Kniha slavného "skandalisty" druhé světové války podává čtenáři vysvětlení, že Sovětský svaz druhou světovou válku nevyhrál, nýbrž naopak prohrál - a čtivou formou popisuje, co má tímto paradoxním a na první pohled zcela absurdním výrokem na mysli. Jako nápověda nám může sloužit názor, vyslovený Suvorovem už v jiných česky vydaných knihách, že totiž SSSR chystal útok na Německo, ale že Hitler Stalina o pár dní předešel... Tento názor Suvorov v nové knize Poslední republika rozvíjí a konkretizuje.
Výpravná publikace mapuje tvůrčí principy celosvětově uznávaného surrealisty Jana Švankmajera. Autor knihy Bruno Solařík, který se spolu s režisérem účastní aktivit skupiny surrealistů, představuje prostřednictvím Švankmajerových názorů a výtvorů celistvé svědectví o výjimečném díle této světové legendy české kinematografie. Součástí publikace jsou i dosud nepublikované reprodukce Švankmajerových objektů-fetišů a exkluzivní snímky z jeho nejnovějšího filmu Hmyz.
Ponurý Platonovův apokalyptický román o stalinské kolektivizaci a industrializaci. Román z raného Sovětského svazu zachycuje skupinu dělníků, kteří se pokoušejí vykopat obrovskou základovou jámu pro gigantický dům. Dělníci kopou každý den, ale pomalu přestávají chápat smysl své práce. Obrovská základová jáma vysává veškerou jejich fyzickou i duševní energii. Akademické vydání Jámy rekonstruuje původní text bez nánosů a deformací z předchozích edic – jak zahraničních, tak ruských – a respektuje poslední autorovy opravy strojopisu při srovnání s jinými strojopisnými kopiemi a autorovými rukopisy, uchovanými ve státních archivech a ve spisovatelově domácím archivu. Z akademického vydání byl pořízen tento český překlad románu. Na nespočet obsahových i jazykových zvláštností Jámy, ať vzhledem k dobovým politickým souvislostem či k autorovým tvůrčím postupům, upozorňuje stať Natalji Dužinové Průvodce Jámou, vydaná roku 2010 Nakladatelstvím Moskevské univerzity. Představuje zasvěcený, a přitom přehledný úhrn dosavadního platonovského bádání nad románem. V naší edici plní úlohu obsáhlého doslovu.
Po dlouhá desetiletí byla válka s Finskem pro sovětskou společnost válkou zapadlou a neznámou. Na základě dostupných pramenů se to pokouší změnit ruský historik Mark Solonin, přičemž jádro knihy je věnováno dějinám vypuknutí druhé sovětsko-finské války, jejíž zahájení ani skončení vůbec sovětská tisková kancelář Informbyro neoznámila sovětským občanům (útok Rudé armády na Finsko 25. června 1941).
Proč Sovětský svaz prohrál druhou světovou válku
Poněkud neotřelé, polemické, místy i značně vyhrocené názory na rozpoutání a průběh 2. světové války, úvahy o jiném možném vývoji událostí.
Podle autora SSSR Velkou vlasteneckou válku vyhrál jen "trochu, málo, nedostatečně, rozhodně méně než mohl", odtud podtitul knihy Proč Sovětský svaz prohrál 2. světovou válku. Až s urputnou zavilostí čtenářům předkládá další a další argumenty a fakta, které se snaží interpretovat tak, aby doložil Stalinovy nekalé úmysly a mimořádnou připravenost sovětské Rudé armády na počátku 40. let 20. století na válečný konflikt nesmírného rozsahu, na "osvobozenecký" pochod celou Evropou... Velmi stručně řečeno: Suvorov tvrdí, že Hitler "jen" předběhl Stalina. Bez obalu a dosti náruživě se dohaduje s ruskými i zahraničními historiky, vysokými vojenskými činiteli, novináři i dalšími oponenty. Co je ale hodnověrné a opravdu stojí za zamyšlení a co je zřejmá či skrytá demagogie, musí posoudit čtenář sám. Nezpochybnitelná je ale skutečnost, že napadením Polska 1. září r. 1939 spustil 2. světovou válku Stalinův protějšek německý diktátor Adolf Hitler, který rovněž útokem na Sovětský svaz v červnu r. 1941 učinil z podobných otázek jen spekulace ... Mnohé odkazy přímo v textu nebo citace zřejmě nenahradí solidně zpracovaný (chybějící) poznámkový aparát a rejstříky. Fotografie.
Proč zaútočil Hitler na Sovětský svaz?
V této publikaci autor srovnává nejen obnosti J. V. Stalina a A. Hitlera, přičemž ukazuje, jak jejich rozhodnutí ovlivňovala vývoj událostí v Evropě, ale také provádí srovnávání obou armád, jejich výzbroje, organizace a připravenosti na válku.
V srpnu 1939 podepsali Hitler a Stalin pažemi Ribbentropa a Molotova pakt o rozdělení Polska. Tento pakt vedl Hitlera neodvratně do situace, kdy musel vést vleklou válku, což bylo samo o sobě katastrofou. Ponecháme-li ovšem stranou, že Německo vedlo tuto válku na několika frontách najednou, což tuto katastrofu zdvojnásobilo. Vše, co po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop následovalo, jsou už je detaily, jen jednotlivá zastavení na Hitlerově cestě k sebevraždě. Hitler neprohrál válku v prosinci 1941, ba ani v srpnu, ani v červenci. Prohrál ji v srpnu 1939... Pro mnohé kontroverzní autor knih o druhé světové válce se v této publikaci zaměřuje nejen na srovnávání osobností J. V. Stalina a A. Hitlera, přičemž ukazuje, jak jejich rozhodnutí ovlivňovala vývoj událostí v Evropě, ale také provádí srovnávání obou armád, jejich výzbroje, organizace a připravenosti na válku.
