Eva Koudelková Ordine dei libri

Soubor pověstí z Liberce a okolí, vycházející po dlouhé odmlce 24 let od předchozího zpracování, zachycuje vypravěčskou tradici tematicky pestré oblasti. Jsou tady sice městská vyprávění z Liberce, ale současně se nad městem tyčí Ještědský hřbet, kterému vládl Ještědský duch, v jehož hájemství se povídaly historky zcela jiné, převážně o všemožných strašidlech v čele s děsivým divokým lovcem. Na Ještěd patřili i trpaslíci, čerti nebo divoženky, do podhůří zase vodníci, rusalky a různí duchové, vracející se na místo své předčasné smrti. A nesmíme zapomenout na loupežníky, ti už sice patřili do světa lidí, ale svými skutky se mu hodně vymykali. V místních chalupách žili a pracovali obyčejní lidé se svými běžnými starostmi, kteří si po večerech vyprávěli příběhy, v nichž se všechny zvláštnosti tohoto neobyčejného kraje odrážely. Výběr z nich přinášíme v této knize, již jsme připravili v roce 25. výročí existence našeho nakladatelství.

Knihou o řece Úpě navazujeme na podobně pojatý svazek věnovaný Metuji. Sledujeme v ní tok řeky od pramene až po ústí do Labe a cestou si všímáme mnoha zajímavostí, jež se vyskytují jak na samotné řece, tak především v blízkém sousedství, vymezeném množstvím jejích přítoků.

Cílem této knihy je upozornit na téma z naší historie, jež je v posledních desetiletích naší historiografií spíše opomíjené, a tudíž v širším povědomí nepříliš známé. Avšak i pro ty, kdo o situaci v Sudetech kolem Mnichova něco vědí, jsou události s ní spojené nejasné a obestřené množstvím dohadů. Proč se zaměřujeme právě na Broumovsko, je snadno vysvětlitelné: ve skromném počtu novodobých titulů, které na toto téma vyšly, mu bylo vždy věnováno nejméně prostoru. Naše knížka se snaží zodpovědět dvě zásadní otázky: co se stalo a proč se to stalo. Na první z nich odpovídají očití svědci, ti, kteří byli u toho, jakkoliv jsou jejich svědectví čistě osobní a často emotivní. Avšak v síle jejich prožitku událostí, na něž vzpomínají, spočívá největší hodnota této knihy, bez ohledu na objektivní správnost toho, o čem mluví nebo píší. Na otázku proč se to stalo, hledají odpověď komentáře, čerpající z dostupné literatury. Ty naopak usilují o věcnost, ovšem jen v té míře, jak je to u knihy nikoliv jednoho autora, ale autorského kolektivu vůbec možné. Každopádně: tato kniha nechce soudit, snaží se jen zaplnit prázdné místo v obraze, jaký si vytváříme o našich dějinách. Texty doprovází bohatý obrazový materiál, v mnoha případech objevný a výmluvný.

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel Jablonecka, jež byly od časů „zázračného doktora Jizerských hor“ o této postavě napsány. Doplňuje je i několik textů českých. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože díky němu je dobře patrné, jak se v průběhu doby pohled na postavu doktora Kittela proměňoval. Z textů vyzařuje atmosféra zdejšího kraje na jazykovém rozhraní, tedy to, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Ozřejmují, jak se tradice českých a německých obyvatel vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Čtenář v knize nenajde jen adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, vysvětlivek, soupisu literatury o doktoru Kittelovi a dalších textů. Z německých pramenů přeložila Kateřina Šidlofová, ilustroval Petr Korunka.

Záměrem této knihy je přiblížit řeku Metuji, páteř kladského pomezí a přilehlých oblastí. Autoři v ní sledují řeku od jejího pramene v oblasti Adršpachu až po soutok s Labem v Jaroměři, nepojímají ji však izolovaně, ale jako nedílnou součást krajiny, jíž protéká. Ta je charakteristická svou pestrostí a rozmanitostí, najdeme v ní kromě různorodých přírodních krás také cenné památky sakrální a lidové architektury, historická města, zámecké stavby i hradní zříceniny, ale také mlýny, jež k vodním tokům odjakživa nedílně patřily. Metuji obohacují na její cestě četné přítoky, jež kniha sleduje stejně jako řeku, do níž se vlévají. Naše kniha není vlastivěda ani průvodce, je to pozvánka na svébytný výlet za krásami krajiny, jež se označuje jako Pometují. A protože k výletům patří také fotografie, které mají umocnit dojem, najde jich zvídavý výletník v naší knize přes čtyři stovky.

Kniha se zabývá osobností preceptora, vlastence, hudebníka, písmáka a všeuměla z Pasek nad Jizerou Věnceslava Metelky (1807–1867), jehož dvoje kulatiny si v letošním roce připomínáme. V první části, plnící roli úvodu ke knize, jejímž autorem je Jaromír Jech, je Metelkova osobnost zasazena do širšího kontextu lokálních písmáků a vypravěčů. V části druhé se její autorka Eva Koudelková zabývá jubilantovým zevrubným životopisem a jeho hudebními, divadelními, a především literárními tvůrčími počiny. Závěr knihy tvoří rozsáhlá textová příloha, obsahující převážně texty z pera V. Metelky. Celou edici doprovází množství fotografií, ilustrací a reprodukcí autorových rukopisů.

Kniha zachycuje životní příběhy dvacítky kladských Čechů a vzpomínky na jejich dětství a rané mládí v části Kladska, zvané Český koutek. Ve většině případů se jedná o autentické záznamy vyprávění pamětníků, jejichž výpovědi jsou přepsány tak, aby zachycovaly typickou nářeční mluvu, ale zároveň byly srozumitelné i čtenářům odjinud. Vyprávění mají nenahraditelnou dokumentární hodnotu, protože přibližují Český koutek očima těch, kdo byli přímo v centru dění. Z jejich vzpomínek se čtenář dozví mnohé nejen o každodenním životě obyvatel Českého koutku, ale i o událostech na konci války nebo těsně po ní. Svou „kladskou“ tematikou tato kniha navazuje na předchozí tituly Nakladatelství Bor, Čtení o Českém koutku a Výpravy do Českého koutku, a stejně jako v nich, i zde čtenář najde množství dobových i současných fotografií a dalších obrazových dokumentů.

Kniha vychází ze souboru pověstí Nové Město a okolí v pověstech a vyprávěních, vydané v roce 2004 Městskou knihovnou v Novém Městě nad Metují. Oproti původní edici však došlo k mnoha změnám, především ve složení zařazených textů. Přibylo velké množství nových, jiné naopak byly vyřazeny, protože se kryly se soubory pověstí z Dobrušska a Orlických hor, které byly od roku 2004 vydány. Pověsti v knize jsou řazeny do třech oddílů podle oblastí, kam jsou zasazeny svým dějem. První z oddílů je věnován vyprávěním o Novém Městě, Krčíně a Výrově; ve druhém najdou zájemci historky o Novém Hrádku a Frymburku; třetí, nejrozsáhlejší, obsahuje pověsti z okolní krajiny vymezené zhruba hranicemi obcí seskupených ve Sdružení obcí regionu Novoměstska. Součástí knihy je rozsáhlá příloha, obsahující historický, geografický, etnografický a folkloristický komentář, místní rejstřík, soupis veškeré literatury a také slovníček neznámých slov. Knihu ilustrovala Klára Novotná Mičíková.