Josef Svatopluk Machar Libri

Feuilletonů kniha desátá. Psáno v letech 1906-1907.

Básnické dílo Josefa Svatopluka Machara (1864—1942), iniciátora a hlavního tvůrce manifestu České moderny, stojí u základů moderní české poezie. Věcná reálnost, provokující ironie a zdůrazněný individualismus jeho veršů popřely ideály ruchovsko-lumírovské generace a ustavily novou básnickou poetiku. Česká knižnice v tomto svazku přináší Macharovu prvotinu Confiteor... (1887), která svého času způsobila skandál, jeden z nejbouřlivějších v dějinách české literatury (autor byl označen za nemorálního cynika a nihilistu), a soubor veršovaných příběhů Zde by měly kvést růže... (1894), portréty žen, jež se stávají obětí pokrytectví a konvenční morálky. Machar se v této sbírce z dnešního hlediska jeví jako předchůdce genderové kritiky měšťácké společnosti. Svazek edičně připravil a komentoval znalec autorova díla Bohumil Svozil.

Básně z let 1886–1889. Sestává z částí Planý mák, Smutná erotika, Poslední pohádka. Později byly texty ve sbírce zařazeny také do souborného vydání Confiteor, a to pod názvem Confiteor... III.

Vybral a uspořádal Michal Bystrov. Osmdesát let po smrti J. S. Machara se čtenářům poprvé dostává do rukou výbor z prakticky kompletní tvorby tohoto výrazného prozaika, básníka a politika. Ve více než sedmi desítkách vydaných publikací se jednomu z nejosobitějších českých autorů přelomu 19. a 20. století podařilo zachytit tragiku i komiku mnoha dramatických dekád: od rozpadu Rakouska-Uherska přes vznik samostatného československého státu až po rozčarování z vývoje první a druhé republiky. Význam J. S. M. jako suverénního mistra literárních portrétů a především jako ohnivého, neúplatného i nesmírně vtipného fejetonisty, komentátora a glosátora - s typicky zamračeným pohledem, železnou disciplínou, pečlivě formulovaným kodexem cti a přísnou dikcí, za níž se ovšem skrývá notná dávka humoru a empatie - dodnes přesahuje hranice tuzemské publicistiky. Co víte, vy dnešní, čím byl Machar? Není dnes takového, žádný básník se mu nevyrovná silou a elánem, se kterými nás popadl a vedl. A žádné dnešní přehodnocování nezmenší to, co Machar byl. Jeho dílo je dějinná událost jako vyhraná bitva v poli. Karel Čapek

Sbírka historické epiky, obrazná podobenství o současnosti, využívající mj. námětů z dějin. Jedna z nejvýznamnějších Macharových sbírek, v níž přináší ohlasy nástupu České moderny, ale i rozčarování z jejího rozpadu. Ozývá se zde kritický pohled na patetické vlastenectví, církev a klerikalismus. Objevuje se, v pozdějších sbírkách rozpracované, hledání paralel mezi současností a historií.

Čtyři knihy sonetů jsou sbírkou původně čtyř samostatných knih psaných v letech 1890 až 1892 a pojmenovaných podle ročních dob. Ve sbírce jsou tyto knihy řazeny nikoli tak, jak jdou roční doby za sebou, ale podle pořadí, v jakém byly psány a vycházely: Letní sonety (1890/1891), Zimní sonety (1891/1892), Jarní sonety (1892/1893) a Podzimní sonety (1892/1894). Stejně jako v celém Macharově díle, se i v této sbírce prolíná subjektivní lyrika s kritikou měšťácké společnosti, lhostejnosti, pokrytectví, falešné morálky i prázdného vlastenectví. Zamýšlí se zde nad soudobým světem moderní civilizace a vyjadřuje pocity mladé generace, pocity zklamání, ale i prosazování individuality, zájmu, aktivity. To vše je pro nás stále aktuální.

Přináší popisy vídeňských osobností a vlastních známých autora i řadu dalších fejetonů.

