Lubomír Jaroš Ordine dei libri

Výbor z dosavadní, dosud nezveřejněné poetické tvorby Lubomíra Jaroše, jehož verše jsou v tomto svazku řazeny tematicky, takže se vedle sebe ocitají básně vzniklé v různých časových obdobích. Básnická sbírka je návratem k době, kdy ústředím umělecké tvorby byla žena, její krása a láska. Navazuje tak na odkaz Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, ale třeba i na Antonína Sovu či Vítězslava Hálka. Sbírka je autorovým citovým deníkem za více než 40 let, takže se nevyhýbá ani trápením anebo otázkám, které básníka na jeho umělecké cestě provázely. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Hlavní hrdina Jan, kdysi slavný a obdivovaný malíř, tráví svá poslední léta v malém domku na samotě. Jen přátelství s básníkem Liborem přetrhává jeho pocit samoty a prázdnoty. Žije v přesvědčení, že svým sobectvím nevratně promarnil šanci na velkou lásku. Finanční tíseň jej donutí dát do aukce stěžejní dílo - akt mladé ženy, podmanivý obraz, který na diváky působí téměř magicky. Toto nelehké rozhodnutí překvapivě změní celý jeho dosavadní život.

Pojednání Lubomíra Jaroše není velké rozsahem, nýbrž svým obsahem. Jeho „Nový pohled na řízení tělesných dějů“ je objevem bez nadsázky převratného významu. Snad poprvé se jejím prostřednictvím dostává veřejnosti ucelený pohled na způsob řízení našeho těla, který zároveň zdůvodňuje nezastupitelný význam vhodné životosprávy pro naše zdraví. Jak autor na mnoha příkladech dokládá, je tomu tak proto, že základní řídící jednotkou našeho těla je trávicí trubice se svými ústředími, a to nejen z hlediska vývojového, nýbrž i z hlediska stávajícího. Všechny další ústroje jsou pak jen rozvinutými, zdokonalenými, dílčí úkoly plnícími tkáněmi tohoto prvotního vícebuněčného orgánu, jehož základním úkolem je zajistit tělu energii. Zároveň autor vyvozuje, že každý tělesný či duševní jev, ať přirozený, nebo chorobný, musí mít svůj základ či odraz v trávicím ústrojí.

Kniha "Kdo je kapitán Nik?!" pojednává o skupině mladých lidí, kteří se na základě zprávy od tajemného odesílatele vypraví na Dalšickou vodní nádrž a zažijí zde mnohá dobrodružství.

Knihu, kterou jste právě otevřeli, tvoří soubor dvaceti čtyř poetických pohádek. Jejich předchůdcem je úspěšný titul „Vojtíšek“, se kterým sdílejí téhož hlavního hrdinu a také půvab či velké porozumění pro dětský věk. V jistém ohledu se však od něj liší. Především tím, že jsou napsány a sestaveny s pevným záměrem. Na malé ploše, zdánlivě jednoduchými zápletkami se snaží přiblížit mladému čtenáři nejen krásu, ale též složitosti života a upozornit jej tak na nebezpečí, která v sobě skrývá. Svá poučení však nepodávají školometsky nebo mravokárně, nýbrž srozumitelnou, nenásilnou, čtivou a napínavou formou. Jak bylo řečeno, pohádky neusilují o povrchní vnější účin, o světlici, po jejímž výbuchu nastává větší tma. Jde jim především o rozšířené vnímání či bohatší prokreslení dětského světa, o rozvoj jeho představivosti, jež se zúročuje v dospělosti ve všech oborech lidské činnosti. Příběhy doprovázejí působivé obrázky od jihočeské výtvarnice Petry Šnokhausové, které celkový dojem pohádek umocňují a zároveň jim dávají hmatatelnou podobu, pro dětský věk tolik nezbytnou.

Orlíci na řece je další z knih z pera zkušeného autora. Podobně jako v předcházejících příbězích, věnovaných dětem, jsou i zde hrdiny mladí lidé, kteří se rozhodnou stát se vodními skauty. Příběh je zasazen do prostředí Orlické přehrady a nepostrádá napětí a romantiku.

Divadelní hra U mučednického kůlu aneb Jak se obětovat pro umění je klasická nenáročná fraška, lehce okořeněná satirou, která však nechce pranýřovat, ale o to více pobavit.

Jarošovy Tři balady o bludné lásce ostře vybočují z dosavadní autorovy tvorby. Místo dosavadního měkkého všeobjímajícího tónu se dostavují ostře disharmonické zvuky ze života lidí v mezních životních situacích. Aby věrně zobrazil hloubku utrpení baladických hrdinů, básník se nebojí použít i výrazy, které v těchto situacích běžně slýcháváme. Balady jsou burcujícím mementem pro ty, kteří by se touto cestou nelásky a sobectví chtěli vydat. Vnímavému čtenáři nemůže uniknout, že se svými tragickými hrdiny či za nimi pláče i sám básník

Otevírání studánky je hudební pásmo, vhodné k nastudování pro všechny typy škol. Vrací se k starobylé tradici uctívání vody, o které psal již kronikář Kosmas. Tento zvyk však léty nezanikl, místy se udržel na Moravě či Vysočině. Pásmo přístupnou formou umožňuje žákům osvojit si sborový zpěv ať jednohlasně či dvouhlasně, s nástrojovými doprovody i bez nich nebo jen nacvičit taneční doprovod podle předlohy na připojeném DVD, případně si vytvořit vlastní choreografii. Žáci si přitom osvojují jeden z původních národních zvyků a prohlubují tak svůj vztah k rodné zemi.

Podivné svědectví Václava Korce je kniha, která navazuje na nejlepší tradice literatury pro mládež a přitom nezůstává nic dlužna náročným požadavkům, kladeným na současnou moderní tvorbu. Samotný děj se neomezuje na běžnou zápletku, ale na skautském příkladu, zcela nenásilně, vštěpuje mladému čtenáři ty nejušlechtilejší lidské zásady. Dává mu také návod, jak prožít plnohodnotný život bez zbytečných výstřelků, které dospívání tak často provázejí. Příběh se odehrává na Liberecku a vystupují v něm skutečné osoby a reálie. Podobně pravdivá je i většina příhod z běžného skautského života. Kniha je určena pro starší děti a mládež, ale mnohé řekne i dospělému čtenáři.