Martin Foret Libri

V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborníků. Dlouho opomíjený žánr nyní získává pozornost díky publikacím a výstavám, avšak celistvější historický přehled dosud chyběl. Kniha přináší první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v českém a slovenském kulturním prostoru. Nabízí pohled na proměny a tendence, připomíná slavné osobnosti jako Lada, Sekora, Saudek a Němeček, a představuje známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjí ani zapomenuté tvůrce, časopisy a knihy. Důraz je kladen na sledování vývojových linií formálních, žánrových a motivických, včetně komiksové tvorby překladové. Kniha se věnuje také společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dva svazky (I: 1900–1964; II: 1964–2000) jsou doplněny bohatým ilustračním materiálem, detailními rejstříky a medailony domácích komiksových tvůrců. Publikaci připravil autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy.

Po úspěšné publikaci se polovina autorského týmu zaměřila na počátky domácí tradice obrázkového seriálu, sahající do poloviny 19. století, a dosud neprozkoumané oblasti. Kniha se nesnaží stanovit přesné datum či konkrétní dílo jako počátek domácího obrázkového seriálu, ale podrobně mapuje tendence, které vedly k jeho vzniku, a sleduje vlivy, jež toto formování ovlivnily. Pramenný průzkum desítek dobových periodik v češtině a slovenštině na území Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jejich vzájemné vztahy a hranice. Zkoumány byly také vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů na karikaturu, novinovou ilustraci a další „konkurenční“ formy, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu a zahraniční kontext. Publikace je určena zájemcům o domácí obrázkový seriál a vizuální kulturu 19. století, přičemž nahlíží na „komiks před komiksem“ a na práci známých českých výtvarníků jako Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš či Artuš Scheiner. Bohatě ilustrovaný svazek rovněž představuje tvorbu mnoha dnes zapomenutých autorů, kteří se věnovali různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách.

Kniha je věnována studiu populární kultury a jejích příjemců. Nejprve nabízí krátký historický exkurs mapující postupné proměny chápání pojmů masová a populární kultura. Blíže se zaměřuje především na současná publika a jejich pozici potenciálních spolutvůrců mediálních obsahů. Pozornost je věnována i technologiím, které to umožňují (YouTube, Tumblr apod.). Naznačené perspektivy tvoří teoretický rámec, který je východiskem pro kapitoly druhého oddílu, které propojují výchozí kulturálních studia s dalšími oblastmi zájmu, jako jsou studia genderu, sexuality a studia fanouškovství.

Vybrané texty k problematice médií/mediality jsou zvoleny tzv. otevřenou tematizaci. Jádrem sborníku jsou texty vzniklé na základě přednášek, které zazněly na Katedře žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen málo příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami a přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Publikace si klade za cíl přehledně představit různé koncepty a přístupy, jimiž lze komiksové texty novými způsoby číst a analyzovat. Zaměřuje se na vztahy komiksu k různým charakterizačně-stratifikačním systémům v kultuře (komiks jako médium, žánr, umění) a tematizuje komiksovou vícekódovost (obraz a text) či specifické formální prostředky narace a seriality. Samostatné kapitoly se věnují produkčně-prezentačním aspektům (publikační tvar) a participantům (autor, produkce, čtenář) komiksového kulturního pole. Závěrečná kapitola zachycuje historii odborného zkoumání komiksu od jeho počátků až k dnešnímu rozmachu comics studies. Svazek, složený z dvanácti kapitol a drobnějších exkurzů, se nesnaží být kompilačním shrnutím ani komplexní teorií, ale spíše iniciuje diskusi a popisuje charakteristické rysy komiksu z různých perspektiv. Publikace, doplněná o slovníček pojmů a doporučenou literaturu, je určena teoretikům, studentům humanitních oborů a zájemcům o komiks. Rukopis vytvořila trojice autorů z ÚČL AV ČR a FF UP s podporou grantového projektu GA ČR a Ministerstva kultury ČR.

Publikace prezentuje vybrané aktuální otázky médií, kultury a komunikace, a to prostřednictvím dvou typů textů. V první části jsou to rozhovory vedené posluchači oborů Kulturální studia a Mediální studia s hosty interdisciplinárního cyklu přednášek, Miroslavem Marcellim, Peterem Michalovičem, Petrem Marešem, Otakarem Šoltysem, Ladislavem Kesnerem, Michaelou Fišerovou a Danielem Bínou. Druhá část publikace prezentuje výsledky výzkumů, které studenti prováděli pod vedením Štěpána Sedláčka, analytika společnosti Media Tenor. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly srovnávány hlavní zpravodajské relace českých televizí a byly postupně analyzovány prezentace aféry News of the World, hnutí Anonymous a dohody ACTA, londýnských Olympijských her a historicky první přímé volby prezidenta v ČR.