Tomáš Sterneck Ordine dei libri

Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů. Vojenský debakl Švédů z roku 1645 je představen jako pozoruhodné vyústění turbulencí třicetileté války. Na jejím počátku se brněnská obec připojila ke stavovskému povstání a po bitvě na Bílé hoře čelila tvrdým sankcím. I díky hrdinství svých obyvatel tváří v tvář švédské přesile však Brno nakonec zvítězilo v soupeření s Olomoucí o pozici jediného hlavního města Moravy.

Im Vergleich zu anderen sozialen Milieus zeichneten sich europäische Städte auch im 16. - 18. Jahrhundert durch eine auffällige Verdichtung zwischenmenschlicher Kontakte aus. Aufgabe der vorliegenden kollektiven Monographie ist es, eine Serie von Modellbeispielen vorzustellen, die dokumentieren, auf welche Art und Weise die postmediävalen städtischen Organismen Europas bzw. Mitteleuropas die Funktion von Knotenpunkten der Kommunikation erfüllten. In vorliegenden Fallstudien aus der Feder von renommierten europäischen Historikern werden relevante Formen des Informationsflusses berücksichtigt, die sich auf verschiedenen Ebenen direkt im urbanen Milieu abspielten oder damit anderweitig verbunden waren.

Od počátku rebelie v polovině roku 1618 považovali představitelé vzbouřených českých evangelických stavů České Budějovice za klíčovou překážku svých politických cílů. Byli si vědomi převahy katolíků v místním obyvatelstvu a jejich dominantní pozice v mocenských strukturách. Dne 25. června 1618 zahájil Jindřich Matyáš hrabě z Thurnu obléhání města, které mělo být korunováno otevřením městských bran. Místo toho došlo k politickému rozkolu mezi měšťany, kteří byli loajální k Habsburkům, a konšelským sborem, kde převládly kapitulantské hlasy. Vnitroměstská konfrontace otřásla autoritou samosprávného orgánu, i když členové nebyli sesazeni. Několika politikům se podařilo přetáhnout městskou radu na stranu odpůrců revolty. Komunikace mezi Budějovickými a vzbouřenými stavy byla opatrná, což královskému městu umožnilo profitovat. Obléhatelé se nechali vtáhnout do diplomatické hry a promarnili šance na dobytí města. Kampaň byla rozhodnuta ještě před otevřenými střety na podzim 1618. Kritická edice přináší unikátní dokumenty z období červen až září 1618, které dosud nebyly souhrnně zpřístupněny. Tyto prameny přispívají k hlubšímu poznání počátků české války, která vedla k třicetileté válce, a vrhají nové světlo na události po pražské defenestraci z 23. května 1618.

Ve volném pokračování románu „Smrt budějovického hejtmana“ se Jeroným, hlavní hrdina příběhu, po smrti svého kmotra Kašpara Teindlesera vydává roku 1631 z Českých Budějovic na pouť do Svaté země. Během dobrodružství, o která tam není nouze, mu zachrání život krajan, s nímž naváže přátelství a s nímž se po návratu nechá naverbovat do armády Albrechta z Valdštejna. Ve vojenském ležení u Norimberku chce Jeroným v srpnu 1632 využít příležitosti setkat se tváří v tvář s intrikánem Pavlem Michnou z Vacínova, který mu před lety ve Vídni způsobil mnohé nesnáze...

Žili v minulosti pouze „malí dospělí“? Existovalo vůbec dětství jako svébytná životní etapa? Stala se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí přední domácí historici, archeologové a památkáři. Dokládají, že dívky a chlapci v českých zemích prožívali dětství podobně jako děti v dnešní době. Rozdíl však spočíval v životních podmínkách a nárocích, jež na ně kladla rodina či společnost. Dětský svět je i proto představován s ohledem na specifika jednotlivých sociálních vrstev při výchově, ochraně a péči o děti, případně v širokém spektru dobových textů a literatury o dětství. Nechybí ani bohatý obrazový doprovod, který ukazuje například hračky, oděvy i předměty každodenní potřeby od středověku až na práh osvícenství.

