Václav Šlajch Libri

Co má smysl předávat? Na úrovni rodiny, od rodičů dětem – na úrovni města, kraje – národa? Jaká pouta nás vážou k danému místu, tradici? Může někdy tradice být poutem, které nás svazuje, brání nám v rozletu? A jak dát vyklíčit novým výhonkům tam, kde se zdá být již jen staré, odumírající pařezy? Patnáct komiksovýchpříběhů z běžného, každodenního života v Japonsku oscilující mezi sociologickou studií, osobním svědectvím a vizuální básní. Patnáct výprav, jež vás zavedou na méně známá místa od severního ostrova Hokkaidó po prefekturu Šimane na jihozápadě souostroví, od vrcholků hor prefektury Gunma po mořské pobřeží ostrova Šikoku. Patnáct pohledů na některé tradiční japonské řemesla či zvyky (keramika, čajový obřad, výroba saké ad.), založených na zkušenosti života v Japonsku česko-francouzského básníka Jeana-Gasparda Páleníčka i na promluvách autentických osob. Patnáct odlišných výtvarných stylů výtvarníků z České republiky, Slovenska, s vietnamskými kořeny či z Ruska pod vedením uznávaného komiksového autora Václava Šlajcha. Od stejného tvůrčího týmu oceňované knihy Iogi (Japan International Manga Award, Cena Muriel za nejlepší scénář).

A Praga, un uomo lavora da anni a una pressa trasformando carta da macero in parallelepipedi armoniosi e sigillati, vivi e morti a un tempo perché in ciascuno pulsa un libro che l'uomo vi ha imprigionato, aperto su una frase, un pensiero: sono frammenti di Erasmo e Lao-tze, di Hoelderlin e Kant, del Talmud, di Nietzsche. Professionista della distruzione di libri, l'uomo li crea incessantemente sotto forma diversa, e dal suo mondo infero promuove un suo speciale sistema di messaggi.

Kniha povídek, literární prvotina autora, jenž prošel řadou zaměstnání. Čtenáře uvádí do méně známých anebo nově viděných životních a pracovních prostředí a dává mu zažít „radost z ohromující události objevení perly na dně člověka“ pronikáním k pravému, často v hrubé skořápce ukrytému jádru každodenních lidí. Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje autor život často z „odvrácené strany“ a v lidech z takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou „perličku na dně“.