Pavla Přívozníková Libri

Podle Reinholda Messnera je K2 nejnedobytnější ze všech osmitisícových vrcholů, mnohem náročnější než Everest. To je důvod, proč tradiční kniha nestačí k tomu, abychom vzdali hold mýtu K2. Tento obr, nebezpečný a neodolatelný, si zaslouží něco víc. Za pomoci přehledných map, nádherných archivních fotografií a podrobných tras expedic rekonstruujeme celých sto let překonávání výzev mezi ledovci: od prvotních expedic vědců a kartografů z devatenáctého století až po historické zdolání vrcholu hory. Je to pohlcující čtenářský zážitek, který spojuje grafiku, fotografii, ilustrace i vyprávění. Papírový pomník na památku skalního velikána, nebezpečného a neodolatelného.

Román, který v sobě propojuje akademickou esej a historický dokument, odkrývá tajemství původu Cateriny, matky Leonadra da Vinci, ale také přehodnocuje obraz renesančního období. Caterinu, čerkeskou princeznu, unesli v horách na Kavkaze, kde ji prodali do otroctví a poslali do Benátek. Tam potká mladého notáře Piera da Vinci, který ji z otroctví vysvobodí. A právě o Caterině vypráví tato historická fikce. Caterina byla divoká a nezkrotná. Její neuvěřitelná cesta začíná v Tanais, poslední benátské kolonii na ústí Donu, a vede přes Černé a Středozemní moře. Vidí Konstantinopol v předvečer tureckého dobytí, Benátky zázračně plující na hladině moře a Florencii v celé renesanční kráse, kde najde útočiště. V rodině da Vinci znovu pocítí svobodu a důstojnost jako žena i lidská bytost. Jednoho ze svých synů miluje více než svůj vlastní život. Ví, že i on ji miluje stejně. Chce mu dát vše, co má: svou nekonečnou lásku k životu, ke tvorům a ke svobodě. Jméno toho dítěte známe všichni: je to Leonardo. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Hlavní hrdinka Maria má rebelskou povahu, která se v patriarchálním prostředí italského jihu moc nenosí. Postavy zde žijí jako ve vězení, nedokážou se vymanit z tradic konvenčního prostředí, kde jejich identitu určuje rodinné a sociální prostředí. Dívka vyrůstá v osmdesátých letech v chudinské čtvrti apulijského Bari. Spolu s ní sledujeme materiální i morální chudobu zapadlého městečka. Její dospívání však neurčují ani tak „olověná léta“ jako po generace trvající nevraživost mezi některými sousedy a otcova zuřivost, jež v cholerických a neutuchajících vlnách doléhá na celou rodinu. Největším vlnolamem je ale v tomto případě jeden z Mariiných bratrů, a byť otec nešetří nikoho, Maria jako jediná může být otci nablízku, aniž by jí to dříve nebo později způsobilo jinou újmu než psychickou. Tedy do té doby, než se jejím nejlepším přítelem stane Michele, syn místního mafiánského bosse. Roky plynou a Maria se musí vzdát jediného kamaráda, aby upokojila otcův hněv a touhu po pomstě za rodinnou tragédii. Co ale přinese Mariina dospělost? Poslušnost otci, nebo vzpouru a cestu za snem?

Teresa a Angelina jsou dvě sestry, které nemůžou být odlišnější. Jedna jemná, plachá a tichá, druhá živá a zvídavá. Jsme na začátku čtyřicátých let minulého století na italském jihu v Apulii. Kraji stejně tak krásném, jako chudém. Obyčejní venkované svádějí marný boj s bohatou šlechtou, která je vykořisťuje. Když otec odejde od rodiny do války, matka Caterina zůstane sama s krásnými dcerami a dává se do služeb bohatého barona. Od té doby se do osudu celé rodiny jako jed vpíjí hanba a pomluvy a drží se jí jako klíště. Ostuda se ještě více prohlubuje, když se Angelina zamiluje do baronova syna a uteče z domu. Silný příběh o hanbě jedné rodiny se prolíná s dějinami Itálie a je podpořen vynikajícím evokativním a sugestivním psaním.

Secondo previsioni dell’Onu, nel 2050 saremo 9 miliardi di persone sulla Terra. Come ci sfameremo, se le risorse sono sempre più scarse e gli abitanti di paesi iperpopolati come la Cina stanno repentinamente cambiando abitudini alimentari? La finanza globale, insieme alle multinazionali del cibo, ha fiutato l’affare: l’ overpopulation business . Dopo A Sud di Lampedusa e il successo internazionale di Land grabbing , Stefano Liberti ci presenta un reportage importante che segue la filiera di quattro prodotti alimentari – la carne di maiale, la soia, il tonno in scatola e il pomodoro concentrato – per osservare cosa accade in un settore divorato dall’aggressività della finanza che ha deciso di trasformare il pianeta in un gigantesco pasto. Un’indagine globale durata due anni, dall’Amazzonia brasiliana dove le sconfinate monoculture di soia stanno distruggendo la più grande fabbrica di biodiversità della Terra ai mega-pescherecci che setacciano e saccheggiano gli oceani per garantire scatolette di tonno sempre più economiche, dagli allevamenti industriali di suini negli Stati Uniti a un futuristico mattatoio cinese, fino alle campagne della Puglia, dove i lavoratori ghanesi raccolgono i pomodori che prima coltivavano nelle loro terre in Africa. Un’inchiesta che fa luce sui giochi di potere che regolano il mercato del cibo, dominato da pochi colossali attori sempre più intenzionati a controllare ciò che mangiamo e a macinare profitti monumentali. Questa inchiesta è stata realizzata grazie al sostegno di Fondazione Charlemagne Onlus e Coop Italia