Autorovy vzpomínky na rané dětství v Hluboké nad Vltavou a mladá léta v Třeboni. Doplněno řadou dobových i současných černobílých fotografií.

Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království. Koncem června 1618, nedlouho po vypuknutí povstání evangelických stavů, přitáhla k Budějovicím několikatisícová armáda pod velením Jindřicha Matyáše Thurna. Začal tím bezmála rok trvající boj o strategicky významnou pevnost při soutoku Malše s Vltavou. Větší roli než ozbrojené střety sehrála v tomto zápase diplomacie. Vedle vyjednávání městských představitelů s obléhateli se odbývaly pozoruhodné konfrontace uvnitř obce, mezi stoupenci bezvýhradné věrnosti habsburské dynastii a příznivci kapitulantské politiky. Výsledek budějovické kampaně z let 1618-1619 pak zásadně ovlivnil dění v celých Čechách na počátku třicetileté války.

Na konci června 1618 oblehne vojevůdce vzbouřených českých stavů Jindřich Matyáš Thurn České Budějovice. Vystrašení konšelé jsou připraveni otevřít rebelům brány. Připojení města ke stavovskému povstání však zabrání politický převrat zosnovaný hejtmanem budějovických císařských žoldnéřů Janem Aulnerem z Birkenfelsu… Neuběhne ani pět měsíců a Aulner je ve svém příbytku nalezen mrtvý. Podivné okolnosti hejtmanovy smrti se stávají předmětem diskrétního vyšetřování, které vede primátor Kašpar Teindleser.

Vpád Pasovských a závěr vlády Rudolfa II. Kniha nahlíží rozporuplný konec panování římského císaře a českého krále Rudolfa II. Habsburského z mnoha úhlů a v různých kontextech. Velká pozornost je věnována otázkám církevně-politickým, kulturním i vojenským, zejména vpádu Pasovských roku 1611. Hlavní osou tohoto pozdně rudolfinského příběhu ovšem zůstává Čtrnáct pražských mučedníků z františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze, jejichž násilná smrt stále podněcuje živé debaty historiků a teologů i představitelů různých křesťanských tradic v dnešní České republice. Autorsky se na této kolektivní monografii vedle Petra Hlaváčka jakožto editora podíleli i Jaroslava Hausenblasová, Zdeněk Munzar, Martin Elbel, Tomáš Sterneck, Bonaventura O. Čapek, Petr R. Beneš, Pavel B. Kůrka, Ota Halama, Michal Šroněk, Petr Adámek, Olga Kotková, Eliška Zlatohlávková, Oldřich Chládek, Marie Opatrná, Štěpán Vácha a Martin Zlatohlávek.

Druhý svazek edice písemností z let 1526–1547, které jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni ve sbírce Historica Třeboň, v zásadě pokrývá quinquennium začínající rokem 1536 a končící rokem 1540.Tato práce zpřístupňuje materiál, který přispívá k poznání široce chápaných politických dějin příslušného období a dosud nebyl odpovídajícím způsobem editován. Jako součást zastřešujícího dlouhodobého vydavatelského projektu Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.–XVIII.illustrantia – Prameny k českým dějinám 16.–18. století je předložená edice celkově třetím z dosud publikovaných svazků jeho řady A – Vita publica, která se soustředí na písemnosti dokumentující „veřejný život“ společnosti raně novověkých českých zemí, tedy na prameny právních, politických, náboženských, jakož i hospodářských a sociálních dějin. S ohledem na mimořádnost tohoto souboru, kterému byl v roce 2000 přiznán status Národní kulturní památky (a který proto také podléhá zvláštnímu ochrannému režimu), přistoupil Státní oblastní archiv v Třeboni k jeho digitalizaci a elektronickému zpřístupnění v rámci svého Digitálního archivu.