Nezáleželo na tom, kam onoho říjnového dne s dědou jeli. Poslouchali hudbu a cítili přes sklo sluneční paprsky. Ale pak se najednou všechno změnilo. Ozval se hluk tříštícího se skla. Z jasného světla se vynořila temná polekaná tvář Taffy Putnamové a její vyděšené oči hledaly jeho. Obličej podobný duchu se k němu rychle blížil. Sevřel Volant jako záchranný kruh, ale ona se zovu a znovu vracela a ve své nevyslovené hrůze mu sdělovala: Tys to způsobil.
