Marko Ivan Rupnik Libri

Questo libro scaturisce da anni di pratica pastorale in diversi luoghi d'Europa e altrettanti anni di studio e di insegnamento della teologia. L'esperienza diretta con le persone ha aumentato l'esigenza di accogliere l'ispirazione per operare delle scelte anche in teologia, soprattutto in ordine al metodo con cui farla, insieme alla necessità dell'incontro tra le tradizioni cristiane presenti nel continente europeo. Oggi constatiamo l'urgente bisogno di un ripensamento globale del metodo della teologia. È necessaria una visione organica, dove il teologare non significhi chiudersi in un linguaggio ermetico, in metodologie improprie, producendo cosí una serie di teologie delle quali la piú popolare, la piú divulgativa, sarebbe quella pastorale. La frantumazione, caratteristica di tutto il sapere, qui diventa fatale. Questo libro vorrebbe essere il tentativo di una ricerca teologica che assume responsabilmente la propria visione organica - che passa dalla Bibbia, alla liturgia, alla riflessione, al dogma, alla vita spirituale - e che per la sua stessa natura è missionaria e dialogica, dunque capace di creare i linguaggi per un incontro interculturale

The role of the Pope transcends mere theological expertise, serving primarily as the pastor of the Church and a symbol of its unity. Regardless of whether he is a trained theologian, his teachings and decisions reflect a deep theological perspective, challenging theologians to engage with his insights. This dynamic emphasizes the Pope's influence in guiding the Church's direction and fostering theological dialogue.

Cesta ke zralosti. Text navazuje na příručku O duchovním otcovství a rozlišování. Pokračování v druhé části rozpracované tématiky nás nechá plně vstoupit do syntézy kultury duchovního života, kdy se učíme subtilnějšímu rozlišování a rovněž zakoušíme jemnější pokušení - součást procesu duchovního zrání.

Krása jako východisko. Současnému vývoji pastorální teologie odpovídá důležitý akcent: s důvěrou se obracet ke kolegiálním vědním oborům. Publikovaná kniha takový přístup teologie posouvá nejen k osvědčené tendenci, totiž ke schopnosti se zastavit nad zkušenostmi druhých, ale nadto ještě k odhalení dynamiky samotné krásy, jež se v životě vnímavého teologa musí projevit.

Kardinál Tomáš Špidlík, uložený ve velehradské bazilice, spočívá v sarkofágu, na němž mozaiková výzdoba Marka Rupnika, světově uznávaného umělce, vyjadřuje celoživotní poslání tohoto „velkého Čecha“. Výklad ikonografických vyobrazení předkládáme ve stručném průvodci, který poslouží zároveň k inspirativní meditativní četbě.

Symbol jako nejdokonalejší výpověď. Klademe-li úporně důraz na „racionálnost“, končíváme často v „iracionalitě“ a naopak. Jedno nemůže zdravě růst bez druhého. Rozum a city nestojí proti sobě, ale vzájemně se potřebují, jen tak je možné poznávat integrálně (plně, celistvě). Český jezuita, kardinál Tomáš Špidlík, se v samém závěru svého života důkladně zaobíral důsledky roztříštěnosti celku života na fragmenty. Bystře a kompetentně nás provází tím, co dnešní civilizace postrádá: úctou k celku života. Zároveň jde o objasnění zkušenosti člověka se symbolem, zejména existuje-li záplava jeho nesprávných interpretací, a o způsob vnitřního, tedy celkového nahlížení na realitu kolem nás.

Meditativní texty o biblickém tématu Josefa Egyptského rozvíjejí naši citlivost pro realitu vztahů, v nichž si vytváříme postoje k hodnotám. V Rupnikově textu čteme o závisti, svárlivosti, mstivosti, ale také o velkorysosti, umění podnětných gest a statečném odpuštění. Mezi otázkou a odpovědí je mnoho sdělení, která nemohou být povrchní ani obecná. Prvořadou roli má životní zkušenost, kde objasňování, vyhodnocování a uskutečňování je více než administrativní úkon – odkazuje na vlastní duchovní život.

Jezuita Marko Ivan Rupnik je na Slovensku známejší ako autor nádherných mozaík vo viacerých chrámoch. No krása jeho umeleckej tvorby vychádza z hĺbky ducha, ktorý dokáže „skúmať Božie tajomstvá“. Kniha „Hľadám svojich bratov“ je brilantným skúmaním akoby dvoch súbežných tém. Prvou je povolanie človeka, ktorý vníma, že Božie povolanie nie je jednorazovou záležitosťou, ale celoživotnou cestou. A druhou sú vzťahy v rodine, hľadanie zmierenia medzi bratmi a s otcom, pochopenie jeho lásky. Obe témy sú zároveň boli veľavravnou metaforou nášho vzťahu s nebeským Otcom. Jozef, Jakubov syn, neskôr správca celého Egypta, postupne odhaľuje, že jeho úlohou je nájsť vlastných bratov, ktorí ho predali do otroctva. Umožňuje mu to otcova prednostná láska, ktorá mu dáva silu správne sa rozhodovať i konať aj v najťažších situáciách. A keď bratia prídu k nemu, nepoznanému, neoblomnou pedagogikou ich vedie k tomu, aby sa zo „synov jedného otca“ stali bratmi. Aby tak spoznali, že láska nie je o súperení, ale o spoločenstve...

Pouť od Ježíšova vzkříšení k našemu osobnímu vzkříšení patří k základním otázkám života. Kniha formou rad duchovního otce mladým lidem odkrývá proces poznání toho, kým máme před Bohem být a co dobrého dokážeme vykonat. Cesta je někdy spletitá, připomíná, jak sami bloudíme, nevíme si rady, ale nakonec své postavení ve světě objevíme. Bůh nás v tom hledání ospravedlní, naplní naše touhy a promění rány. Stále přirozeněji tak žijeme uvnitř Božího Srdce.