Michal Novotný Libri

Publikace, jejímž tematickým rámcem je vztah mezi grafickým designem a volným uměním, je extenzí autorovy doktorské práce. Publikace je specifickým manuálem – uzavřením a rekapitulací projektu identity Centra pro současné umění Futura, na němž autor spolupracoval pět let. Knížka též obsahuje rešerše a reflexe tématu identit kulturních institucí, představuje výsledky a především proces tvorby identit, jež jsou spjaty s konkrétními tvůrci, umělci, kurátory nebo spolupracovníky, aluze z historie grafického designu či výtvarného umění a technických postupů, písmových vzorníků, tedy také neautorských vizuálních materiálů. Zvláštní pozornost je věnována adekvátnímu výtvarnému a technickému zpracování. Grafika Jan Brož a Michal Landa (Parallel Practice).

Zajímavá zákulisí slov, tentokrát od Almary po Zkoprnělý.

Druhý díl zábavného putování za původem českých slov.

Užívejte si pohyb, zbavte se zranění a chytře jim předcházejte. Buďme k sobě upřímní: žádný sport není stoprocentně zdravý a riziko poranění číhá v každém z nich. Mnozí z nás pak musí svého oblíbeného sportu dokonce zanechat právě kvůli zdravotním problémům, které si při něm způsobí. Jak se toho vyvarovat? Čím snížit riziko zranění na minimum? A jak se co nejrychleji vyléčit, pokud se i přesto zraníme? Právě to vám ve své knize objasní Michal Novotný. Naučí vás lépe porozumět svému tělu a prozradí vám ty nejúčinnější postupy moderní sportovní fyzioterapie i kondičního tréninku se spoustou praktických tipů, ilustrovaných skutečnými příběhy jeho klientů. Přímo v knize navíc najdete odkazy na videonávody, ve kterých sám autor předvádí správné provedení jednotlivých cviků.

Hlavní postavou tohoto románu-životopisu, který vychází nejen ze všech známých faktů, ale i požadavků básnické imaginace, je opravdu autentický Charles Baudelaire. Autor knihy se opírá o vizi Baudelaira vyhnance, přesvědčeného o svém celoživotním krachu, líčí okolnosti básníkova života a poslání literatury s maximální svobodou.

Knižní rozhovor se známým fyzioterapeutem sportovních i filmových hvězd. Michal Novotný je světově uznávaný fyzioterapeut a kondiční trenér s více než pětadvacetiletou praxí. Dlouhá léta pracoval pro tenisovou ATP, staral se o Rafaela Nadala, Rogera Federera, Tomáše Berdycha, Karolínu Plíškovou i fotbalisty Realu Madrid, AC Milán a Sparty Praha. Kromě sportovců léčí také filmové hvězdy – třeba Orlanda Blooma, od kterého dostal přezdívku Mago neboli Kouzelník. Jak vypadá profesní i osobní život člověka, který pomáhá lidem hledat rovnováhu mezi výkonem a zdravím? V rozhovoru, který s ním vedla novinářka Karolína Lišková, poodhaluje mimo jiné i svoje léčebné metody, nejzávažnější mýty spojené se sportem a pohybem a radí, jak se pohybovat tak, aby byl pohyb opravdu zdravý.

Sešity z podivné války (září 1939–⁠březen 1940) francouzského spisovatele a existenciálního filosofa Jeana-Paula Sartra (1905–⁠1980) vycházejí u nás poprvé. Sartre je začal psát od prvních zářijových dnů 1939, když se po vstupu Francie do války s Německem nechal mezi prvními 2. září mobilizovat, dobrovolně opustil skvělou kariéru (již publikoval např. Nevolnost, Zeď, Imaginárno, učil na prestižní École normale supérieure) a odjel v roli meteorologa do posádky v porýnském Marmoutier. V prohnilém ovzduší „podivné války“ – několikaměsíčního vyčkávání zbraní a rafinovaného působení nacistické propagandy na podlomení ducha francouzských vojáků, měl na psaní dost klidu, mohl rozvíjet svou filosofii, ovlivněnou E. Husserlem a hlavně M. Heideggerem, téměř dokončit Bytí a nicotu, uvažovat o politice, přečíst a kriticky analyzovat úctyhodné množství literatury, a především uvažovat o lidských postojích ke světu, a zvláště o sobě. „Chci se změnit,“ píše na několika místech deníku. Jde hlavně o přerod pacifisty a antimilitaristy k člověku, jenž chce pochopit a přijmout válku jako svou „lidskou skutečnost“, do níž „byl vržen“. Z patnácti sešitů, jež Sartre popsal, než r. 1940 padl do zajetí, a jež hodlal vzhledem k deníkové upřímnosti publikovat až po své smrti, se jich zachovalo šest. Českému čtenáři přinesou mnoho cenných poznatků o dynamice uvažování jedné z nejvýznamnějších osobností 20. století.