Juraj Horváth Libri

Věděli jste, že se na podzim mění čas kvůli krádeži hodinové ručičky? A že se vše stalo na jednom českém nádraží? Vypravte se s osmiletou Lenkou a hodinářem Weissem zmizelé ručičce na stopu. Držitel Ceny Jiřího Ortena Vratislav Maňák nabízí jeden z prvních českých příspěvků k žánru steampunk, který znáte například od režiséra Tima Burtona.

With the same wit and perception that distinguished his charming books on London, New York, and San Francisco, here this famous Czech painter presents his impressions of Paris in This Is Paris, first published in 1959 and now updated for the 21st century.  We see its famous buildings, its beautiful gardens, the museums, the sidewalk cafes, and the people who live there -- artists, the concierges, the flower girls, and even the thousands of cats. Take a tour along the banks of the Seine, or through the galleries of the Louvre, or to the top of the Eiffel Tower.  Elegant, vivid pictures of one of the most beautiful cities in the world, This is Paris!

Autorskou knihu Chrudoše Valouška nelze přehlédnout. Je výrazná autorským rukopisem výtvarníka i vlastním obsahem. Přináší soubor lidových přísloví - "Co na srdci, to na jazyku." - i moderních rčení - "Stará láska nerezaví." Poukazem na doslovný popis těchto lidových "mouder" nutí čtenáře přemýšlet o významu sdělení, příběhu, který se za jednou větou skrývá, a navíc často nabízí svou vlastní neotřelou a současnou parafrázi přísloví.Výběrem slovních spojení i způsobem zpracování vytvořil Chrudoš Valoušek dílo vpravdě mezigenerační. Malé čtenáře poučí, velké spíše pobaví. V každém případě je to kniha, u které se může sesednout celá rodina - a lidová slovesnost v tu chvíli ožije do současných poměrů. Pozitivní vliv na dětského čtenáře netřeba asi příliš zdůrazňovat.

Správná pohádka má mít tři vlastnosti: poezii, moudrost a vtip. A má se líbit jak dětem, tak dospělým. Pohádky Sylvy Fischerové takové jsou: odehrávají se v různých zemích světa, ze kterých taky původně pocházejí, ale jsou mezi nimi i pohádky čerstvě vymyšlené. Vystupují v nich králové a knížata stejně jako japonský broskevníček Momotaró a Rom Dežo z Dolní Terchové – a vedle nich strašliví Tlamachové, kteří jedí jehličí a salát z červů, anebo Chlebovka a Rohlikovka, se kterými rozmlouvá Konvice Kočka. Odehrávají se tu leckdy věci děsivé – je to vůbec pro děti? není to pro děti? –, ale pro dobré to dobře dopadne (kdo je ovšem dobrý?). Svérázný humor a jedinečná fantazie: to jsou hlavní znaky pohádek této knihy. A tak, milé děti a rodiče, čtěte! Protože jestli něco pohádky nesnášejí, tak když je někdo nepovídá a nečte. To pohádky nikdy nikomu neodpustí – a konce jsou strašné, jak je popsáno v této knize... V Egbérii nic není tak, jak jste na to zvyklí. Ale ani se nedá říct, že by tam všecko bylo naopak. V Egbérii je totiž všechno každou chvíli jinak. Ale zase ne úplně jinak. A jindy to vypadá stejně jako předevčírem. Například pět plus pět rovná se v Egbérii šestnáct; ale jindy dvacet jedna. A pozítří třeba mínus osmnáct, jenže to nikdo nedokáže předpovědět.

Kniha obsahuje především bajky, kterým nechybí vtip, nápad a samozřejmě ponaučení. Děti se zde setkají s marnivou stonožkou, beruškou, co ztratila tečku či žíznivým vodníkem. Také se např. dozvědí, proč se kos nesměje, kdo přemůže hroznýše nebo kde se vzaly stíny. Ale jak už to u bajek bývá, vystupují v nich sice zvířátka, ale jsou o nás lidech. A tak ať jsme malí či dospělí, nebojme se přečíst si něco o nás, zasmát se sami sobě a hlavně poučit se! Pohádky doprovázeny pěknými ilustracemi J. Horvátha. Soubor velmi zdařilých bajek a "nebajek", které přinášejí dětem zábavu, humor, ale i ponaučení. Vhodné pro děti od osmi let.

