Josef Kopta Ordine dei libri

Dvě novely /Adolf čeká na smrt a Pět hříšníků U velryby/ vyjadřující velmi sugestivně krutost války a citlivost lidského svědomí.

Ze starých cestopisů Mandevilla, Marka Pola, Šaška z Bířkova, Martina Kabátníka, Jana Hasištejnského, Oldřicha Prefáta, Václava Vratislava z Mitrovic, Kryštofa Haranta a Bedřicha z Donína vybraně a soudobým vyprávěčem zpracované příběhy. Nejsou jen zajímavými, českými lidmi viděnýmipohledy do dalekých krajů, ale i doklady české zvídavosti a odvahy proniknout do světa a hledat v něm poučení i uplatnění

Vyskytují se zde povídky jako: Hazmburský poklad, Dvojí pohled, jedna v druhé, orel a lev, Tři zajatci, Dárek, O prázdném šatníku, Druhé housle, Teta Klára, Medvědí humoreska, Chlapec na věži, matka mé matky, První láska, Děvčátko a Ind, Kruh, Krása, Komik na podzim, Bolest, Signály a smrt, Náhoda, O panu Rosochovi, Na bále, Sám sebe viděti, Sám sebe pohřbíti, Nejsladší spánek, Město Nutami

Kromě úvodní pohádky, v níž jsou zpracovány klasické motivy o chytrém Honzovi, obsahuje knížka původní pohádky Dva Honzové. Jsou to Honza a Honzík, kteří svými dobrými srdci, láskou k lidem a statečným úsilím překonávají nástrahy i nepřízeň světa a dosahují štěstí. Úsměvný humor obou pohádek výstižně zachycují barevné ilustrace.

Koptova povídka vyšla po prvé v r. 1931, po druhé r. 1947 jako součást knihy "Tři do kornoutu" a vypráví o solidaritě chudých lidí bez domova, kteří si dovedou navzájem pomáhat v nesnázích.

Z různých období své rozsáhlé literární tvorby vybral Josef Kopta sedm novel, veselých a úsměvných, a seřadil je v soubor, který nazval Rozmarnou duhou. A opravdu, každá z těch sedmi povídek má svou barvu a svou vůni, nejenom dobou svého vzniku, ale i prostředím, z něhož autor čerpá svávyprávění. Čtenář tu nalezne starší novelu Dva prsteny, jejíž děj umístil autor na pražskou Kampu do prvních let po první světové válce a zalidnil ji, dnes bychom už řekli staropražskými figurkami, jejichž osudy a příběhy splétá a rozplétá s vypravěčským mistrovstvím. Vzpomínkami na autorovo dětství jsou poznamenány povídky Antonín a kouzelník jakož i Chlapec a housle, zaznívá v nich spodní sebeironický tón, zejména v povídce Milostný kruh, i shovívavost moudrého k lidským slabostem. Ovzduší malého města zavane na nás z povídky Pan Klapka se stěhuje a dobu krise, nezaměstnanosti a beznaděje vyřazených na okraj života a společnosti vyvolá v nás ironická povídka Ministr a tygři. Z novějších svých prací zařadil sem autor úspěšný soubor příběhů a šprýmů populárního ševce, básníka, blázna a taškáře Kabrnose. K této oblíbené postavě, k níž se vrátil už jednou v dramatickém zpracování Hodiny a sen a tento soubor znovu doplnil a rozšířil o nové taškařice Kabrnosovy. Vznikla tak knížka, po níž čtenář rád sáhne, neboť znamená úsměvnou pohodu a dobrou náladu.

Soubor nejrůznějších rozmarných příběhů ze všech koutů Čech a z nejrůznějších historických epoch.