Jan Štifter Libri

Dominik zbiera do worka śnieg i przechowuje go w zamrażarce. Śnieg, nietrwały i ulotny, jest jak duch chłopca, który staje w nocy przy łóżku Dominika. Śnieg, powoli znikające ze świata, jest niby los osób przebywających przed laty w obozie w Czeskich Budziejowicach. Kolekcjoner śniegu to opowieść o pamięci, przenikaniu się losów i o tych, którzy zjawiaję się w naszych życiach tylko dla jednej chwili. Sto lat to krótki czas. Od tych, którzy żyli tu wtedy, dzieli nas mniej niż mogłoby się wydawać. Być może zamieszkujemy ich pokoje, chodzimy po ich śladach, śpimy w ich łózkach, śnimy ich sny. Może dzieli nas jedynie strop? Kim są ci, których nie ma? A jeśli ich tu nie ma, to gdzie są? Nie zniknęli przecież jak śnieg. Piękna powieść o przyjaźni, która przekracza granice czasu i śmierci. Sto lat to naprawdę krótki czas. Barbara Sadurska

Chcete cestovat a zároveň hledáte klid? Pak nepotřebujete jen mapu, ale také navigaci pro svou duši. Nechte se zavést na zapadlé naučné stezky, opuštěné hřbitovy i ztichlé obce uprostřed lesů v oblasti Novohradských hor. Ticho tu číhá za každým rohem a za některým je toho mnohem víc – krajina jako dárek, pečlivě zabalená opuštěná krása. Začtěte se do zapomenutých místních příběhů a nechte se inspirovat k trase vlastního rozjímání. Průvodcem vám bude spisovatel a místní patriot Jan Štifter.

Jedno město, jedno století, a přitom desetkrát jinak. Vzpomínky pamětníků z Trhových Svinů dávají historii lidský rozměr - jsou autentickým svědectvím toho, jak se žilo pod tíhou diktatur i malých rodinných dramat. Učebnice moderních dějin v jejich nejdůvěrnější verzi. Účastníci, tvůrci i oběti Svinenského století. Na malý moment se zastavili, aby to někomu řekli.

Říkával o sobě, že vypadá jako Sean Connery, a chtěl, aby ho oslovovali „krásný Rudi“… Jan Štifter v nové knize shromáždil vzpomínky na svého dědečka Rudolfa – muže, jehož život byl prosycen šarmem, nadhledem a vášní. V jeho příběhu ožívá nezapomenutelný svět venkovských Trhových Svinů i rušnějších Českých Budějovic. Štifter se pomocí tradovaných příběhů, archivních stop i vlastní paměti vydává ke kořenům, aby prostřednictvím Rudiho a dalších předků přiblížil postavy, jejichž životní kroky se hluboce otiskly do paměti rodiny a místní historie. Atmosféru knihy dokresluje originální autorská obrazová příloha vytvořená umělou inteligencí, která ve spojení s ilustracemi Sabiny Třeškové a unikátní grafickou úpravou Kateřiny Urbanové každou vzpomínku prohlubuje a propojuje minulost s vizuální fantazií.

Publikace Doudlebsko den za dnem soustřeďuje osudové dny z Trhových Svinů, Borovan, Doudleb, Čížkrajic, Římova, Velešína, Ločenic, Ledenic, Svatého Jana nad Malší a Plava. Snímky pocházejí ze soukromých sbírek, objevují se tam také dosud nepublikované fotografie z archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Diář nemá konkrétní vročení, lze ho tedy použít na jakýkoliv rok.

Jak vypadalo náměstí v Trhových Svinech před terasovitou úpravou? Kde býval pivovar, kde sokolovna, která škola byla chlapecká a která dívčí? Kniha Svinenské návraty představuje pozoruhodné fotografie a pohlednice ze soukromých sbírek a nabízí jedinečný pohled do Trhových Svinů konce 19. a první poloviny 20. století. Mapuje stavební proměny města, ale také mimořádné události, jakými bývaly povodně nebo extrémní mrazy. Vydejte se po stopách jednotlivých domů, ulic a zákoutí, a to díky řadě dosud neznámých a nepublikovaných fotografií.

