Martin Hapla Libri

Z praktického hlediska jsou lidská práva velmi úspěšný koncept. Stojí v centru diskuzí právníků, politiků i novinářů. V oblasti teorie však zůstávají zdrojem pochybností. Vyvolává je zejména otázka, jakými důvody jsou ospravedlněna. Odpověď na ni hledá tato kniha v jejich propojení s utilitaristickou etikou. Jakkoliv bývá toto spojení někdy vnímáno jako kontroverzní, usiloval o něj již John Stuart Mill a dodnes je předmětem živých debat. Ty jsou v knize zasazeny do širšího rámce lidskoprávní teorie a s ní spojených problémů. Kniha tak čtenáře seznamuje nejen se samotným utilitarismem a různými způsoby, jak může být aplikován v této oblasti, ale poskytuje mu i reprezentativní přehled a kritický rozbor v současnosti nejvíce diskutovaných přístupů k justifikaci lidských práv. Představuje tak v dnešní době nejkomplexnější pojednání o jejich filozofických kontextech na našem knižním trhu.

Proč má smysl zabývat se právnickou etikou? Odpověď na tuto základní otázku je předmluvou k učebnici, kterou sepsal kolektiv šesti autorů – akademiků i praktiků. Profesní etika je stále ještě nedostatečně zastoupenou oblastí vzdělávání právníků. Tato kniha autorů působících napříč právnickými fakultami a profesemi je první ucelenou učebnicí o tomto oboru zohledňující české reálie a českou právní úpravu. Ač je určena primárně studentům, je zároveň spíše pozvánkou k přemýšlení a dialogu než zjevovanou pravdou. V tom ohledu je zajímavá nejen pro ně, ale i pro matadory právnických profesí, kteří se již s velkým množstvím morálních dilemat během své kariéry setkali a mohou je dát do kontrastu s úvahami, které kniha přináší. Pár slov z předmluvy ke knize Výuka profesní etiky se u nás dříve opírala o povšechné moralizování s tím, že se lidé mají chovat tak, aby se na sebe mohli podívat každý den do zrcadla a že se právní profesionál zachová eticky správně, byl-li dobře vychován v rodině. Obecná morálka a dobrá výchova mohou sice etickému chování profesionála pomoci, ale nejsou samospasitelné. A takzvané slušné chování už vůbec ne. Podle psychologa Philipa Zimbarda všichni věříme, že se zachováme čestně, až nastane náš čas. V dnešní společnosti tato chvíle nastane třeba v okamžiku, až se dobře oblečený šéf naší kanceláře nebo předseda soudu, který bude mít vliv na naše povýšení, s úsměvem postaví vedle nás, vysloví své přání, položí nám ruku na rameno a řekne: „Udělal bys mi laskavost, chceš být přece platným členem našeho týmu, nebo ne?“ A v té chvíli je právě někdy třeba opustit slušné vychování, abychom dostáli profesní etice či vlastní morální odpovědnosti. Debaty o konkrétních nástrahách každého právnického povolání a aplikované profesní etice jsou nejužitečnější v tom, že nám mohou pomoci identifikovat tu konkrétní situaci, kdy je profesní etika v ohrožení, kdy je ten okamžik, v němž se musíme mít na pozoru, abychom neudělali první krok stranou, který v důsledku povede k sesuvu do propasti profesního hříchu. Ráda zdůrazňuji, že ten první falešný krok může být vlastně maličkost – nepromyšlený podpis jednoho dokumentu, protože prostě spěcháte, souhlas se schůzkou v divném čase a na divném místě, polibek podřízené, snaha zalíbit se šéfovi, malá prosba charismatického klienta. Skutečné lumpy, kteří právo využívají ke zlým účelům, profesní etika nezastaví; ti musí být spravedlivě potrestání nástroji trestního práva. Úvahy o profesní etice jsou užitečné právě pro ty, kdo chtějí jednat správně. Jen si někdy nejsou jisti, jak to v konkrétní situaci je. Nebo se chtějí připravit na rozpoznání situace, v níž by mohli selhat. JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. Seznam kapitol První část: Teoretická východiska profesní etiky právníků Profesní etika právníků: základní pojmy a problémy (Martin Hapla) Normativní etika a její uplatnění v oblasti právních profesí (Martin Hapla) Co znamená být součástí profese? (Maxim Tomoszek a Tomáš Friedel) Druhá část: Společný rámec právních profesí Na cestě do profese aneb na co se ptát sebe a na co ostatních (Tomáš Friedel) Povinnost mlčenlivosti (Maxim Tomoszek a Jan Kober) Střety zájmů (Maxim Tomoszek, Jan Kober a Martin Hapla) Kárné řízení (Tomáš Friedel) Etické kodexy (Tomáš Friedel) Profesní sliby a přísahy (Tomáš Friedel) Část třetí: Právní profese a specifické problémy jejich výkonu Profese advokáta a její právní a morální rámec (Martin Hapla) Vztah advokáta a klienta (Vítězslav Dohnal) Odměňování advokátů (Vítězslav Dohnal) Profese soudce a její právní a morální rámec (Martin Hapla) Spravedlnost, soudci a problém aplikace nemorálního práva (Martin Hapla) Projevy soudce na veřejnosti (Jana Stehlíková) Profese státního zástupce a její právní a morální rámec (Martin Hapla) Z pera recenzentů Předkládaná publikace představuje ambiciózní příspěvek do debaty o profesní etice právníků. Autoři si kladou důležité otázky, předkládají možné odpovědi a komplikovanost problematiky podtrhují vhodně zvolenými příklady. Právě „case- based“ přístup (skrze příklady k odborné diskuzi) považuji za největší přínos překládané publikace pro český trh, který jde nad rámec dosavadních publikací k právní etice. Velmi oceňuji i otázky k procvičení a uvedení doporučené literatury k dalšímu studiu. Překládaný manuskript je první ucelenou učebnicí o profesní etice právníků na českém trhu. V publikaci oceňuji především otevřenost různým názorům na klíčové etické problémy, se kterými se právníci mohou setkat. Pro mě samotného předkládaný manuskript pod vedením Martina Haply a Tomáše Friedela přinesl mnoho poznatků k zamyšlení. Proto pevně věřím, že tato kniha opět rozvíří českou debatu nad profesní etikou právníků a pomůže jejímu pevnému ukotvení v kurikulu českých právnických fakult. doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D. Po odborné stránce je učebnice kompetentním a věci znalým výkonem. Výborné je, že jsem se sama při její četbě naučila několik nových věcí. Učebnice obsahuje množství případových studií, tzv. hypotheticals, které jsou budované prakticky (což není samozřejmost, přestože se může zdát, že každá případová studie je praktická z povahy věci). Výklad je velmi ilustrativní, některé části jsou téměř celé postavené na příkladech. To je v některých oblastech ideální. Autoři a autorka též zapracovávají praktické zkušenosti. Nejde o učebnici psanou z akademického nebe, ale o zapálený pohled do nitra praxe. Posuzovaná učebnice je vynikajícím textem šitým na míru pro studenty a studentky. Nečiní akademickou exhibici, ale slouží. Činí přesně to, co má. Mgr. Mgr. Lucia Berdisová, Ph.D., LL.M.

