Bernard Guenée Libri

Dva přední francouzští historici-medievalisté v knize shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Kolem roku 1275 dokončil Primat, mnich v Saint-Denis, historii Francouzského království ve francouzštině. Jeho Román o králích se jako součást Velkých francouzských kronik stal na dlouhou dobu základním kamenem „národních“ dějin Francie. Na čí popud svoje dílo vytvořil? Najdeme zde jeho vlastní myšlenky, nebo jen tlumočil názory zadavatele? Nakolik byl středověký kompilátor a překladatel autorem a historikem v dnešním slova smyslu? Tato kniha měla být završením celoživotního bádání o středověkém dějepisectví a kronikářské tvorbě Bernarda Guenéeho (1927–2010), který však při její finalizaci zemřel. Po jeho smrti se nedokončeného rukopisu ujal jeho žák Jean-Marie Moeglin a knihu o šest let později dovedl k vydání.