Přemysl Mácha Libri

Kolektivní monografie navazuje na publikaci Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění z roku 2011. Mezioborovou perspektivu získává především díky pohledům estetika Karla Stibrala, antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, obrazy industriálního Ostravska sousedí s krajinami reprezentujícími Beskydy a Jeseníky.

Názvy míst v běžném životě bereme za zcela samozřejmé a málokdy se nad nimi pozastavíme. Jak důležité jsou, si však snadno uvědomíme, když si představíme alternativní scénář – prostor našeho domova BEZ jejich přítomnosti. Vyznali bychom se v tomto prostoru? Byl by to ještě domov? Názvy míst nejsou jen sbírkou kuriózních příběhů. Jejich prostřednictvím si vytváříme vztah k domovu a zabydlujeme se ve světě. Kniha přináší příběhy krajiny Velkých Karlovic, Karolinky a Nového Hrozenkova tak, jak nám je vyprávějí názvy usedlostí, hospodářských objektů, hospod, hor, lesů, pastvin, cest či kapliček. Je netradičním pozváním k výletům krajinou uvedených obcí, krajinou minulou, současnou i budoucí. Přinese užitečné a zajímavé informace o názvech míst ve Vašem okolí a přesvědčí Vás, že stojí za to alespoň něco málo z toho, co nám zde zanechali naši předkové, pro budoucí generace uchovat.

Kde se říká v Ostravě U hodin? Používají v Havířově spíše označení Namko, U Lenina, nebo náměstí Republiky? Zná více obyvatel Velkých Karlovic pojmenování Cindoléna, nebo Škaredica? A kde v Praze najdeme Husákovo ticho? Kniha Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví se ve čtyřech kapitolách zabývá nejen obecnými aspekty vztahu zeměpisných jmen k historii, konkrétnímu místu a jeho paměti, ale také jejich úlohou v komunikaci a ve formování lokální identity. Pozornost věnuje rovněž vzájemné interakci současné standardizované a nestandardizované, takzvané živé toponymie. V neposlední řadě představuje zeměpisná jména jako významnou součást kulturního dědictví a zamýšlí se nad způsoby jejich ochrany. Výzkum byl prováděn v městském i venkovském prostředí. Případovou studii městského prostředí reprezentují obce Ostrava (místní části Hošťálkovice, Moravská Ostrava, Ostrava-jih, Poruba, Vítkovice) a Havířov. Jedná se o specifická sídliště městského typu, jejichž vývoj ve 20. století byl dynamický a velmi těsně propojený s politickými a společenskými dějinami regionu i státu. Předmětem případových studií venkovského prostředí byly obce v horní části povodí řeky Morávky (Morávka, Krásná, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty) a horní části údolí Vsetínské Bečvy (Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov).

Kniha zachycuje u nás vůbec poprvé komplexně problematiku indiánského povstání v Chiapasu. Autor se na základě hluboké znalosti tématu velmi podrobně zabývá příčinami vypuknutí povstání, jeho vývojem, a začleňuje je do souvislostí moderních dějin Mexika. Text doprovází množstvím tabulek a mapek a také překlady autentických dokumentů.

Univerzity jsou ryze evropský vynález,. sloužící jako jeden z obranných valů proti přirozeně entropicky se šířícímu barbarství a chaosu. Jejich význam a funkce jsou širší a hlubší, než kam dohlédnou ekonomiční plánovači. Vladimír Šiler Založení Ostravské univerzity má stejný význam pro Ostravu jako kdysi založení vítkovických železáren – změní charakter celého města. Milan Myška