Miloslav Topinka a desítka dalších. Svědčí o jejích proměnách i stálostech, o dramatickém vývoji i útěšných a úlevných okamžicích.

Jak by vypadala Evropa dnes, nebýt Sarajevnského atentátu roku 1914? Divadelní program Městského divadla v Brně kromě textu původní české operetní komedie obsahuje životopisnou studii arcivévody Františka Ferdinanda, další sondy do historie rodu Habsburků a medailony tvůrců inscenace.

Na Havaji, tam se mají, mají rybu, nemá chybu, jako z ráje nádherná je, samé pruhy v barvách duhy – tento půvabný text a dalších 16 písniček napsala Zora Jandová a zhudebnila je spolu se Zdenkem Mertou. V knižní podobě texty doprovázejí kompletní notové záznamy a také mnoho neotřelých povídání o zvířátkách, o nichž se v písničkách zpívá.

Řecký dramatik Aristofanés je pro svůj ostrý vtip, odvahu tnout do živého bez ohledu na to, koho z momentálních společenských „elit“ a „celebrit“ si pohněvá, právem zván praotcem všech satiriků. Přestože jsou jeho hry téměř 2400 let staré, jsou ve své velkolepé společenské kritičnosti stále inspirující. Zřejmě nejznámější a nejúspěšnější adaptací v Čechách je přepis "Ptáků" básníka Jiřího Žáčka "Ptákoviny podle Aristofana", jeden z ojedinělých počinů českého satirického divadla 80. let.

Fotografická publikace Zdeňka Merty A byli jsme... představuje na více jak 420 fotografiích ve formě dvojportrétů tváře známých i opomíjených osobností české kulturní scény, které autor zachycoval po dvě dekády, 1992-2012. Na rozdíl od aranžované ateliérové fotografie, která se v duchu moderní psychologie noří na rozličné způsoby do nitra jednotlivého člověka, byly dvojice protagonistů Z. Mertou zaskočeny na rozdílných místech a v různých situacích. Docházelo tak k přímé konfrontaci jejich vztahu, o jehož intenzitě a vnější podobě neměli jednotliví protagonisté často tušení. Karel Holub, editor

„Zažil a viděl jsem na cestách krásné věci a potkal velmi zajímavé lidi, ale o tom toto vyprávění není. Tohle nejsou žádné paměti, pouze zábava. Pozoruhodné je však, že se to všechno více méně stalo.“ Muzikant na cestách je kniha úsměvných střípků z autorova života, kdy na koncertních výjezdech či cestách za múzou a dobrodružstvím zavítal do nejrůznějších koutů světa. Nepodíváte se s ním a jeho přáteli z branže jen k našim evropským sousedům, ale i do míst vzdálenějších – do USA, Moskvy, Číny, Petrohradu nebo až do Indonésie. Muzikant na cestách je kniha o lidech, známých i neznámých, o době, která nás utvářela, o hudbě, ale v neposlední řadě také o hodnotách, pro které stojí za to žít a psát. Ať už knihy, anebo hudbu…

Zdenek Merta je vypravěč s darem veselé, dobromyslné ironie. V jedenácti smyslně laděných příbězích nešetří fantazií, předvádí muže a ženy v roztodivných situacích, v čase touhy někdy naplněné vrchovatě, ale často i komicky a hravě. Vždycky to však v povídkách jiskří napětím, jestli a jak dojde k odměně – nebo k potrestání. Někdy není úplně jasné, kdo koho svádí: v Letním příběhu to vypravěči tím nejhezčím způsobem natře dcera jeho někdejší známosti, kdežto v Halloweenu se české dívce napne lano životní pouti sice na západ, dokonce přes oceán, ale finále nečekaně zamíří do černé Afriky. Smysl pro rytmus prozrazuje na autora jeho hudební profesi a skladba příběhů připomíná dobře režírovaný koncert.