Jitka Měřínská Libri

Publikace „Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého“ obsahuje systematicky uspořádané ukázky knižních ilustrací Jana Zrzavého v kontextu s příslušnými literárními texty včetně stručných informací o literátech a ilustrovaných knihách. Knížka je tematicky strukturována do devíti celků dle specifických rysů Zrzavého knižních ilustrací. Jednotící myšlenkou je duchovnost Zrzavého umělecké tvorby jako takové, tedy i duchovnost převážné části jeho tvorby ilustrační. Bohatě ilustrovaná publikace je pojata tak, aby přiblížila osobnost Jana Zrzavého a specifika jeho ilustrační tvorby z pohledu běžného čtenáře.

Publikace Jan Zrzavý a Benátky se po rozebrání prvního vydání z roku 2010 a dotisku z roku 2011 dočkala druhého, rozšířeného vydání, v němž je uveden kompletní soubor 25 obrazů, které Jan Zrzavý daroval benátským kapucínům. Tato knížka je výslednicí mé cesty, která začala studiem korespondence Jana Zrzavého v Knihovně Národního muzea v Praze a za pomoci mých italských přátel – prof. E. Bucciola a prof. G. B. Buciola – byla dovršena návštěvou kapucínského kláštera v Benátkách.

Bohatě ilustrovaná publikace obsahuje vzpomínky některých malířových příbuzných, přátel a známých. Rovněž byly použity dokumenty a informace poskytnuté Společností Jana Zrzavého, Spolkem přátel Krucemburku, kapucínským klášterem v Benátkách a Knihovnou Národního muzea v Praze. O životě a díle Jana Zrzavého v jednotlivých kapitolách promlouvají jeho příbuzní (Věnceslava Truhlářová, akademická malířka Venda Truhlářová a akademická malířka Vendula Císařovská), jeho přátelé a známí (akademický sochař Bohumír Koubek, fotogtraf Václav Chochola, Marie Nohová z Okrouhlice, fotograf Jaroslav Krejčí, benátští kapucíni) a také jedna z malířových ošetřovatelek (Edita Kratochvílová), která dle umělcova přání byla u něj v poslední chvíli jeho života. Kniha poskytuje vhled do Mistrova života od jeho dětství až po stáří. Vedle regionálních zajímavostí, vztahujících se ponejvíce k malířově rodné Vysočině, jsou tu uvedeny pozoruhodné skutečnosti o umělcových pobytech v Benátkách. Kniha je pojata tak, aby přiblížila čtenářům osobnost i dílo Jana Zrzavého z pohledu prostého lidství. Kniha získala při svém prvním vydání hlas v anketě Lidových novin "Kniha roku 2006".

Jako příslušníci mocnářství Rakouska-Uherska museli na frontu rukovat také Češi a Moravané. Rozjásaní vojáci se nadšeně hrnuli do zákopů na trestnou výpravu, dát Srbům za vyučenou, hrnuli se do válečné vřavy umírat „za císaře pána a jeho rodinu“. Z okének železničních vagonů pokřikovali na uslzené ženy, stojící na peronu: „Do Vánoc jsme zpátky doma!“ Avšak zapomněli upřesnit do kterých Vánoc, tedy pokud budou mít to štěstí a přežijí. Vincenc Vicherek, drvoštěp a pytlák, byl odvelen do zákopů Velké války v italských Dolomitech. V krvavých bojích mnohokrát málem přišel o život. Po ostrých bojích byl považován za nekompromisního zabijáka. Během poslední válečné zimy při dělostřeleckém nepřátelském přepadu vysoko v horách ho smetla sněhová lavina a byl prohlášen za nezvěstného. Z bílého pekla se mu však podařilo uniknout a tajně se vrátil domů do Beskyd. Nečekané drama však mezitím zničilo jeho rodinu a ti, kteří je zavinili, usilovali také o jeho likvidaci. Po předčasném návratu domů ho jako vojenského zběha čekalo zase jen pronásledování, které ho nakonec přimělo emigrovat do Ameriky…