Básnické dílo J.S.Machara Magdalena 1893 Poprvé zpracováno 1887 6.vydání knihy

Básník a prozaik Josef Svatopluk Machar (1864-1942) dnes už nebývá právě nejčastěji vydávaným autorem. A přece v nejednom ohledu předstihl svou dobu, především svým houževnatým usilováním o zbavování se iluzí o dosavadních hodnotách a poměrech. Platí to i o jeho knize Dva výlety do historie (z roku 1932), z nichž jeden - Z dějin vousu - vyšel poprvé samostatně. Je v něm koncentrován autorův vyzrálý styl s otevřeným antimonarchistickým a antiklerikálním postojem i osobitým ironickým glosováním lidských dějin. Jak říká sám autor, "vous hovořil nejen o svém nositeli, ale i své době. Je dokladem různých proměn módy, názorů o kráse, mužnosti. Byly doby, kdy přiváděl své majitele docela do konfliktů s nařízeními mocných tohoto světa, neboť jeho existence velmi často podléhala tvrdým zákonům..." Samostatné vydání této sondy do světové historie je zde doplněno téměř 130 vyobrazeními. Co možná dnešního čtenáře překvapí, je autorova až neuvěřitelná znalost výtvarných děl od starověku a antiky až po počátky XX. století (Machar za svou fascinující obeznalost nejrůznějšími římskými muzei a galeriemi vděčí především svým třem pobytům v Itálii).

Básnická obžaloba stagnujícího veřejného života Čechů v Rakousko-Uhersku přelomu 19. a 20. století vešla do klasického fondu české literatury. (3. vydání)

Veršované povídky, téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti (žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj). Básníkova matka po denní práci ráda odpočívala na balkoně s dvěma knížkami v rukou, ale nikdo z rodiny je nikdy nečetl ani neprohlížel. Teprve po její smrti si děti dovolily knížky prohlédnout. Byly to Hálkovy Večerní písně a Máchův Máj, ve kterém bylo datum a pod ním křížek...

Básnická sbírka osobní a společenské lyriky, která tematizuje sladkost bytí, přiznání k samotě a smutku, básníkův konflikt s církví, lásku k hudbě a přátelům či obavy ze stáří.

Vyšlo jako XLVII svazek spisů autora, s podtitulem Zapomínání a zapomenutí

2 svazky (202 s. ; 199 s.) 3. vydání psáno v letech 1900-1901

Listy z denníku z let 1903–1905. Básně přemítají nad záhadným Osudem, uměním a literaturou, satirizují dobovou společnost či vykreslují snění při západu slunce, pod hvězdným nebem.

Postřehy a zamyšlení z doby sto let minulé. Že by snad některé psané pro dobu současnou?

Kniha sugestivních vzpomínek a osobních zpovědí významného českého básníka, publicisty a prozaika. Od chlapectví přes studia až do okamžiku nástupu vojenské služby a vydání první knihy veršů. Zajímavý pohled na literární život 80. let 19. stol.

Třetí část pozdějšího cyklu Čtyři knihy sonetů zpracovává formou znělky nejrůznější jarní náměty, zbarvené však vrozeným pesimismem – zachycena je sychravost Popeleční středy, všudypřítomná nuda, bída a nemoci, vystřízlivění z erotiky i marnost přírodních krás.

Kniha obsahuje dvě Macharova díla: Rodina Habsbursko-lotrinská a Z dějin vousů

První svazek cyklu Svědomím věků, čítajícím celkem devět sbírek, v němž se Machar pokusil – tak jako před ním Victor Hugo nebo Jaroslav Vrchlický – vystihnout duchovní vývoj lidstva a atmosféru jednotlivých období. Vrchol lidských dějin spatřuje v antice. Básně z let 1905–1906.

Vyšlo jako XLVII svazek spisů autora, s podtitulem Zapomínání a zapomenutí

Čtyři knihy sonetů jsou sbírkou původně čtyř samostatných knih psaných v letech 1890 až 1892 a pojmenovaných podle ročních dob. Ve sbírce jsou tyto knihy řazeny nikoli tak, jak jdou roční doby za sebou, ale podle pořadí, v jakém byly psány a vycházely: Letní sonety (1890/1891), Zimní sonety (1891/1892), Jarní sonety (1892/1893) a Podzimní sonety.