Tohle je svět, tak žij! Není na co čekat – co nechytneš, uteče, k čemu nepřivoníš, zvadne. I půvabnou jihočeskou osadu Paulinu pohltil les, místo komínů ční k nebi stromy a všude je hrobové ticho. Ze starého světa však přece jen něco přetrvalo: příběhy, jména a dávná rozhodnutí, která mají vliv na naši přítomnost. Pohnuté lidské osudy jsou nejen cestou, ale i branou do minulosti, poznáním toho, co bylo a nesmí zůstat zapomenuto.

Karel Hlubuček (1905-1968) byl mužem mnoha profesí - působil jako dentista, psal romány i básně, maloval, kreslil, rozuměl psychologii a grafologii. Ze všeho nejvíce byl ale památkář. Objevitel zanikajícího světa, Doudlebska poloviny 20. století, a jeho pilný dokumentátor. Hlubučkův život přibližuje knižní titul Oči Doudlebska (Jan Štifter 2018), jeho odkaz je ukrytý v desítkách drobných publikací, článků a statí. Kniha Ruce Doudlebska představuje jen zlomek jeho práce: šest pozoruhodných studií, které sepsal v padesátých letech a v nichž zachytil příběhy a um posledních hamerníků, hrnčířů nebo koželuhů. Je to čtení o životě na jihočeské periferii od konce 19. století po Hlubučkovu přítomnost, vyprávění o cestách za chlebem i technologických postupech. Karel Hlubuček tyto práce rozšiřoval prostřednictvím cyklostylových kopií, knižně vycházejí poprvé.

Ta urna má číslo 17 691. Skončil v ní příběh jednoho pozoruhodného života: dentisty, spisovatele a památkáře Karla Hlubučka. Pocházel z Pardubic, studoval v Praze a po svatbě přišel hledat štěstí do Trhových Svinů, které se staly jeho domovem, ale i prokletím - po politickém procesu skončil ve vlhkém bytě, bez vilky, kterou tu vystavěl, bez svého vlastivědného archivu, budovaného dlouhá desetiletí, nakonec i bez uznání, úcty, v osamocení a ústraní. V roce 2018 uplynulo 50 let od jeho smrti a 60 let od jednoho z nejsledovanějších procesů na Trhovosvinensku. Jestliže Trhové Sviny nazýval srdcem Doudlebska, sám se stal jejich očima: do poslední chvíle zkoumal zdejší památky a folklór, je autorem řady studií, na které dnes navazují moderní badatelé. Přes grafologii se seznámil s Jaroslavem Seifertem, spolupracoval s Adolfem Branaldem, jeho jméno znali lidé díky dlouholeté spolupráci s rozhlasem. Žil několik životů, a všechny nakonec skončily v jedné urně. V té s číslem 17 691.

Poetický příběh lásky a vášně z jihočeských nevěstinců v období První republiky. Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století. Nechte se hýčkat bordelmamá Vlastou Holubovou a odhalte tajemství Anny Václavíkové, nejkrásnější ze všech jejích dívek!

Kde se v Trhových Svinech vraždilo, loupilo a přepadávalo, které adresy se objevují v zápiscích četníků? Zažijte Trhové Sviny jinak - vydejte se na cestu podle nového turistického průvodce. Od kostela Nanebevzetí Panny Marie přes náměstí a Velký rybník k poutnímu chrámu Nejsvětější Trojice vytyčuje kniha deset zastavení, na nichž je ještě po sto letech cítit střelný prach a kde dodnes přežívají legendy o těch, kteří čeřili klidné vody malého města. Kniha je průvodcem po svinenské každodennosti, sumářem afér a skandálů, cituje z dobového tisku a archivních soudních spisů. Volně navazuje na turistickou trasu Trhové Sviny zbožné a hříšné, která poutníka zavádí do osad Pěčín, Hrádek a Rejta, některé příběhy podrobněji rozvádí.

Venkovská románová kronika od autora bestselleru Sběratel sněhu Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti. Jak žít a přežít, když kolem bouří historie? Dramatické osudy první poloviny 20. století vás zavedou do jelenské divočiny, do krásné vily po Němcích v Trutnově i do luxusního hotelu ve válkou zmítaném Trenčíně.

