Zora Dvořáková Libri

Faksimile cenného dokumentu, pamětí Vladimíra Levory z období kolem druhé světové války a po ní, vychází jako doprovodná publikace k výstavě Levorových výtvarných prací. Vzpomínky zachycují Levorův útěk po okupaci Čech a Moravy do Polska, odtud k českým starousedlíkům na Volyň a posléze cestu do gulagu, kam putoval po udání. Z gulagu ho vysvobodil vstup do čs. jednotky formující se v Buzuluku. U Sokolova byl Levora těžce zraněn, po válce z něj proto byl válečný invalida, malíř-výtvarník, oceněný Sokolovskou pamětní medailí. Klidný život ale neměl ani po válce – za knihu o poměrech v gulagu byl komunistickým režimem v roce 1958 odsouzen na 18 měsíců do vězení.

Podtitul: ve fotografiích a dokumentech Kniha se věnuje nejen životu Milady Horákové, ale přináší také dobové souvislosti, zasazuje její aktivitu do kontextu tehdejší politické situace. Součástí jsou dokumenty a fotografie, které byly nově objeveny v archivu Ministerstva vnitra.

Kniha líčí jednu z nejzávažnějších událostí, které předznamenaly nástup komunistické totality: pokus o atentát na ministry P. Zenkla, P. Drtiny a J. Masaryka v září 1947 a jejich politické pozadí.

Životopis jedné z prvních obětí politických procesů 50. let, jehož součástí jsou protokoly z výslechů a dopisy M. Horákové z vězení.

Spisovatelka PhDr. Zora Dvořáková, CSc., je známá autorka řady knih z literatury faktu. Jako erudovaná historička ve svých dílech poutavě líčí české kulturní a společenské dění 19. a 20. století spolu s životními osudy řady význačných osobností. V knize "Než se stal prezidentem" autorka popisuje období let 1882-1918, zápasy T. G. Masaryka a skupiny realistů. Publikace je první podrobnější informací, která byla u nás o realistech vydána a proto nepochybně přispěje k objasnění tohoto dosud málo známého údobí a odstranění zkreslených výroků a mýtů, vyplývajících z neznalosti.

Co se dělo s některými politiky demokratické orientace po 25. únoru 1948, kdy v Československu začala éra komunistické totality? Odpověď nalezneme v knize Politikové na útěku. Ve většině případů jejich odchod do exilu byl dramatickým příběhem, v němž mohli nejen ztratit svobodu a ocitnout se ve vězení, ale co víc, jejich život mohl za tragických okolností skončit. V knize Politikové na útěku sledujeme první dramatické odchody některých představitelů politických stran, poslanců i ministrů, např. ministra zdravotnictví Adolfa Procházky, generálního tajemníka národně socialistické strany Vladimíra Krajiny, poslanců téže strany Aloise Čížka, Oty Hory, Ivana Herbena, ministrů Jaroslava Stránského, Huberta Ripky a dalších. V plastickém líčení je tu zachycen nezdařený útěk lidoveckých ministrů Jana Šrámka a Františka Hály, neobvyklý způsob útěku někdejšího agrárního představitele Ladislava Karla Feierabenda a kuriózní případ střežení a neuhlídání bývalého ministra výživy sociálního demokrata Václava Majera. Dočteme se tu o odchodu Pavla Tigrida, Ferdinanda Peroutky i o dalších dramatických osudech. Kniha se uzavírá začátkem srpna 1948, kdy se podařilo uniknout bývalému místopředsedovi vlády Petru Zenklovi, který v exilu stanul v čele zahraničního odboje jako předseda Rady svobodného Československa.

Osm povídek o lidech, kteří si zamilovali historii a stala se jejich celoživotním koníčkem ale i o těch, kteří pracují v archivech, muzeích a památkové péči. Knížka o milovnících historie a o těch, kteří se historií živí, byla převážně napsaná za totality. I za takového režimu si lze vytvořit svůj vlastní svět, který je svobodný a v němž nechybí humor a smích.

Historická biografie se pokouší o vytvoření uceleného obrazu života a díla zakladatele novodobého českého sochařství.