Zuzana Thomová Libri

Období třicetileté války zanechalo mnoho archeologicko-numismatických pramenů, zejména v podobě depotů mincí, které byly majiteli ukryty a již nebyly vyzvednuty. Tyto depoty jsou často nalézány hledači s detektory kovů, což přináší nové cenné informace, ale také nenahraditelné ztráty, jako v případě boskovického depotu z roku 2010. Bošilecký depot se však tomuto osudu vyhnul, neboť byl objeven během archeologického výzkumu kostela sv. Martina v Bošilci. Díky duchapřítomnosti nálezce a archeologů je tento soubor mincí zachován v úplnosti a obsahuje podrobné nálezové okolnosti. To umožnilo provést přírodovědné analýzy, které odhalily unikátní zlomek cínového falza. Monografie shrnuje poznatky o bošileckém pokladu a vznikla ve spolupráci odborníků z archeologie, historie, numismatiky a přírodních věd. Obsahuje katalog mincí, který dokumentuje oběživo v jižních Čechách kolem poloviny třicátých let 17. století a zpřístupňuje celý soubor dalšímu bádání, neboť jeho informační potenciál je stále neúplně prozkoumán. Poděkování patří kolegům, kteří přispěli k publikaci, zejména Jiřímu Militkému, Miloslavu Pileckému a dalším, a také institucím, které finančně podpořily její vydání: Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích.

Kolektiv autorů přináší nové informace o kostele, který se v roce 1785 stal katedrálou, a sleduje jeho historii v Českých Budějovicích od založení města po současnost. Tým odborníků z různých oborů, včetně památkářství, historie umění, archivnictví, archeologie a teologie, odhalil tajemství této významné památky. Kniha je založena na analýze písemných a ikonografických pramenů, archeologických situací a stavebních prvků z různých etap vývoje stavby. Informace posloužily jako podklad k rekonstrukci vnější podoby kostela a jeho vnitřního vybavení. Z archiválií byly získány příběhy mnoha lidí, kteří měli s kostelem spojení, včetně umělců, stavebníků a kněží, ale i obyčejných měšťanů, kteří ovlivnili jeho podobu v různých historických obdobích. Významná část knihy se zaměřuje na přijetí nového patrona města – sv. Auraciána, jehož ostatky byly přeneseny do Českých Budějovic z římských katakomb. Přestavba interiéru kostela po jeho proměně v katedrálu byla ovlivněna osvícenskými postoji prvního biskupa. Poslední tři rekonstrukce interiéru proběhly v letech 1912, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a v letech 2011–2013, kdy byl instalován netradiční kruhový obětní stůl a barevný mramor na podlahu.