Dvě staletí příběhů. Povídková mozaika bouřlivé rodinné historie. Jak daleko sahá paměť jedné rodiny? Ve vyprávění sedmi mužů se odvíjí pohnutý příběh prorůstající dvěma staletími. Lékař v roce 1832 se připravuje na nejdůležitější životní zkoušku, když do Čech přichází dosud nepoznaná epidemie. Chlapec v roce 1955 pátrá po tom, co se v jeho rodině přihodilo na konci druhé světové války. Nejmladší generace se chce odpoutat od společenských konvencí a zařídit se po svém. Kniha jako rodokmen, slova jako most mezi generacemi. Vstupte na něj… a kráčejte opatrně.

Mladou ženu Kathy žijící ve spokojeném smíšeném manželství s šumavským Němcem čekají na konci války zásadní rozhodnutí. Co pro ni bude v neklidných dobách důležitější? Manželský slib? Národnost? Odvaha? Čest? Barvitá novela Kathy inspirovaná skutečným příběhem si klade spolu s hrdinkou právě tyto otázky a zároveň nechává na čtenáři, aby na ně zkusil odpovědět i on sám. Svižný styl knihy nezapře dlouholetou novinářskou praxi autora a novela tak připomíná strhující reportáž, která bez potíží udrží čtenářovu pozornost od první stránky až po závěrečnou pasáž.

„Rejta i Svatá Trojice vábí nové obyvatele, kteří přestavují starší domky nebo hledají příležitost vystavět nové. Málokde je tak krásně jako na Trhovosvinensku, kde se tlukot srdce přibližuje rytmu, ve kterém šumí stromy a zurčí potoky. S Danem Kovářem jsme tudy kráčeli, abychom zachytili alespoň kus zdejší minulosti. Pochopili, co se o ní napsalo – a nabídli prostor i vyprávění a interpretaci, protože pamětníci jsou ti, kteří znají zdejší život ze všech stran. Dohromady je tu mozaika příběhů, známějších i těch dosud utajených, vepsaných do názvů Rejta a Svatá Trojice,“ píše v úvodu knihy Jan Štifter.S Danielem Kovářem v minulosti připravili dvoudílnou obrazovou kroniku města s názvem Svinenské návraty, edice NADOHLED oprašuje historii zdejších osad. Rejta a Svatá Trojice navazují na tři předchozí svazky: samostatně vyšly Todně a Něchov, v loňském roce pak publikace o Rankově, Jedovarech a Veselce. Knihy doplňují vzpomínky pamětníků a unikátní fotografie z rodinných archivů.

Historie vesniček, které obkružují Trhové Sviny, je dosud prakticky neprobádaná. Změnit to chce autorský tým Daniel Kovář a Jan Štifter. Podobně jako v Todni odkrývají aktuálně v Něchově neznámé kapitoly obecních dějin, pátrají po fotografiích a zajímavých dokumentech, hovoří s pamětníky. Právě zachycení vzpomínek je jedním zhlavních cílů jejich badatelské práce: rozpovídat zdejší občany a zapsat to, co slyšeli od svých předků, nebo co si sami pamatují. Něchov společně s Todní patří mezi nejstarší obce na Svinensku, a je tedy o čem vyprávět. „Daniel Kovář prohledává kroniky a prameny ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích, já teď klepu na vrata chalup a zjišťuji, kam až sahá paměť v Něchově – u nejstarších vyprávění se pohybujeme na pomezí 40. a 50. let 20. století. Nedávno jsme ale objevili jednu nahrávku, která nás posouvá až na samotný začátek 20. století, i tu v knize převyprávíme,“ říká novinář a spisovatel Jan Štifter.

Když končí jeden svět a začíná druhý, zpravidla u toho nebývá fotograf. Společnost se občas ocitne na konci dějin. Konec je ale jen příležitostí k novým začátkům. A Lipensko důkazem, že i po velké proměně lze vidět kraj krásný, i když docela jiný, než ho pamatovali lidé před námi," píše v úvodu obrazové publikace Lipensko den za dnem novinář a publicista Jan Štifter, který se hlásí k lipenským kořenům – Štifterovi předci žili v Horní Plané a byli současníky a vzdálenými příbuznými Adalberta Stiftera.