Vít Smetana Libri

The book In the Shadow of Munich. British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938 to 1942) analyses the varying attitudes and gradual change of British policy towards Czechoslovakia in the period from the Munich Conference in September 1938 to August 1942 when the British government proclaimed the Munich Agreement as dead and thus having no influence whatsoever on the future territorial settlement. The key focus of this work lies in the influence of 'Munich' upon the British political scene and upon the resulting British policy towards Czechoslovakia in the Central European context and also in the repercussions of Munich in negotiations with the Czechoslovak exile representatives. The book is a result of many years of the author?s research conducted primarily in the British and the Czech archives as well as his reflection of numerous documentary editions, diaries, memoirs and secondary sources. It aims to dispel frequent myths and stereotypes that have so far influenced the Czech and partly also Anglo-Saxon historiography in their interpretations of British attitudes towards Czechoslovakia immediately before and during the Second World War.

The Cold War began in Europe in the mid-1940s and ended there in 1989. Notions of a “global Cold War” are useful in describing the wide impact and scope of the East-West divide after World War II, but first and foremost the Cold War was about the standoff in Europe. The Soviet Union established a sphere of influence in Eastern Europe in the mid-1940s that later became institutionalized in the Warsaw Pact, an organization that was offset by the North Atlantic Treaty Organization (NATO) led by the United States. The fundamental division of Europe persisted for forty years, coming to an end only when Soviet hegemony in Eastern Europe dissolved. Imposing, Maintaining, and Tearing Open the Iron The Cold War and East-Central Europe, 1945–1989, edited by Mark Kramer and Vít Smetana, consists of cutting-edge essays by distinguished experts who discuss the Cold War in Europe from beginning to end, with a particular focus on the countries that were behind the iron curtain. The contributors take account of structural conditions that helped generate the Cold War schism in Europe, but they also ascribe agency to local actors as well as to the superpowers. The chapters dealing with the end of the Cold War in Europe explain not only why it ended but also why the events leading to that outcome occurred almost entirely peacefully.

Dějiny druhé světové války jsou i dnes, po více než šedesáti letech od jejího konce, stále žádaným a vyhledávaným tématem. Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí. Autoři se soustředili především na rovinu mezinárodně-politickou, tedy na objasnění složitosti zápasu o obnovení a mezinárodní uznání republiky v původních hranicích, a dále na rovinu vojenskou, kdy popisují nejen průběh bojů na československém území, ale podávají i obecný nástin vojenských operací v daném období. Ve dvou dílech autoři shrnují politický a vojenský vývoj československé otázky od počátku války, popisují proměny vztahu velmocí k exilové reprezentaci a především politické okolnosti, které vedly k začlenění Československa do sovětské sféry vlivu.

Dvoudílná publikace vznikla na základě souboru studií vypracovaných v rámci grantového projektu GA ČR 402/02/1154 „Osvobození Československa“ řešitelským týmem pod vedením Jaroslava Hrbka. Cílem práce bylo zařadit fenomén osvobození Československa do širokých souvislostí dějin 2. světové války, otevřít mnohé dosud neuspokojivě objasněné problémy a pokusit se je věcně a co nejpřesněji analyzovat. Autoři zaměřují svou pozornost na dva základní okruhy. Prvním z nich je zahraničně politické úsilí čs. exilové reprezentace o své mezinárodní uznání, o znovuobnovení, osvobození a poválečné zajištění čs. státu. Sleduje vztahy čs. exilu s klíčovými mocnostmi protihitlerovské koalice a vývoj jejich nazírání na československou otázku. Druhým zkoumaným okruhem je vojenská problematika, tedy přímý průběh osvobozování čs. území v kontextu operací v evropském měřítku. Práce rozebírá změny strategické situace na evropském válčišti v letech 1944 – 1945, podává nástin spojeneckých tažení v tomto období a podrobný rozbor bojů na území Československa; zabývá se otázkami koncepcí a průběhu povstání v okupovaných zemích, detailně pak těmito událostmi na Slovensku a v českých zemí.

Podtitul: Československo před bouří Sedm autorů kolektivní monografie se zabývá výsledky voleb, které významně předznamenaly události února 1948. Podrobně analyzují situaci v Čechách i na Slovensku, věnují se případu Heleny Koželuhové a sledují mezinárodní ohlasy jejich politického dopadu. Doplněno archivními a obrazovými materiály.

Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.

Velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války. Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené. Tyto epizody z období narůstajícího mezinárodního napětí jsou zasazeny do širšího kontextu politiky velmocí vůči regionu. Na základě mnohaletého výzkumu v řadě archivů několika zemí nalézá autor racionální vysvětlení pro konkrétní britské či americké kroky, s nimiž se soudobá česká publicistika tak snadno a rychle vyrovnává slovy „appeasement“ či „sféry vlivu“. Naopak poukazuje na aktivní československou úlohu v procesu vytváření budoucího sovětského bloku.

Dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem: 1938, 1948, 1968. Měly alternativu? Co a také kdy bylo třeba učinit, aby vývoj nabral odlišný kurs? T. G. Masaryk během svého pobytu v Rusku v roce 1917 několikrát stanul tváří v tvář smrti, odsun Němců mohl být v roce 1946 zastaven v půli, komunistické vedení zvažovalo v listopadu 1989 vyslání milicionářů i tanků proti demonstrantům... Jakými stezkami by se ubíral příští běh dějin? Země opakovaně stanula na důležitých křižovatkách, z nichž vedlo vícero možných cest. Autoři hodnotí možnosti alternativního vývoje, přičemž se opírají o širokou škálu pramenů, jež místy doplňují logickou úvahou či historickou analogií. Načrtávají kontury historických událostí, které se sice nestaly - ale bylo k nim velmi blízko. První vydání.

Poutavé vylíčení myšlení a jednání prezidenta J. F. Kennedyho a celé americké vlády během říjnové karibské krize v podání prezidentova bratra Roberta. Publikace je sestavena na základě deníkových záznamů a zachycuje období od 16. října, kdy byly ve Washingtonu odhaleny nezvratné důkazy o rozmístění ruských jaderných raket na Kubě, do 28.října, kdy přišla zpráva o Chruščovově souhlasu s americkými podmínkami.