Martin Veselý Libri

Letecká válka nad severozápadními Čechami (1944-1945) Monografie mapuje průběh letecké války nad severozápadní částí odtrženého československého pohraničí v posledních dvanácti měsících 2. světové války. Existence Sudetenlandische Treibstoffwerke v Záluží u Mostu (dnešní Chemopetrol Litvínov) byla příčinou toho, že tento region postihla letecká válka od května 1944 s plnou intenzitou. Autor v jednotlivých kapitolách přibližuje na podkladě archivních a dalších materiálů aktivitu Spojenců, rezistenci luftwaffe , osudy letců obou stran a vývoj letecké války nad danou oblastí.

Přehled všech vojenských bitev a akcí v okrese Ústí nad Labem v letech 1044-2002. S četnými fotografiemi, plány a kresbami v textu.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Tématem práce je otázka připravenosti tehdejší severozápadní části ústeckého vládního kraje, která byla potencionálně nejohroženější oblastí sudetské župy, na leteckou válku.V souvislosti s tím se zabývá výstavbou, funkcí a strukturou protiletecké ochrany v nacistickém Německu a jejím zaváděním a činností ve sledované oblasti v letech 1939-1945. Přibližuje jednotlivé součásti systému protiletecké ochrany včetně výstavby protileteckých krytů nebo zapojení obyvatel a postoje k ní. Současně v kontextu událostí letecké války nastiňuje její vliv a dopad na sledovanou oblast, potažmo sudetskou župu v letech 1943-1945. (protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945))

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Autor knihy nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.

Příspěvky jsou nejen v češtině, ale také ve slovenštině. Jednotlivé příspěvky mají anglická abstrakta.

Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autorvěnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp. nacistickým Německem a Protektorátem Čechy a Morava, válečným zajatcům, problematice odporu a odboje, nebo vzniku a existenci pobočných koncentračních táborů. Důraz klade na poslední válečný rok, kdy se župa stala terčem spojeneckých náletů a prožila exodus statisíců uprchlíků z východních částí hroutící se Říše, ale přesto deklarovala odhodlání bojovat až do samotného konce. Závěrečné kapitoly jsou věnovány osvobození, následnému období tzv. „divokého odsunu“ a záležitostem organizovaného odsunu sudetských Němců a osidlování pohraničí. Autor ke svému záměru podat ucelený obraz tohoto nelehkého a dynamického období využil více jak 300 dobových fotografií a archivních dokumentů, z nichž mnohé byly publikovány vůbec poprvé.

Sborník příspěvků z konference konané v dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Příspěvky ve sborníku jsou rozčleněny do tří okruhů. První se týká historie pivovaru Velké Březno a osudů Victora Cibicha. Další část je exkurzem do historie pivovarnictví. A třetí část nahlíží na tzv: "pivní každodennost".

Tat kniha je určena především studentům historie. Doplňuje výuku vybranými texty

Monografie přibližuje v kontextu vývoje Říšské župy Sudety příběh hraniční obce Holýšov, kde v roce 1939 vznikla jedna z největších zbrojovek na území odtrženého pohraničí. Založení muniční továrny Metallwerke Holleischen ovlivnilo veškeré dění v obci, která se z ospalé bezvýznamnosti probudila do nových časů. Počet jejích obyvatel vzrostl v průběhu šesti let čtyřnásobně, muniční továrna stahovala pracovní síly z celé Evropy, v obci se objevily tábory pro válečné zajatce a totálně nasazené a v posledním roce války i pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Kvůli nutnosti zajistit bydlení pro další zaměstnance MWH vyrostlo v Holýšově druhé největší sídliště v sudetské župě, které je dodnes pozoruhodným dědictvím válečných let. Mimo těchto záležitostí autor sleduje všední život obyvatel obce, jejich náladu, zásobovací situaci, ale třeba i protileteckou ochranu, neboť Holýšov se na konci války stal cílem leteckých útoků. Dochází k závěru, že vývoj Holýšova na malém prostoru až překvapivě odráží vývoj celé sudetské župy. Kniha obsahuje více než tři stovky fotografií, faksimilií dokumentů, vyobrazení a map.