Sešit linorytových zvířátek s říkadly, které všichni známe, jen krapet jinak. Myška, lev nebo tučňák ve vtipném pojetí výtvarníka Chrudoše Valouška. Graficky upravil a smíchal Juraj Horváth, texty k obrázkům sestavila Tereza Horváthová.

V malé, lehce zašlé botanické zahradě uprostřed města žije Johanka se svou temperamentní maminkou – správkyní a uklízečkou Geržovkou a Matyáš, syn věčně rozmrzelého zahradníka Kytky. Jednoho dne se začnou dít věci: Johanka dostane facku a spustí se jí krev z nosu, do přístavu dorazí slavný cestovatel, Matyáš přilepí stěžeň k trupu lodi, kdosi rozhodne, že botanická zahrada musí ustoupit krásné moderní čtvrti, a nad městem se zvolna kupí mraky… Kde je modrý tygr a proč vlastně přišel? Kde bydlí Saň, která fackuje děti? Promluví Kytka ještě někdy na Geržovku? A kdo je ve skutečnosti starosta? Dějí se v botanické zahradě zázraky? A podaří se zahradu zachránit? Může se sen změnit ve skutečnost? Napínavý a trochu legrační příběh o jinakosti, přátelství, nesplněných přáních a malých i velkých snech, které mohou měnit řád věcí… V roce 2011 byl Modrý tygr zfilmován Petrem Oukropcem, kniha také vyšla v Japonsku.

12 let Baobabu — 12 sešitků, 12 klasických evropských pohádek vyprávěných obrazem na 16 stranách 12 výtvarníky Baobabu v 1 krabičce. 12 pohádek = 12 autorských bilderbuchů = 12 malých sešitků do malých ručiček, především k prohlížení, ale také ke čtení, domýšlení a vyprávění. Od klasického komiksového převyprávění Alžběty Skálové (Jak stařeček měnil až vyměnil) a Dagmar Urbánkové (O chytrém šibalovi), přes fantastické karetní kresby Juraje Horvátha (Dlouhý, Široký a Bystrozraký), přímočarou linorytovou taškařici Chrudoše Valouška (O řepě), spontánní malby Terezy Říčanové (Pták Ohnivák a vlk Šedivák) i chytře popové Radany Přenosilové (Tři malá prasátka), dekorativní koláž Michaely Kukovičové (O perníkové chaloupce), vtipnou sprejovanou zkratku Dory Dutkové (O koblížkovi), hravé symbolické vyprávění Evy Macekové (Červená Karkulka), důvtipné šablony Petra Šmalce (O Smolíčkovi) po vyšívaný „naivismus“ Evy Volfové (Šípková Růženka), či poetické „mrázkovské“ malování Darji Čančíkové (Liška a myška)...

Moscow in the 1930s is the consummate symbol of the Soviet paradise, a fairy-tale capital where, in Stalin's words, "life has become better, life has become merrier". In Happy Moscow Platonov exposes the gulf between this premature triumphal­ism and the harsh reality of low living standards and even lower expectations. For in Stalin's ideal city there is no longer a place for those who do not fit the bright, shining image of the new men and women of the future. The heroine, Moscow Chestnova, is an Everywoman, both virgin and whore, who flits from man to man, fascinated by the brave new world supposedly taking shape around her. In a variety of styles ranging from the grotesque, to the sentimental and the absurd, Platonov lays bare the ways in which language itself has been debased, even borrowing slogans from Stalin's own speeches for comic effect.In an age of spin doctors and soundbites, this anarchic satire has as much resonance as ever.