Zdenka Hamerová Ordine dei libri

Markéta, které nikdo neřekne jinak než Rita, se dostala do velkých nesnází. Rozvedená a bez prostředků se s dětmi musela vrátit do rodného městečka, kde začala pracovat jako sestra v nedalekém Domově pro seniory. Podle její kamarádky Lídy tam ale není všechno v pořádku. Jenže než Ritě prozradí svá zjištění, je nalezena mrtvá. Dům, kde teď Rita s dětmi bydlí, je v podstatě na samotě. Přesto se tam mrazivou nocí ozývá dětský pláč. Jak je to možné? A proč Lída zemřela? Souvisí to s domovem pro seniory? Rita hledá odpovědi a samotné jí při tom jde o život.

Nebezpečí může číhat i ve vlastním domě... Týna se znovu vdala a začíná nový život s druhým manželem Martinem a třemi syny. Koupili napůl opravenou, sto let starou vilu, které místní lidé neřeknou jinak než Klejinka. Zatímco Týnina rodina je v novém domově šťastná, Týna má pocit, že ji vila nepřijala a že se proti ní všechno spiklo. Chtěla by zjistit, proč ji trápí děsivé sny, proč v domě nevydrží o samotě a proč na ni útočí její vlastní věci. Nikdo z nejbližších nechápe, co může mít za problémy v tak nádherném domě, a brzy začne být považována za labilní a psychicky nemocnou. Týna se pustí do pátrání v historii vily, aby zjistila, co ji vlastně pronásleduje. A pak zasáhne smrt… Příhoda se skříní mi teď večer, když jsou všichni doma, připadá neuvěřitelná. Jenže modřiny na ruce a odřeniny jsou pro mne připomínkou a důkazem hrůzných chvil. Ležím v ložnici, poslouchám, jak Martin funí, a pozoruji skříň. Bojím se. Tak zvláštně se bojím, jako se bojí malé dítě. Strach a úzkost jsou o to horší, že nemají reálnou podstatu. Skříň nepraská, otevírá se krásně, ani neskřípe. Nechci vypadat jako blázen, ale byla bych přísahala, že dopoledne, když mi uvěznila ruku, se chovala „inteligentně“. Stejně jako nedávno hrneček. Samozřejmě. Je to blbost a jen si to namlouvám…

Detektivní příběh o tom, že ochota se někdy nevyplácí. Aleš žije sám a má všechno, co si kdy přál. Hezkou přítelkyni, práci v prosperující firmě a samostatnost. Jednoho dne se vrací domů a neznámá mladá sousedka ho požádá o přátelskou výpomoc. Aby jí vyhověl, příjme pozvání na kávu. Dívka mu však vezme osobní věci, odejde a v cizím bytě ho zamkne. Když se Alešovi konečně podaří utéct, zjistí, že se mezitím v jeho garsonce stala vražda a že je hlavním podezřelým. Bez domova, bez peněz, bez mobilu a bez dokladů se vydává hledat odpovědi na otázky: Komu vlastně patřil cizí byt? Kdo byla neznámá dívka? Kdo byl zavražděn, kým a proč? A jak to všechno souvisí s ním?

Gita žije běžným životem, který jí však komplikuje její vlastní matka neustálým dozorem. Rozepře ukončí až společný strach o Gitinu dcerku, kterou někdo sleduje. Situace se ještě zkomplikuje poté, co zmizí Gitina nejlepší kamarádka.

Lucie se snaží vyrovnat se smrtí své milované sestry Dity, která za podivných okolností spáchala sebevraždu – utopila se daleko od domova, ve městě, se kterým neměla nic společného. Lucie pochybuje, že se Dita zabila sama, ráda by dokázala, že se jednalo o nešťastnou náhodu. Když pak objeví sestřin deník a kdosi neznámý jí přinese sestřiny osobní věci, její nedůvěra získá téměř hmatatelný rozměr – Lucie se na vlastní pěst pustí do pátrání. S překvapením zjišťuje, že toho o sestřině minulosti věděla velmi málo. Také netuší, že i jí samotné půjde o život…

Věra je obyčejná vdaná žena. Prožívá právě radostné období svého života. Čeká miminko, stará se o svého velmi zaměstnaného manžela a zdá se, že ji netíží vůbec nic. Stačí ovšem jedna noc, kdy musí manžel služebně odjet, a všechno je jinak. Někdo se začne vydávat za její nenarozené dítě, obtěžovat Věru telefonáty, anonymy, hrůznými dárky, a dokonce vyhrožovat smrtí. Jenže kdo to je? Neznámý psychopat, nebo člověk, kterého Věra dobře zná a má ho ráda? A co tím vším sleduje?