Michal Giboda Libri

Tropický parazitolog Michal Giboda byl v letech 1983 a 1984 pracovníkem české nemocnice v kambodžském městě Takeo. Zemi těsně předtím opustili vojáci Rudých Khmérů a celá Kambodža se pomalu probírala z několikaleté noční můry polpotovského totalitního režimu, který za sebou zanechal miliony mrtvých. Kniha vychází z Gibodova deníku, který si psal během svého ročního působení. Je syrovým, velmi autentickým svědectvím o práci člověka v tropických podmínkách v zemi zdevastované válkou a plné strachu, ale i nadějí. Popisuje jak exotickou každodennost života nemocnice a české mise, tak osudy různých lidí, s nimiž se setkal, a vůbec celé Kambodže. Knihou prochází červená nit autorovy sebereflexe toho, co s člověkem dělá rok v extrémních podmínkách služby. Kniha je tak nejen unikátním příspěvkem k poznání jihovýchodní Asie a k dějinám tamního českého působení, ale také inspirujícím čtením pro všechny lékaře, dobrovolníky a jiné, kteří se sami vydávají do exotických končin a netuší, s čím vším mohou být konfrontováni.

Sborník příspěvků o vztahu současné vědy a umění, jejich vzájemném prolínání i odlišnostech. Obsahuje zamyšlení předních českých vědeckých pracovníků, vysokoškolských pedagogů a odborníků různých specializací.

Kniha je souborem nejzajímavějších rozhovorů s lidmi, ať již s umělci, vědci, pedagogy či spisovateli s často svéráznou filozofií a životním postojem, které mohli čtenáři slyšet na Veřejných debatách v jihočeské metropoli, pořádaných právě tímto občanským sdružením. Na otázky postupně odpovídali takové osobnosti, jako jsou Milan Knížák, Bořek Šípek, Karel Hvížďala, Petr Vopěnka, Boris Cvek, Vladimír Kokolia, Cyril Höschl, Zdeněk Lukeš, Jindřich Štreit a Robin Šóen Heřman.