Čtrnáct autorů. Jedna kniha. Inspirovali jsme se angloamerickým stylem psaní textů a vydáváme pro vás první český handbook o právní filosofii. Autorský kolektiv pod vedením Tomáše Sobka a Martina Haply byl specificky vybrán tak, aby každý z autorů napsal kapitolu o oblasti, které se dlouhodobě věnuje. Výsledkem je kniha, která je v současnosti nejúplnějším a nejkomplexnějším pojednáním o právní filosofii na českém trhu.

Tato práce se věnuje problematice zdůvodnění lidských práv v postmoderní době. Její klíčovou otázkou je, zda jsou tato práva nevyhnutelně metafyzickým nebo náboženským konceptem, který je v kontextu naší současnosti již obtížně obhajitelný. Autor nejprve rozebírá pojmy lidských práv, jejich legitimity a zdůvodnění. Velký prostor přitom vyčleňuje problému jejich univerzality a vymezení různých metodologických přístupů ke zkoumání jejich ospravedlnění. Následně rozebírá různé způsoby zdůvodnění těchto práv, mimo jiné pojetí Michaela J. Perryho a Alana Gewirtha, které vykazují nejsilnější metafyzické konotace. Práci uzavírá kapitola o postojích Richarda Rortyho coby příklad přístupu, který usiluje o vymanění se z metafyziky.

Sborník je věnován otázkám rovnosti v právu. Obsah je rozdělen na tyto oblasti: 1. Rovnost jako filosoficko-právní kategorie, 2. Rovnost a antidiskriminační legislativa, 3. Genderová rovnost.

Publikace představuje vědeckou monografii mapujici aktualni trendy v soudcovske tvorbě prava. Tematicky se zaměřuje zejmena na nasledujici okruhy: zakladni pravně teoreticka východiska soudcovske tvorby prava, spolecenske faktory ovlivňujici soudni rozhodovani, soudcovskou tvorbu prava v ceske pravni praxi (předevsim v oblasti soukromeho prava). Metodologicky usiluje o interdisciplinarni přistup kombinujici metody různých oborů pravni teorie a civilistiky.