Roman Cardal Libri

Existují správné a nesprávné názory? V postmoderní době je odpověď jasná: ne, názory a postoje jsou pouze odlišné. Mnozí lidé takto uvažují, avšak takové myšlení by mělo mít jiné označení než myšlení – například pragmatické přizpůsobení normám korektnosti. Skutečné myšlení je o zkoumání a kritickém přístupu k otázkám pravdy a dobra. Odmítání rozlišování mezi pravdou a omylem, dobrem a zlem je prezentováno jako jediné správné řešení, což vyvolává pochybnosti. Snaha odstranit pravdu a dobro z našich životů, zatímco jsou označovány za zdroje nenávisti, pramení z odporu vůči přirozenému řádu. Tato strategie se maskuje za humanistickou agendu, která se tajně opírá o atraktivitu těchto kvalit lidského myšlení. Pranýřovaná pravda a dobro se převlékají do hávu korektnosti a dobové přijatelnosti. Ti, kdo se snaží o korekci myšlení, vytvořili sofistikovanou past, do níž lákají na úspěch a uznání, a mnozí obětují skutečnou svobodu myšlení. Tato kniha vyjadřuje odpor k tyranii korektnosti a nabízí konkrétní návod, jak získat myšlenkovou imunitu vůči mainstreamovým ideovým šablonám a destruktivnímu vlivu levicově-liberálních ideologů.

PLATÓNOVA ÚSTAVA: Jak číst Platóna, Platónův postoj k psané a ústně sdílené filosofii, Platónův vztah k politice, Ústava není běžný traktát politické filosofie, Požadavek spravedlnosti v lidském životě, První pokusy o vymezení spravedlnosti, O původu státu, Lidská moc a její hranice, Zásady pro výchovu strážců, Ústavní složky spravedlivé obce, Spravedlnost jednotlivého člověka, Přirozená rovnost mužů a žen, Politika a filosofie, Politika a dobro. ARISTOTELOVA POLITIKA: Širší souvislosti Aristotelova politického myšlení, Původ státu, Přirozené komponenty politického společenství, Kritika Platónových názorů, Rozdílné formy státního zřízení, Dobrý občan a dobrý člověk. MACHIAVELLIHO VLADAŘ: Principiální pozadí Machiavelliho myšlení, Zásady úspěšné vlády, Hodnota poselství Machiavelliho Vladaře. HOBBESŮV LEVIATAN: Teoretické předpoklady Hobbesovy teze, Věda o státu jako prostředek vykoupení člověka z jeho přirozeného stavu, Hodnocení Hobbesovy teorie státu a celkové shrnutí tématu.

Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.

Obsah této knihy se zrodil v rámci projektu inovace výuky filosofie na středních školách. Její autoři vycházeli z přesvědčení, že malý zájem o filosofii závisí také na způsobu, jakým je filosofie ve školách předkládána. Proto přišli s pokusem o jinou formu zpřístupnění náročného filosofického tématu. Kniha je zamýšlena jako první seznamování s důležitými otázkami filosofie. Obsahuje vybrané soubory problémů z různých filosofických disciplín. Autoři ve svém přístupu upřednostňují samotné filosofické problémy před systematickým výkladem faktů z dějin filosofie. Zvou tím čtenáře k aktivní účasti na promýšlení předložených problémů. Ti se tak od počátečního kontaktu s filosofií mohou místo biflování nesrozumitelností učit filosofovat. Celá kniha je nesena jistou nedůvěrou k dnes až příliš zaběhnutým názorům; podněcuje k jejich prověřování. Kdo se jim naopak s důvěrou a s evolučním předsudkem v zádech otevírá, riskuje mnohé. Třeba to, že se snadno stane objektem ideologických manipulací, že svůj život založí na falešných představách o světě a o člověku, že se díky tomu mine se svým přirozeným životním určením a že bude třeba v dobré víře sloužit pseudo-humanitním ideálům. To všechno jsou reálné možnosti i v civilizovaných společnostech vyspělých demokracií, jejichž občané žijí převážně v domnění, že se podílejí na dosud největším rozkvětu humanity.

