Daniel Petr Libri

Porozumět vlastnímu životu a najít sám sebe nemusí nutně znamenat výhru. Představme si obraz Pietera Brueghela Straka na šibenici. Dítě na něm vidí především ptáka sedícího na podivné houpačce, dospělý však straku úplně přehlédne, neboť v centru pozornosti u něj stojí šibenice. Hrdina románu žije s otcem alkoholikem v chátrajícím domě na okraji severočeského zapadákova. Přestože se díky své inteligenci naučí číst dřív, než jeho vrstevníci poprvé vkročí do školy, zůstává v důsledku otcovy pokřivené představy o výchově v zajetí téměř středověké nevědomosti plné přízraků a démonů. Od dětství jej pak provází Brueghelův obraz, vracející se v různých situacích jako šifra, kterou je třeba vyluštit. V dospělosti opouští manželku i právě narozenou dceru a jen o vlásek unikne vězení za daňové úniky. Stejně jako jeho otec tráví celé dny opilý na gauči a jediné, co jej zajímá, je důvod, proč kdysi zmizela jeho matka. Nakonec se vrací do vesnice, v níž strávil dětství, a skrze zvláštní setkání dospěje k poznání, že nalezení sebe sama vyžaduje oběť.

Kniha fotografů Petra Daniela a Pavla Šešulky (dvou zkušených autorů střední generace, kteří se v uplynulých letech prezentovali na výstavách i v publikacích) i dalšího spoluautora, zvaného Timo, který přispěl svým poetickým street-artem, se na Brno našich dnů dívá laskavě i ironicky. Zachycuje každodennost i jedinečnost města, jeho ulice, domy, zákoutí, ale zejména lidi, kteří zde žijí. „Lidi se snažím fotit vždycky tak, abych se nedotkl jejich důstojnosti, ale s jistým odstupem a nadhledem nad vezdejším hemžením. Snad pak mohou vznikat fotografie s humorem nebo aspoň s příběhem a s možností domýšlet si a zamýšlet se.“ říká Petr Daniel. Cílem publikace přitom není „dokumentárně popsat“, jak Brno vypadá, ale zprostředkovat vjemy a nálady, jež spolu vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru tohoto sídla. K té jistě patří i originální básnické útvary mladého výtvarníka který si říká Timo a svou poezií ozvláštňuje ulice města. Knihu ocení všichni, kdo mají k Brnu osobní vztah; všichni kteří mají cit pro jeho zvláštní atmosféru – Brňané, kteří mají své město pod kůží, studenti, trávící zde svá školní léta, návštěvníci, ale třeba i kongresoví hosté či účastníci veletrhů…

Mickey Watts, dvaačtyřicetiletý obráběč z Maine ve Spojených státech amerických, který se dostal do Čech jako technik, je obyčejný chlapík. Zlom v jeho nevzrušivém životě nastane, když jednou v noci v zapomenutém koutě Slezska spatří dvojníka. Od té doby si Mickey na sobě začíná všímat zprvu nenápadných změn. K těm fyzickým se brzy přidávají změny v chování a dříve oblíbený kumpán se stává podezíravým a mívá sklony k násilí. Je z toho zmatený a odjíždí do Ameriky, kde se snaží najít vysvětlení v komplikovaném vztahu k despotickému otci. Jenže takto jednoduše lidská psychika nefunguje. Daniel Petr se po šesti letech vrací k tématu rodinných traumat, a navazuje tak na svůj úspěšný román Straka na šibenici.

V blízké budoucnosti promění jaderná exploze Prahu v hromadu sutin. Poslední, kdo přežijí, jsou mladá žena a její nevlastní otec. Žena trpí klaustrofobií provázenou halucinacemi, otec je egoista neschopný běžného lidského kontaktu. V průběhu jejich společného pobytu v prostoru 80 m² vyplouvá na povrch jejich minulost, včetně ženina zneužívání jejím otcem v dětství. Nešťastnou náhodou se poškodí ovládání dveří. Oběma zbývá jen tolik času, než doběhne generátor; pak je čeká smrt udušením. U ženy se stále častěji objevují záchvaty. Po jejich odeznění není schopná odlišit skutečnost od přízraků, které její představivost vyvolává při sebemenším pohybu za dveřmi krytu. Otec se uzavírá do vlastního světa, jako by se ho jejich bezvýchodná situace netýkala. Žena k němu pociťuje stále větší odpor. Příběh doplňují retrospektivní pasáže, v nichž se oba hrdinové vracejí k událostem, které je neodvratně dovedly ke společnému pohřbení zaživa. Více na www.danielpetr.com