Vít Kazmar Ordine dei libri (cronologico)

Due famiglie, quella di Joxian e del Txato, sono legate da un’amicizia profonda, cresciute insieme in un paesino vicino a San Sebastián. Le loro mogli, Miren e Bittori, e i loro figli condividono giochi e studi tra gli anni settanta e ottanta. Tuttavia, un evento tragico segna un prima e un dopo nelle loro vite: il Txato, proprietario di un'impresa di trasporti, diventa obiettivo dell'ETA. Dopo aver ricevuto minacce, subisce un attentato mortale. Bittori, incapace di restare nel luogo dove è stato ucciso il marito e dove la sua presenza è sgradita, decide di andarsene. Col passare degli anni, nonostante il dolore e l'ostracismo, Bittori continua a cercare la verità e il perdono, aspirando a una riconciliazione necessaria per tutti. Con la forza della letteratura, l'autore racconta una comunità lacerata, esplorando temi di affetti, amicizie e sentimenti feriti. Il romanzo si inserisce tra i grandi modelli narrativi che pongono l'universo familiare al centro della loro trama, offrendo una riflessione profonda sulle conseguenze della violenza e sulla ricerca di pace.

„Kvůli tomu, že člověk prohraje, ještě nutně nepřestává být hrdinou… Může se stát hrdinou porážky. To je podle mě pro Argentinu klíčové: Argentina je evropskou zemí Latinské Ameriky, zemí předurčenou k velikosti, zemí geograficky nejpříhodněji situovanou, s nejbohatšími přírodními zdroji a s veškerým Božím požehnáním… a je to chudá, žalostná a zapomenutá země třetího světa.“ Tak o své domovině uvažuje významný spisovatel Martín Kohan. Ve směru jeho myšlenek se ubírá monografie věnovaná argentinské literatuře a kultuře posledních tří desetiletí, a jak je patrno už z metafory v názvu knihy, toto hledání provázejí paradoxy. Hrdinství v porážce, snění následované deziluzí, touha po velikosti v marasmu malosti, paměť v boji se zapomněním, typičnost na okraji… Autoři sborníku nabízejí svůj pohled na nejvýraznější témata současné argentinské literatury. Obraz literárního světa je uveden kapitolou o složitém politickém vývoji v Argentině na přelomu tisíciletí a doplněn rozhovory o proměnách nakladatelského trhu, o estetice současné generace a o tématu paměti, souvisejícím s traumatem vojenské diktatury.

Real and fictional characters, most of them are writers, exchange the role of narrator in this polyphonic novel. They recount contradictory versions of the plot, a series of femicides that began with the energy crisis. The central narrator is a psychiatrist who manipulates the accounts of his friend, an author writing a book titled The Night; and his patient, an advertising executive obsessed with understanding the world through word puzzles. This is a political novel about the financial crisis and socio-political division in Venezuela from 2008 to 2010.

Désespéré, Ted McKay est sur le point de se tirer une balle dans le crâne lorsque, le destin s’en mêlant, un visiteur sonne à sa porte. Et insiste. Puis Ted aperçoit sur son bureau, rédigé de sa propre main, un message on ne peut plus explicite : Ouvre la porte. C’est ta dernière chance. Sauf qu’il ne se souvient absolument pas avoir écrit ces mots. Intrigué, il ouvre à l’inconnu, un certain Justin Lynch. Et ce dernier propose à Ted de maquiller son suicide en meurtre, une offre séduisante qui permettrait d’épargner un peu sa femme et ses filles. Mais qui est vraiment ce Lynch ? Et quelles sont ses conditions ? Mise en abîme impressionnante à la logique implacable et véritable labyrinthe psychologique, L’Opossum rose hisse d’entrée de jeu son auteur aux côtés de John Irving et de Stephen King. Federico Axat manipule avec talent et nous offre ici un véritable page-turner. Marc Fernandez, LCI.