V listopadu 1989 panovala euforie, která trvala dlouho. Společenská situace se změnila, a bylo možné diskutovat o tématech jako politika či náboženství způsobem, který byl předtím nemyslitelný. Marxisticko-leninský pohled na svět byl kritizován, ignorován a zesměšňován bez obav z postihu. S nadějí jsme hleděli do post-ideologické budoucnosti. Po 30 letech však opět čelíme vynucování jediného správného názoru a šikaně odpůrců levicově-liberální ideologie. Mnozí si uvědomují, že se stali obětí podvodu, ale nevidí, že jejich myšlení, ovlivněné těmito schématy, souzní s přesvědčením těch, kteří formují současné dění. Je důležité uniknout z ideologických pastí, které se maskují jako vědecká racionalita a nový humanismus. Je třeba klást otázky, které jsou na oficiálním fóru zakázané. Tento soubor dialogů provádí čtenáře do oblastí, kde pravda není nahrazena politickou korektností a argumentace není umlčována nenávistným křikem aktivistů.

Kniha pojednává o vztahu Platónovy filosofie a medicíny.

Kniha Romana Cardala Identita a diference je určena všem, kdo se chtějí hlubším způsobem seznámit se základními problémy ontologie. Přístup autora je inspirován aristotelsko-tomistickou tradicí, avšak nejde o její pasivní reprodukci. Problémy jsou uchopeny s kritickým nasazením a v řadě ohledů dochází k výraznému odklonu od řešení vypracovaných v rámci uvedené tradice. Těžiště knihy leží v pojednání o transcendentálních určeních jsoucna, která v mnohých spisech současných realistických filosofů budí jen okrajovou pozornost. Ontologie je na stranách knihy představena jako teoreticky atraktivní, aktuální a nepostradatelná; filosofická disciplína, ohledně níž panují i u odborné veřejnosti nezdravé předsudky. Cardalova obsáhlá studie chce být příspěvkem pro oživení ontologické diskuze, která je v českých poměrech bohužel stále omezena na velmi úzké kruhy specialistů.

Problém existence Boha je v moderní filozofii řešen často protikladnými způsoby. V dějinném vývoji převládly myšlenkové směry, které se zásadním způsobem odklánějí od řešení vypracovaných klasickými metafyziky, jako byli Aristoteles a Tomáš Akvinský. Autor knihy se proto snaží cestou kritiky vybraných pokusů o zdnešnění problému Boha poodkrýt aktuálnost klasických teodicejních řešení, která se v moderním myšlení stala terčem neoprávněné kritiky.

V liberální interpretaci se dějiny jeví jako proces osvobozování člověka od toho, co se z různých příčin stavělo do cesty jeho plného rozvoje. V tomto pohledu se zvláštním způsobem vyzdvihuje tzv. moderní racionalita, která člověka vymanila z pout náboženství a všeho iracionálního balastu, kterým ho tíha staré tradice po celá staletí zotročovala. V určitém momentě se však začalo ukazovat, že původní osvícenský optimismus nebyl ničím jiným než další verzí sebeklamu nespokojeného člověka. Nesporný pokrok, který s sebou moderní doba přinesla, má bohužel i velmi stinné stránky. Dynamika osvobozování dnes dospěla tak daleko, že stroje, vlastní plod moderní technické racionality, za člověka nekonají už jen obtížnou fyzickou práci, ale začínají přebírat i jeho myšlení. Můžeme tuto naši specificky lidskou činnost delegovat na někoho jiného od nás či dokonce na něco jiného od nás? To už s procesem osvobozování nemá nic společného, a naopak se zdá, že se tím vstupuje do éry finální dekonstrukce člověka. Kdo na své vlastní myšlení nehodlá rezignovat přizpůsobováním se současným trendům stále více ovládaných umělou inteligencí, má při četbě této knihy příležitost k něčemu mnohem blahodárnějšímu: ke kritickému posílení své inteligence přirozené.